V 50. a 60. letech minulého století z tajského autonomního rajónu Xi-shuang-ba-na v čínské provincii Yun-nan odletěl tzv. zlatý páv, který je přezdívkou známé čínské tanečnice Dao Mei-lan. Jak její rané taneční práce „Paví princezna" ,"Na cestě k pouti", „Východ je rudý „, tak i pozdější „Zlatý páv" a „Voda", ty ukázaly divákům osobitý umělecký půvab. Po dlouhá léta vždy vydávaly vůni národnostního umění. Mistrovská tanečnice Dao Mei-lan dokáže mluvit tělem, ale ona vůbec nestudovala v odborné taneční škole. Právě krásné hory , řeky i rozmanité národnostní zvyky a obyčeje v jejím domově Xi-shuang-ba-na ji udělaly vynikající taneční umělkyní . Její tance nesčetné lidi zaujaly.
V r. 1944 se Dao Mei-lan narodila v městě Jing-hong v tajském autonomním rajónu Xi-shuang-ba-na. Její jméno národnosti Taj zní Nan-die-ti-na, což je smyslem „Lilie bohyně". Řekla :
„Je všem známo, že obyvatelé národnosti Taj dokážou zpívat a tancovat. Od útlého mládí měla na mě hluboký vliv národnostní kultura. Dědeček zpíval a tancoval velmi dobře , často vzal mě za ruku do tancí před bambusovým domem.
Xi-shuang-ba-na - rodiště tanečnice Dao Mei-lan je velmi známé čínské turistické město. Je hlavně známo báječnými tropickými děštivými lesy a zvyky i obyčeji národnostních menšin. Každý rok v polovině dubna se tu slaví Svátek výstřiku vody, který láká mnoho čínských a zahraničních turistů. V Xi-shuang-ba-na hlavně žijí obyvatelé národnosti Taj. Národnost Taj jakožto etnická skupina v Číně vyniká ve zpívání a tancování. Nejznámějším z jejích tancí je paví tanec. Xi-shuang-ba-nan má odjakživa věhlasné jméno „Paví domov". Zde ve vesnicích, lesích ba i v centru měst je často vidět živé krásné pávy. Páv v srdcích lidí národnosti Taj je symbolem míru, štěstí a krásy. Pokaždé o svátcích se obyvatelé národnosti Taj sešli a zhlédli paví tance, které předváděli lidoví umělci.
V dětství si Dao Mei-lan zamilovala tance až po uši. Od dědečka a vesničanů se učila . Dokonce ve chvíli, kdy páv rozpíná křídlo a třepetá jím, ticho jej pozorovala a pamatovala v srdci. Podle ní byl to tanec přímo z přírody.
V r. 1954 Národnostní umělecký soubor tajského autonomního rajónu Xi-shuang-ba-na přišel do různých obcí, aby vybíral malé umělecké talenty. Trefil 10leté děvče Dao Mei-lan. Zanedlouho hrála v tanci „ Princ Zhao-shu-tun a paví princezna Nan-mu-no-na" hlavní roli paví princezny. V tradičních lidových tancích národnosti Taj se zpravidla muž s maskou přestrojil za páva. Tentokrát Dao Mei-lan hrála roli paví princezny, to nemá precedens pavích tancí. Stala se na čínském jevišti první „paví princeznou". Řekla :
„Páv je sám velmi krásný. Žena má jeho krásu představit. Krásná sukně, rozkošné oči a roztomilá tvář , tento celý vzhled ženy je překrásný stejně jako páv".
Kvůli pavímu tanci má tanečnice Dao Mei-lan renomé.
Příběh tance „Princ Zhao-shu-tun a paví princezna Nan-mu-no-na" se ještě šíří v Thajsku, Barmě, Laosu a dalších zemích jihovýchodní Asie. Barma má také národnost Taj. Mnoho jejích zvyků a obyčejů je stejné s národností Taj v naší zemi. V r. 1957 Dao Mei-lan spolu se Souborem písní a tanců provincie Yun-nan doprovázeli zesnulého čínského premiéra Čou En-laje při návštěvě Barmy. Tehdy bylo ji 13 let. 17letý barmský princ zhlédl první představení čínského souboru v jeho zemi a nejvíce obdivoval herecký projev tanečnice Dao Mei-lan. Potom zjistil od ostatních , že mladá tanečnice , hlavní role paví princezny , se jmenuje Nan-die-ti-na. Je to Dao Mei-lan jméno národnosti Taj. „Nan" je právě příjmení princezny královské rodiny, tudíž barmský princ si chtěl vzít ji za ženu. Premiér Čou En-laj upřímně odmítl jeho žádost z toho důvodu, že dívka Dao Mei-lan je příliš malá.
Před osudem se Dao Mei-lan nestala manželkou prince , ale zasvětila život tanečnímu umění. V r. 1962 byl v Číně založen „ Soubor písní a tanců Orien" , ona byla tanečnicí tohoto souboru. Od té doby na domácích a zahraničních jevištích prokazovala svými krásnými tancemi slávu a hrdost tanečnice národnosti Taj.
V r. 1994 Dao Mei-lan spolu s manželem založili ve svém domově školy národnostního umění , vyslovili přání, aby objevili a pěstovali umělecké talenty národnostních menšin.
