Trh s kulturou, který zahrnuje kulturní produkty, služby a kapitál, odráží kontakt a mísení kultur, ke kterému v současné době mezi civilizacemi dochází. Spojené státy americké v posledních letech produkují 60 až 80 procent světových televizních a rozhlasových programů. Rovněž ovládají dvě třetiny světového kinematografického trhu. Ve srovnání s Amerikou je čínský kulturní průmysl opravdu zaostalý. Vývoz čínských kulturní produktů a služeb je teprve v počátcích.

Vedoucí odboru kulturního průmyslu čínského ministerstva kultury Liu Yuzhu přiznala, že čínský kulturní průmysl se zatím teprve na počátku své cesty. Čína zatím nemá dost zkušeností s vývozem kulturních produktů v tržním prostředí, a tak je podíl čínské produkce na světovém trhu s kulturou zatím malý. Čínská ekonomika tvoří momentálně 9% světové ekonomiky, zatímco její kulturní průmysl zabírá pouze 4% světového trhu s kulturou, je patrný značný nepoměr. Zároveň pouze minimum světových známých značek a podniků pochází Číny. Čínské podniky zabývající se kulturním průmyslem jsou většinou malé a na mezinárodních trzích nejsou konkurenceschopné.

Kulturní výměna mezi Čínou a zbytkem světa spočívala v uplynulých letech v pořádání kulturních akcí pod záštitou vládních úřadů či se týkala lidové kultury. Takové akce se nejprve orientovaly spíše na šíření informací o čínské kultuře v zahraničí, neplynuly z nich finanční zisky.

Čínské ministerstvo kultury v posledních letech vypracovalo sérií opatření na podporu kulturního průmyslu Číny na mezinárodní scéně. Jedno z takových opatření je například založení Státní základny pro mezinárodní obchod s kulturou. První základna vznikla v listopadu loňského roku ve výchočínské metropoli Šanghaji. Dosud více než 80 podniků, které se specializují na mezinárodní obchod s kulturou se začlenilo do této základny. Jejich zaregistrovaný kapitál přesahuje 180 milionů amerických dolarů.

Podniky v šanghajské Základně pro mezinárodní kulturní obchod se zabývají filmovou produkcí, publikační činností, výtvarným uměním, počítačovými hrami, animací, a moderními médii. Provozovatelé těchto základen poskytují těmto podnikům různé služby, například organizují pro své podniky účast na mezinárodních veletrzích či výstavy v zahraničí, také jim pomáhají hledat zahraniční zákazníky.

Během necelých dvou měsíců podniky v šanghajské Základně mezinárodního kulturního obchodu vydělaly 80 milionů amerických dolarů, což značí úspěch tohoto projektu. Následně byla v březnu letošního roku v Pekingu založena podobná základna. Ministerstvo kultury plánuje v budoucnu založit celou řadu takových institucí.

Čínský import kulturních produktů v posledních 5 letech každý rok rostl o 9%, ve stejném období se export kulturních produktů se meziročně zvyšoval o 19.5%.

Asistent čínského ministra obchodu Qiu Hong informoval o tom, že objem čínského mezinárodního obchodu s kulturou v loňském roce činil přibližně 20 miliard amerických dolarů. Toto číslo se každý rok zvyšuje, ale je třeba si uvědomit, že čínský mezinárodní obchod s kulturou je zatím nezralý ve srovnání s čínskou rolí ve světovém politickém a ekonomickém systému. Čínská kultura je okouzlující, proto se snažíme vytvořit známé podniky a značky, které by exportovaly čínské kulturní produkty.