Čínské ministerstvo školství a Čínská komise pro jazyky nedávno v Pekingu zveřejnily zprávu o čínských slovech v každodenním životě v roce 2013. H7N9, tuhao (člověk co má hodně peněz, ale je nevzdělaný a nemá správný smysl pro hodnoty), zkušební zóna volného obchodu, druhé dítě, které mají jedináček s nejedináčkem (v Číně nejedináček s jedináčkem nyní smí mít druhé dítě), čínská dama (Čínské ženy ve středním věku v dubnu roku 2013 koupily hodně zlata, proto dříve klesající ceny zlata znovu vzrostly.), akce prázdný talíř (Tato akce vyzývá lidi, aby šetřili a neplýtvali potravinami.), tvrdá žena nühanzi (Žena nebo holka, která se „chová jako muž".) nebo všude je smog (Od zimy roku 2012 se v Číně v mnoha městech objevilo vážné znečištění ovzduší a smog.). Tato a další slova byla zvolena za 10 nejpopulárnějších nových výrazů roku 2013 ze 364 nových výrazů v roce 2013. Mezi těmito 364 novými výrazy 3. plenární zasedání, Všestranné prohloubení reforem, Čínský sen a Zkušební zóna svobodného obchodu odrážejí proces čínských reforem; osm řádů ÚV KS Číny a Zabít mouchy či tygry popisují vládnoucí postavení ÚV KS Číny; Snowden, Identifikační pásmo pro vzdušnou obranu a podobná slova se týkají událostí na světovém jevišti; ale pracháč – tuhao - a smog se týkají společnosti a občanského života.
Za pozornost stojí 喜大普奔 (si-ta-pchu-pen, znamená to radostná věc, kterou by lidé měli oslavit a všem oznámit.), 不明觉厉 (pu-ming-ťüe-li, říká se, když lidé nechápou nebo pořádně neznají nějakou věc nebo člověka, a proto si myslí je ta věc nebo člověk vynikající), 人艰不拆 (žen-ťien-pu-čchaj, znamená to, že život je těžký, a proto je lepší některé věci nevědět) a další podobné výrazy sestávající ze čtyř znaků náhodně vznikaly v roce 2013 a staly se novým jazykovým jevem. Profesor Pekingské univerzity jazykové kultury Yang Erhong (Jang Er-chung) se domnívá, že novými internetovými slovy lidé, kteří touží inovovat jazyk, uspokojují svoji potřebu. Tato slova odrážejí zábavní funkci jazyků, ale jestli přežijí ukáže až čas. „Bereme na vědomí, že dama, tuhao a další nová slova se v zahraničí a mluveném jazyku staly středem pozornosti. Do oxfordského anglického slovníku bylo zatím zařazeno 245 čínských slov," řekl. Odborníci tento fenomén pojmenovali migrace populárních slov. Náměstek šéfa oddělení pro používání a správu jazyka při Čínském ministerstvu školství Tian Lixin (Tchien Li-sin) uvedl, že slova, která se dostanou do zahraničí, z jistého úhlu pohledu odrážejí stav komunikace mezi čínskou a zahraniční kulturou.
V posledních letech vliv čínské kultury posiloval, čínská slova se často stala novými anglickými slovy. O některých populárních internetových slovech, jako tuhao nebo dama, která byla zařazena do nejautoritativnějšího oxfordského slovníku anglického jazyka, se v Číně i v zahraničí hodně jednalo. Americká média uvedla, že v angličtině bude stále víc čínských slov, což odráží integraci Číny se zbytkem světa. BBC nedávno vysílalo zvláštní program o slovu tuhao. Předseda Globálního orgánu pro sledování jazyka v americkém státu Texasu řekl, že vliv čínštiny bude trvat celé 21. století. Wei Chongxin (Wej Čchung-sin) z Pekingské univerzity zahraničních studií se domnívá, že tento jev bude s posilováním Číny celosvětově čím dál výraznější. Čína v době globalizace jde mílovými kroky do světa. Před rokem 1600 byla v oxfordském anglickém slovníku jen typhoon (tajfun), li (půl kilometru), litchi (liči) a další tři čínská slova. V 17. století tento počet narostl na 31, v 18. století přibylo dalších 44 slov, v 19. století jejich počet činil 112, a do roku 1992 se přibylo dalších 152 nových slov. Od roku 1994 se stále víc čínských slov dostává do angličtiny. V angličtině je slov z čínštiny ze všech slov z cizích jazyků nejvíc: 5 % až 20 %.
Čínská populární slova v zahraničí v podstatě odrážejí růst národního vlivu. Čínská slova, která byla zařazena do anglického slovníku, víc či méně zrcadlí skutečné problémy. Tuhao a dama zachycují některé bohaté Číňany, kteří bez přemýšlení konzumují a zbytečně rozhazují peníze. Slova jako taikonaut (čínský astronaut) vznikla v zahraničí, což je důkaz toho, že čínská kosmonautická technologie je uznávaná celým světem. Jak řekli internetoví uživatelé, „přejeme si, aby slova pocházející z Číny byla pozitivní a odrážela pozitivní energii naší země".
Jazyk je nosičem nejbohatší literatury, nejvyspělejší kultury a toho nejlepšího na civilizaci. Vznik populárních slov v zahraničí odráží růst národního vlivu. V minulosti jsme se v čínštině setkávali se západními slovy jako pizza, brandy, soda, smart a daddy, ale Čína málokdy ovlivňovala západní jazyky. Nyní se stala 2. největší ekonomikou celého světa, má velkou celkovou moc, proto je čínská populární kultura stále víc středem pozornosti.
Do západních jazyků proniká stále víc čínských slov. Než se dostalo do zahraničí, bylo tuhao populární v Číně. Pokud jde o všeobecně známé slovo tuhao, postoj Číňanů k němu je komplikovaný. Někteří takové lidi pozorují či vítají, jiní je odmítají, obdivují je, závidí jim a nenávidí je… Ve skutečnosti není to spor o bohatství, ale je výraz bezmoci tváří v tvář velké mezeře mezi chudobou a bohatstvím, a také požadavek společenské spravedlnosti. Tuhao živě a všestranně odráží konflikt v srdci lidu.
V minulosti byla většina čínských slov převzatých do angličtiny, v rovině tradiční kultury, jako jsou slova pipa a erhu (tradiční čínské hudební nástroje), ale nyní se šíří slova zachycující společenský život. Proto bychom měli přemyslet, jakou kulturu má Čína světu věnovat?
Známý sociolog Fei Xiaotong (Fej Siao-tchung) řekl, že lidé, kteří žijí v určitém kulturním a historickém prostředí, svou kulturu dobře znají a plně chápou její rozvojový proces a budoucnost, což je kulturní sebedůvěra. Pokud se jazyk chce zařadit mezi světové jazyky, popularita jeho slov je možná jen začátek.
(Světlana)
