23. srpna byl v Pekingu zahájen 24. Pekingský mezinárodní knižní veletrh a 15. Pekingský mezinárodní knižní festival. Během veletrhu se v různých výstavních halách představilo více než 300 tisíc nejnovějších světových publikací. Letošního veletrhu se také zúčastnilo přes 2500 vystavovatelů z Číny i ze zahraničí. Lze říct, že Pekingský mezinárodní knižní veletrh se stal hnací silou mezinárodního vydavatelského průmyslu.
V posledních letech od zahájení prvního Pekingského mezinárodního knižního veletrhu v roce 1986 došlo k rozšíření měřítka a vlivu Pekingského mezinárodního knižního veletrhu. V současné době je Pekingský mezinárodní knižní veletrh druhý největší knižní veletrh po Frankfurtském knižním veletrhu na světě. Letošního veletrhu se zúčastnilo více než 2500 vystavovatelů z 89 zemí a regionů. Z toho Omán, Ázerbájdžán a Ukrajina se zúčastnily tohoto knižního veletrhu poprvé. Zahraničí vystavovatelé tvořili téměř 58 % všech vystavovatelů. Uvádí se, že během veletrhu se v různých výstavních sálech představilo více než 300 tisíc nejnovějších světových publikací.
V letošním roce zřídila řada velkých domácích vydavatelů vydavatelskou oblast věnovanou Pásmu a stezce, která v posledních letech nabývá velký světový význam v čínském i mezinárodním vydavatelském průmyslu. Podle údajů došlo od roku 2014 k velkému růstu v oblasti obchodu s autorskými právy mezi Čínou a zeměmi podél Hedvábné stezky, s průměrným ročním přírůstkem 20 %. Podle předběžných statistik došlo v roce 2016 k pěti tisícům různých transakcí s autorskými právy mezi Čínou a zeměmi podél Hedvábné stezky.
Ředitelka centra pro mezinárodní vydavatelství Čínské lidové univerzity Liu Yehua (Liou Jie-chua) řekla, že její vydavatelství každoročně posílá do světa asi 200 druhů knih ve více než 20 jazycích, z nichž 65 % putuje do zemí podél Hedvábné stezky. Kromě toho 95 % všech knih tvoří akademické práce, takže knihy jsou dobře přijímány a mnozí zahraniční profesoři na ně rádi píší recenze. Například jeden čínský učenec napsal knihu o marxistickém výzkumu, a když byla tato kniha vydána v Turecku, místní profesor zveřejnil v tamních novinách svou recenzi, která přilákala velkou pozornost.
Na druhou stranu došlo v posledních letech k průlomu také ve struktuře a obsahu čínských prací pro zahraničí. Ředitel centra pro mezinárodní publikaci vydavatelské společnosti Zhongxin Ding Chuan (Ting Čchuan) uvedl, že hlavním pilířem mezinárodního obchodu s autorskými právy se stávají knihy, které odrážejí současný hospodářský, politický, kulturní a společenský vývoj Číny.
Ding Chuan poukázal na to, že stále víc zahraničních vydavatelství včetně vydavatelství Princetonské univerzity, vydavatelství Kolumbijské univerzity a dalších mají velký zájem o Čínu. V minulosti považovaly za velmi důležitou čínskou kulturu, ale s rozvojem čínské ekonomiky lze publikovat i čínské knihy z mnoha dalších oblastí. Například plánují řadu knih o investicích do Číny v angličtině, francouzštině, japonštině, korejštině, thajštině, hindštině, arabštině, hebrejštině, řečtině a v dalších jazycích.
Literární redaktorka vydavatelství univerzity Shifan v provincii Guangxi Yin Muyun (Jin Mu-jün) uvedla, že stále víc zahraničních čtenářů má zájem o život čínských lidí.
Yin Muyun řekla, že autorská práva na knihu „Pingru a Meitang, náš příběh" má sedm zemí. Tato kniha vypráví příběh obyčejných čínských lidí formou obrázků, což pomáhá překonat jazykovou bariéru. Kniha vypráví různé příběhy autora a jeho ženy, ve kterých zachycuje nejčastější mezilidské emoce, ale také odráží změny v Číně během desetiletí.
Čínský státní úřad pro tisk, nakladatelství, rozhlas, televizi a film nedávno vydal dokument věnovaný „Národní situaci v oblasti vydavatelství a tisku za rok 2016", ve kterém se uvádí, že v loňském roce Čína publikovala 16.587 zahraničních titulů a 8.328 čínských knih bylo vydáno v zahraničí. Nejoblíbenější byly mezi domácími čtenáři stále knihy z oblasti klasických humanitních věd a knihy týkající se sociálních věd. Zájem navíc vzrostl o dětské knihy. Publikace vynikajících původních zahraničních obrázkových knih pro děti se stala důležitou iniciativou vydavatelů na zlepšení konkurenceschopnosti.
Letošní hostující zemí Pekingského mezinárodního knižního veletrhu se stal Írán, který vyslal na veletrh desítky vystavovatelů s tisícem různých knih. Velký podíl z nich tvořily dětské knihy.
Úřednice z íránského oddělení pro vydavatelství Saideh Argani řekla, že v loňském roce spolupracovala s čínskými vydavateli na společné publikaci dětských knih. V budoucnosti obě strany také posílí spolupráci, aby představily čínským a íránským čtenářům lepší knihy. Saideh Argani uvedla, že mnoho čínských vydavatelů už koupilo autorská práva na mnoho knih. Kromě toho chce na tomto veletrhu najít další lepší dětské knihy přeložené do perštiny pro íránské děti. Věří, že díky tomuto knižnímu veletrhu dosáhne větší spolupráce s čínskými vydavateli.
S cílem představit čínské knihy zahraničním vydavatelům vytvořili organizátoři letošního Pekingského mezinárodního knižního veletrhu řadu charakteristických pavilonů zaměřených na prezentaci asi 40 tisíc zajímavých knih publikovaných více než 300 důležitými domácími vydavatelstvími.
(Jiajia)
