Nastudování opery, které zaštiťuje čínské Národní centrum jevištních umění (NCPA), mělo premiéru 11. září v Mariinském divadle v Petrohradě. O dva dny později 14. a 15. září bylo vystoupení k vidění v Ústředním akademickém divadle ruské armády v Moskvě.

Opera byla vytvořena v roce 2015 u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války. Její letošní ruské turné je součástí Čínského kulturního festivalu v Rusku. Román ruského autora Borise Vasiljeva „A jitra zde jsou tichá" vypráví příběh o vlastenectví a hrdinství žen během druhé světové války. V 70. letech minulého století byl román adaptován na film. Poté, co se v Číně tento název proslavil v každé domácnosti, stal se román v roce 2005 také předlohou pro čínské televizní seriály.

Místní spolupráce a výměna mezi Čínou a Ruskem vzkvétají

V uplynulých letech se rozšiřuje místní a regionální spolupráce a výměna mezi Čínou a Ruskem, což podporuje nový vzestup dvoustranného komplexního strategického partnerství.

Začátkem tohoto roku čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) a ruský prezident Vladimir Putin společně zahájili roky místní spolupráce a výměny mezi Čínou a Ruskem v období 2018 a 2019. Od té doby proběhla v Rusku řada akcí zaměřených na podporu místního cestovního ruchu a obchodu.

Evgeny Dridze, úředník Mezinárodní ekonomické kanceláře v Moskvě, řekl, že díky zlepšení podnikatelského prostředí mezi Čínou a Ruskem se zvýšila úroveň spolupráce mezi podniky obou zemí a podpora kulturních a turistických aktivit obohatila životy lidí na obou stranách.

Aktivity v rámci dvoustranného programu místní spolupráce zahrnují nedávný obchodní veletrh v čínském městě Chengdu (Čcheng-tu), kde podniky obou stran uzavřely smlouvy o sedmi projektech v oblastech jako je biomedicína, elektronika, infrastruktura a kultura. Předpokládá se, že nadcházející Orientální ekonomické fórum v ruském městě Vladivostok podnítí novou bilaterální spolupráci na místní úrovni. Fóra se na pozvání ruského prezidenta Vladimira Putina zúčastní také čínský prezident Xi Jinping.

Čínští výrobci automobilů usilují o růst na ruském trhu

Nedávné statistiky ukazují, že po letech pomalého růstu kvůli hospodářské krizi začíná prodej čínských automobilů v Rusku růst. Mnozí usilují o rozšiřování svého podnikání na ruském trhu, protože se domnívají, že ekonomické oživení přinese víc příležitostí pro růst.

Nedávná zpráva o vývoji situace na trhu ukazuje, že od ledna do července letošního roku čínští výrobci automobilů prodali v Rusku 19 tisíc aut, což představuje meziroční nárůst o 17 %.

Zpráva ruské agentury nazvaná Automobilové statistiky naznačuje, že k nejúspěšnějším firmám patří společnost Lifan Motors, která prodala polovinu vozů čínských značek.

Zástupce ředitele ruské pobočky společnosti Lifan Wang Xiaolong (Wang Siao-lung) uvedl, že jejich celkový prodej v Rusku přesáhl 150 tisíc aut.

V rámci úsilí o lokalizaci výroby založila společnost Lifan v roce 2015 v Lipecku plně vlastněnou továrnu, která vyrábí 60 tisíc vozidel ročně.

Wang Xiaolong dodal, že se společnost pokouší dostat také na místní trh pro sdílení automobilů.

„Společně s našimi ruskými partnery jsme spustili projekt automobilů pro sdílení a jsme první čínská automobilová společnost, která vstoupila do sektoru sdílení automobilů, což je opravdu užitečné pro zvýšení povědomí o naší značce na trhu. Podle odhadů je každé auto pro sdílení využíváno 5 až 6 hodin denně."

Kromě sdílení vozů se společnost Lifan také pustila v Moskvě do spolupráce s provozovateli taxislužby a nabídla tomuto sektoru 2000 vozů.

Haval je značka vlastněná čínským výrobcem automobilů Velká čínská zeď, která vstoupila do Ruska v roce 2014, kdy ekonomická recese v Rusku přiměla mnoho světových výrobců automobilů trh opustit.

Ředitel ruské pobočky společnosti Haval Cheng Xiaoguang (Čcheng Siao-kuang) uvedl, že společnost je optimistická k vyhlídkám na ruském trhu.

„V té době se některé světově známé značky jako General Motors a Chevrolet stáhly z ruského trhu, my jsme naopak vstoupili do Ruska, věřili jsme, že ruský trh má obrovský potenciál a že krize je dočasná."

Výrobce Haval investoval v Tule 500 milionů amerických dolarů do zřízení továrny na výrobu automobilů, která by měla zahájit provoz v příštím roce.

Jiný čínský výrobce automobilů Geely také považuje ruský trh za nedílnou součást své globální strategie. Zástupce ředitele ruské pobočky společnosti Geely Zhan Shouhe (Čan Šou-che) řekl, že usiluje o dosažení úspěchu založeném na kvalitě výrobků a služeb.

„Neprodáváme levné nekvalitní produkty, ale zboží s prémiovou kvalitou za přijatelnou cenu. Naše výrobky prodávané v Rusku se pohybují v cenovém rozpětí od 850 tisíc rublů (asi 276 tisíc Kč) až po 2 miliony rublů (asi 650 tisíc Kč). Nabízíme spotřebitelům různé možnosti. Chceme dobrou pověst."

V loňském roce investovala společnost Geely 300 milionů amerických dolarů do továrny v Bělorusku, která vyrobí 60 tisíc vozidel ročně. Část produkce této továrny se bude prodávat v Rusku.

Společnost Geely také představila v únoru v Moskvě nový model SUV a slibuje, že v budoucnu uvede do prodeje další nové modely s komplexnějšími službami.

Analýza trhu ukazuje, že čínské značky zaujímají v Rusku méně než 2% podíl na trhu, ale mají obrovský potenciál pro růst.