Základní interpretace

纸上谈兵(zhǐ shàng tán bīng, mluvit o vojenské taktice na papíře) je čínský idiom, který znamená mluvit o vojenských taktikách na papíře-prázdné řeči, nerealistické teorie, prázdné fráze nebo mluvit prázdně.

Příklad

Lidé nenávidí lidi, kteří mluví jen prázdně纸上谈兵 [ zhǐ shàng tán bīng ] a nechtějí řešit praktické problémy.

Příběh

Toto slovní spojení pochází z příběhu o muži jménem Zhao Kuo (赵括, zhào kuò).

Kdo je Zhao Kuo?

Zhao Kuo (Čao Kchuo; čínsky: 赵括; pinyin: Zhào Kuò; ？-260 př.nl)

Narodil se ve státě Zhao(Čao, čínsky: 赵, zhào) v období válčících států. Je synem známého generála Zhao She(Čao Še, čínsky: 赵奢, zhào shē). Od svého dětství začal Zhao Kuo číst vojenské knihy a znal všechny vojenské strategie velmi dobře. Ale problém byl v tom, že postrádal zkušenosti z bojiště a nevěděl, jak být flexibilní v souladu s aktuální situací. V sedmém roce za vlády císaře Xiaocheng (Siao-čcheng) ve státě Zhao(260 př.nl) začala bitva u Changping (Čchang-pching) mezi státem Zhao a státem Qin. Císař státu Zhao Xiaocheng vyslal Zhao Kuo do bojiště jako velitele své armády, místo veterána Lian Po (Lien Pcho), aby co nejdříve vyhrál tuto válku proti státu Qinem.

Jakmile vyrazil Zhaokuo na frontu, změnil původní vojenskou strategii velitele Lian Poa. Rozhodl se okamžitě zahájit plnou silou útok na armádu státu Qin u Changping (Čchang-pching, nachází se v severozápadní části dnešní provincie Shanxi). Velitel armády státu Qin Bai Qi rozdělil své vojáky do dvou divizí, jedna z nich předstírala, že ustupuje bez boje, aby nalákala armádu státu Zhao do předem nastaveného obklíčení, a jedna z nich byla zodpovědná za odříznutí zpětné cesty nepřátelské armády a zavedení obchvatu nepřítele zezadu. Kanál armády státu Zhao pro přepravu obilí a trávy byl odříznut a nakonec byl Zhaokuo chycen v Changpingu. Zhaokuoská armáda šla mnoho dní a byla velmi unavená. Nejenom, že šli stále po neúrodných kopcích nebo hřebenech, v okruhu desítek kilometrů nebyly žádné zdroje vody. Nakonec vojáci státu Zhao nedostali žádnou zásobu potravin po dobu 46 po sobě jdoucích dnů. Zhao Kuo osobně vedl válečníky, aby prorazil obklíčení nepřátele. Ačkoliv hrdinně zabil mnoho nepřátelských vojáků, byl nakonec zabit vojáky státu Qin. Dalších 400 tisíc vojáků státu Zhao se vzdalo a bylo pohřbeno zaživa.

Tip o čínské historii:

Období válčících států (Čankuo š'ta,j战国时代; pinyin: zhàn guó shí dài;) označuje úsek čínských dějin přibližně mezi lety 475 (či 403) a 221 př. n. l.

Čína se v předcházejícím období Jara a Podzimu skládala z mnoha malých států ovládaných jednotlivými aristokratickými rodinami, které spolu různě navazovaly spojenectví, či proti sobě bojovaly a postupně vytvářely větší státní celky. Na začátku tohoto období jich však zůstalo již pouhých sedm: Čchu (楚, chǔ), Chan (TZ: 韓; ZZ: 韩, hán), Čchi (TZ: 齊; ZZ: 齐, qí), Čchin (秦, qín), Wej (魏, wèi), Jen (燕, yān) a Čao (TZ: 趙; ZZ: 赵, zhào).

Období válčících států je obvykle interpretováno jako doba nekonečných brutálních válek, které povstaly ze svárů mezi těmito sedmi státy a tento stav nemohl skončit jinak než vznikem jedné mocné říše. V roce 221 př. n. l. vládce státu Čchin Š'-chuang-ti (秦始皇帝, qínshǐ huángdì) dobyl poslední ze zbývajících států a poprvé v dějinách tak sjednotil celou Čínu. Období válčících států tak končí a je nahrazeno obdobím vlády dynastie Čchin.

Pepa