Hector Jesus Palacios z Kolumbie nikdy nebyl zpěvákem, dokud nesnil o písni s čínskými slovy.

Píseň se nazývá Zhongguo Hao (Čung-kuo-chao) v mandarínštině a Čína je skvělá v angličtině, vypráví Palaciosův osobní příběh o Číně, kde žije již více než 20 let.

Palacios natočil hudební video a vysílal ho na platformách sociálních médií, jako jsou WeChat a Facebook. Díky této písni, která získala zhruba 1,3 milionu shlédnutí, se 51letý Palacios stal slavným doslova přes noc.

Zamiloval se do Číny.

V září 1994 přišel Palacios do Pekingu, aby tam studoval. Nemluvil v té době čínsky a měl o Číně zkreslenou představu z filmů, jako například Bruce Lee a Kung Fu.

"Na začátku jsem si nemohl zvyknout na zdejší jídlo. Číňané rádi používají ve svých pokrmech ocet a sójovou omáčku, v Kolumbii je to zcela jiné," řekl Palacios.

Překonal počáteční utrpení hlavně pomocí řeči těla. Když si objednával jídlo v čínských restauracích, ukázal na pokrmy, které si objednali jiní zákazníci, bylo to hazard, který mu přinesl jak příjemné, tak nepříjemné překvapení.

Nosil mapu vždy u sebe, aby prozkoumal město, na mapě měl školní areál zaznačen v červeném kruhu, aby mohl požádat lidi o cestu zpět. Nicméně, byly chvíle, kdy šel špatným směrem nebo jel nesprávným autobusem.

Na první Vánoce, které strávil v Pekingu, nevzpomíná rád. Nelíbila se mu velká zima v hlavním městě Číny a stále nebyl schopen mluvit čínsky. Osamělost byla jeho nejbližším přítelem v tichu noci.

Tato utrpení byla živě vykreslena slovy v jeho nedávné skladby: Pláču sám ve svém pokoji. Každý den mi chybí domov.

Přátelé, které měl v Číně, ho vyzývali, aby neztrácel naději. Hráli fotbal, o víkendu cestovali a povídali si spolu.

"Byl to čas, kdy jsem měl úplavici a byl v nemocnici. Moji čínští přátelé mě navštívili s květinami a ovocem, ale žádný z mých jihoamerických přátel v Pekingu se neobjevil," vzpomínal se slzami v očích.

Palacios použil verš, aby vysvětlil podporu, kterou získal od svých čínských přátel, a vyjádřil jim svou vděčnost.

Jako student strávil dva roky učením se čínsky a v třetím ročníku to bylo intenzivní. Po ukončení studia pracoval jako učitel angličtiny a španělštiny pro děti v mateřské škole a dospělé v Pekingu.

Aby věděl více o Číně, přestěhoval se do Šanghaje, Hangzhou (Chang-čou), Tchajwanu a pracoval jako instruktor jazyka a instruktor pro potápění, než se konečně usadil v pobřežním městě Xiamen (Sia-men) v roce 2005. V Xiamenu se setkal se svou přítelkyní Wu Jingling (Wu Ťing-ling), je místní obyvatelka s dlouhými černými vlasy a tento pár měl v roce 2012 svatbu.

"Kdo by si myslel, že zůstanu v Číně? Po příletu tady jsem se chystal vrátit domů," řekl se smíchem.

Vlnění ve vodě

V současné době Palacios pracuje jako obchodní poradce pro jihoamerické společnosti, pomáhá usnadňovat jejich obchod s čínskými podniky.

Jeho klidný a stabilní život zaznamenal neočekávané změny po snu, který měl v červenci roku 2017, zdálo se mu o vlnkách na vodě.

"Zpíval jsem píseň s přáteli na letním večírku v mém rodném městě v Kolumbii a zeptali se mě, proč zpíváš v čínštině? Nemůžeme pochopit, co zpíváš "vzpomněl si.

Najednou se probudil a uvědomil si, že to byl jen sen. On pak zaznamenal melodii toho snu na svůj mobilní telefon. Byl to neúplný kus vallenato, což je styl lidové hudby z karibské oblasti Kolumbie, zapsaný jako nehmotné kulturní dědictví.

Vallenato se obvykle hraje s akordeonem a malým bubnem, ale nepoznal nikoho, kdo by hrál ve městě Xiamenu (Sia-men).

Zázrak nastala v zimě, když se setkal s Angelem Emrem Sotoem ve městě Chongqing (Čchung-čching), a to během přátelského fotbalového zápasu mezi Čínou a Kolumbií.

Soto je profesionální hudebník, který hraje na akordeon. Do Číny přišel v roce 2015 a žije ve městě Fuzhou (Fu-čou), hlavním městě provincie Fujian (Fu-ťien) v jihovýchodní Číně, jde o dvouhodinový výlet vysokorychlostním vlakem, pokud se chcete dostat do Xiamenu.

"Palacios musel dokončit psaní textů," řekl Soto. "Pak jsem strávil dva týdny tvorbou písně ve svém studiu."

Aby přišel na text, Palacios byl také inspirován a povzbuzován svou tchýní, která mu řekla, že píseň o tom, jaký má člověk pocit, se dotýká lidských srdcí.

Kromě videí, které vysílali online, také vystoupili v baru v Xiamenu (Sia-men) na pozvání kamarádů, přičemž oba zpívali a Soto hrál na svůj oranžový akordeon.

"Diváci tleskali a gestikulovali palcem nahoru," řekl Palacios.

Hudba nezná žádných hranic. Duo pracuje na svém druhém projektu, totiž překládají čínskou píseň do španělštiny. "Chceme, aby Čína a země jižní Ameriky, jako je Kolumbie, se sblížily pomocí hudby," řekl.