Základní interpretace
萧[xiāo ]: Xiao He,jméno.
规[guī] : pravidla, politiky.
曹cáo ] :Cao Can,jméno.
随[suí] :dodržovat, následovat.
萧规曹随 [xiāo guī cáo suí, dodržovat pravidla stanovená Xiao ] je čínský idiom, který znamená dodržovat pravidla stanovená svým předchůdcem, postupovat podle kroků svého předchůdce, následovat svého předchůdce přesně tak nebo pohybovat se v jeho kolejích.
Příklad
Po revoluci v roce 1969 se západní lídři zpočátku domnívali, že nový libyjský režim bude následovat stopy svého předchůdce萧规曹随 [xiāo guī cáo suí ] a dodržovat původní pro-západní politiku.
Příběh
Toto slovní spojení pochází z příběhu o muži jménem Cao Can (曹参, cáo cān), který byl zapsán ve známé knize čínských dějin s názvem Zápisky historika.
Kdo je Cao Can?
Cao Can(?- 190 př.nl), zdvořilostní jméno: Jing Bo(Ťing Po), narodil se v okresu Pei(Pchej). Je jedním z hlavních zakladatelů dynastie Chan. Býval druhým premiérem dynastie Chan za vlády císaře Hui Di(惠帝, Chuej Ti).
Když byla zřízena dynastie Chan, lidé již dlouhou dobu trpěli válkou a moc si přáli stabilní politické prostředí a obnovení ekonomiky. První premiér dynastie Chan se jmenuval Xiao He(萧何, siao che). Přijal řadu pozitivních opatření na podporu sociálního a ekonomického rozvoje v souladu s veřejným míněním. Když nastoupil Cao Can do funkce jako nový premiér, celkové sociální prostředí bylo stále stejné, a proto se Cao Can rozhodl přijmout strategii „nedělat nic, jen dodržovat pravidla stanovená svým předchůdcem Xiao He", aby zajistil kontinuitu politiky a obnovil důvěru lidí ve vládu. Díky jeho moudré strategii se dynastii Chan podařilo obnovit stabilitu i prospěch. Období čínské dynastie Chan trvalo celkem dlouhé čtyři století a je považováno za zlatou éru v čínské historii.
Historický tip
Dynastii Chan založil roku 206 př. n. l. Liu Bang(刘邦，Liou Pang). Když r. 210 př. n. l. zemřel první čínský císař Qin Shihuang(Čchin Š'-chuang), zmocnil se vlády eunuch jménem Zhao Gao(赵高 Čao Kao). Ten dal popravit legitimní následníky trůnu, dvanáct bratrů zesnulého císaře a zfalšoval císařovu závěť, ve které nařídil nejstaršímu synu císaře spáchat sebevraždu a nástupcem určil druhého, neschopného syna, kterého pak mohl lehce ovládat a dostat se tak k moci. V celé říši ale docházelo k povstáním hlavně venkovského obyvatelstva, které se bránilo vysokým daním. Jedním ze vzbouřenců byl Liou Pang, který byl úředníkem, stal se banditou a nakonec vůdcem vzbouřenecké armády. Povstalci zaútočili na palác, zavraždili eunucha a Liou Pang se prohlásil císařem. Jako nový vládce přeložil hlavní město Číny do Čchang-anu na řece Wej, dobudoval Velkou zeď na severní hranici, upevnil vládní moc a vrátil moc vazalským králům (i když pod dohledem vládních úředníků) a konečně dal více svobod rolníkům a snížil jim daně. Zemřel r. 195 př. n. l. v boji. Nástupcem na císařském trůnu se stal jeho syn, který byl sice slabým panovníkem, ale jednotu Číny se mu podařilo udržet.
Pepa
