Základní interpretace:

焚(fén): pálit

书(shū): kniha

坑(kēng): pohřbívat

儒(rú): konfuciánský učenec

焚书坑儒 (fén shū kēng rú) je čínský idiom, který doslova znamená pálit konfuciánské knihy a pohřbívat konfuciánské učence zaživa. V současnosti se používá jako metafora pro omezování nebo sjednocování myšlení a projevů.

Toto slovní spojení pochází z příběhu o císaři Qin Shihuangovi (秦始皇; Čchin Š'-chuang), který byl popsán ve známé knize čínských dějin s názvem Zápisky historika.

Kdo byl Qin Shihuang?

Qin Shihuang, rodovým jménem Ying (赢, Jing), jménem klanu Zhao (赵, Čao), osobním jménem Zheng (政, Čeng) žil v době od října nebo listopadu roku 260 př. n. l. do 10. září 210 př. n. l. a v letech 247–221 př. n. l. byl vladařem čínského státu Qin (Čchin) a v následující době od roku 221 do roku 210 př. n. l. pak prvním císařem sjednocené Číny. Založil stejnojmennou dynastii Qin.

Qin Shihuang se narodil v Handanu (Chan-tanu) v pozdním období státu Východní Zhou (Čou). Podle legendy zde byl jeho otec, princ státu Qin (Čchin), držen jako rukojmí až do doby, než bohatý kupec Lv Buwei (吕不韦, Lü Pu-wej) zajistil jejich návrat. Princ totiž zahořel láskou k jeho překrásné těhotné ženě a Lv Buwei neochotně, ale přece souhlasil s jeho žádostí o ni jen proto, aby se tak jeho vlastní syn stal dědicem trůnu. Jakmile se princ pod jménem Zhuang Xiang (Čuang Siang) stal vládcem království Qin (Čchin), jmenoval kupce svým předsedou vlády, který měl následujících deset let největší moc ve státě.

Příběh

Centralizace a standardizace, v jejímž prosazování měl hlavní úlohu císařův první rádce Li Si (李斯, Li S'), se netýkaly jen státní správy. Místo dosavadních různých regionálních variant písma bylo nařízeno užívat znaky v jednotné podobě, tzv. malé pečetní písmo (小篆, siao-čuan). Došlo k zavedení jednotných měr a vah, velký význam pro dopravu mělo též stanovení jednotného rozchodu kol vozů a budování širokých hlavních silnic. Byly zavedeny jednotné měděné a zlaté mince a zakázána všechna ostatní platidla (jako mušle nebo jaspis). Státní moc byla postavena na legistických zásadách odměn a především tvrdých trestů, jak je už v předchozích desetiletích formuloval Han Feizi (韩非子, Chan Fej-c'), a veškeré odlišné názory a kritika, zejména ze strany konfuciánských učenců, byly přísně potlačovány.

V roce 213 př. n. l. se císař Qin Shihuang rozhodl umlčet kritiku své vlády a přepsat dějiny, proto nechal spálit všechny knihy v říši a popravit učence (i s rodinami), kteří se odvážili vystoupit proti jeho autokratické vládě. V důsledku tohoto rozhodnutí byly navždy zničeny všechny historické záznamy z období před státem Qin. Následující rok nechal císař zazdít zaživa na 460 konfuciánských učenců.

Qin Shihuang panoval v zájmu upevnění své moci silně autokraticky. Zavedl tvrdé postihy a přísné tresty a uvalil na obyvatelstvo velmi vysoké daně. Utrpení obyvatelstva bylo dál prodlužováno neustále se vlekoucími válkami. Císař si také nechal vystavět přehnaně nákladný palác a hrobku, což spolu s jeho pěti velkými cestami po říši a stavbou Velké čínské zdi zemi silně zadlužilo a způsobilo velké strádání poddaných. Toto jistě přispělo ke hněvu obyvatelstva vůči panovníkovi a následnému pádu dynastie Qin.

Pepa