Základní interpretace:

画 (huà): kreslit

龙 (lóng): drak

点 (diǎn): přidat

睛 (jīng): oko

画龙点睛（ huà lóng diǎn jīng） je čínský idiom, který doslova znamená: přidat poslední tečku při kreslení draka. V současnosti se používá jako metafora pro „dostat se k věci". Je možné metaforu využít i při zdůraznění něčeho důležitého. Tento idiom pochází z příběhu o Zhang Sengyou (张僧繇,Čang Seng-jou), generála, který žil v Jižní a Severní dynastii (období čínské historie v letech 420–589 n. l.) a byl známý svým malířským uměním. Jeho díla byla zaznamenána v knize „Slavné obrazy, svazek č. 7" z dynastie Tang (唐,Tchang).

Kdo je Zhang Sengyou?

Zhang Sengyou se narodil v oblasti Wu na jihu Číny(v okolí dnešního města Suzhou v provincii Jiangsu) působil jako generál v dynastii Liang (梁, Liang) v období Jižní dynastie (420 - 581 n. l.) a byl známý svým malířským uměním. Zhang Sengyou byl dobrý v malování soch buddhy, draků a jestřábů. Získal i zkušenosti ze zahraničí, aby zdokonalil své dovednosti malování. Jeho díla byla zaznamenána v knize „Slavné obrazy, svazek č. 7" z dynastie Tang (唐,Tchang), která byla rozšířena do Japonska. Má velký vliv na pozdější generace, zejména některé slavné malíře v dynastii Tang, jako jsou Yan Liben (阎立本, Jen Li-pen) a Wu Daozi (吴道子, Wu Tao-c'). Navíc byl také dobrým sochařem.

Kulturní tip:

Období jižních a severních dynastií předcházela na jihu vláda říše Ťin (do roku 420), na severu rozdrobenost šestnácti států ukončená roku 439 sjednocením severní Číny do říše Severní Wej (386–534). Po roce 420 vládu nad jižní Čínou postupně držely státy Sung (420–479), Jižní Čchi (479–502), Liang (502–557) a Čchen (557–589), zatímco na severu zprvu panovala říše Severní Wej, poté se sever rozdělil na severovýchodní říši Východní Wej (534–550) a Severní Čchi (550–577) a severozápadní říši Západní Wej (535–557) a Severní Čou (557–581). Severní Čouové roku 577 opět sjednotili severní Čínu, ale už roku 581 je nahradila nová říše Suej, která roku 589 dobyla i jižní Čínu, čímž ukončila období jižních a severních dynastií.

Důsledek bojů na severu byl vznik rozsáhlé migrace Číňanů (Chanů) ze severu do krajů na jih od řeky Jang-c'-ťiang, což vedlo k počínšťování jižních kmenů a národů, počínštily se i nečínské kmeny, které přišly na sever země. Přes politickou nestabilitu a rozdělení vzkvétalo umění a kultura. Pokročila i úroveň technologií. Vynález třmene v předešlém ťinském období (265–420) pomohl urychlit rozvoj těžké jízdy. Rozvíjelo se i lékařství, astronomie, matematika a kartografie; žili v té době tak významní vědci jako Cu Čchung-č'. Na severu i jihu se rozšířil buddhismus (který se objevil v Číně v 1. století), upevnil se taoismus.

Příběh

V období Jižní dynastie (420 - 581 n. l.) žil generál Zhang Sengyou(张僧繇,Čang Seng-jou), který byl známý svým malířským uměním. Jeho díla byla zaznamenána v knize „Slavné obrazy, svazek č. 7" z dynastie Tang.

Jednou tohoto generála pozvali mnichové z chrámu An-le, aby jim na zdi namaloval draky. Sengyou na chrámové zdi namaloval čtyři draky, ale nedomaloval jim zorničky očí.

Mnich se jej zeptal na důvod jeho opominutí. Zhang Sengyou mu odpověděl, že kdyby zorničky domaloval, draci by obživli a uletěli. Mnich tomu však nechtěl věřit, a tak jej požádal, aby malbu dokončil.

Zhang Sengyou se tedy pustil do práce a prvnímu drakovi panenky domaloval. Jen co udělal poslední dvě tečky, blesk protnul oblohu a zahřměl hrom. Drak oživl a okamžitě odletěl. Ostatní tři draci bez zorniček zůstali na zdi.

A takhle se rčení „přidat poslední tečku při kreslení draka" stalo výrazem důležitosti „posledního kroku" v uměleckém díle, potažmo v jiné důležité záležitosti.

Pepa