Podle předběžných statistických údajů Čínského národního úřadu pro kulturní památky v posledních několik letech asi 30 čínských organizací spolupracovalo na archeologických projektech s 24 státy a oblastmi v Asii, Africe, Evropě a Jižní Americe, navázalo styky dlouhodobé spolupráce s více než 30 zahraničními vědeckovýzkumnými organizacemi, univerzitami, muzei a fondy. Z nich je 32 projektů v zahraničí, 8 projektů v Číně.
Zástupce vedoucího Čínského národního úřadu pro kulturní památky Song Xinchao (Sung Sin-čchao) se vyslovil v tom smyslu, že se zmíněná čínsko-zahraniční spolupráce při 40 archeologických projektech týká antropogeneze a původu moderního člověka, archeologie světových starověkých civilizací jako třeba egyptské civilizace, Mayské civilizace, archeologie významných přístavních míst souvisejících s Hedvábnou stezkou, archeologickou studií významných starověkých měst a buddhistickou archeologií. Současně získala očividné plody v oblastech vědeckotechnické archeologie, vývoje ochranné techniky pro kulturní památky, talentového výcviku a výměny čínské kultury.
„naše archeologické práce v ostatních zemích stimulovaly akademické výměny a vzájemné učení civilizací, přispěly k nevládní výměně a porozumění mezi lidmi různých států. V tomto procesu čínské archeologické techniky a sběru nových zkušeností také ovlivňovaly ostatní země a rozšířily čínskou kulturu."
Významné objevy čínsko-zahraniční archeologické spolupráce také rozšířily vlivy čínské akademie. Například v Mongolsku bylo objeveno Khanovo mauzoleum a aristokratický hřbitov Ujgurského kaganátu a poprvé byly objeveny malované nástěnné hrobky Ujgurského kaganátu, což podpořilo pokrok archeologického výzkumu ohledně Ujgurském kaganátu a dostalo se vysoké chvály ze strany mezinárodní akademie. Čínsko-keňské archeologické projekty o starší době kamenné odhalily tajemství muže z pozdního paleolitu, který odešel z Afriky". Čínsko-bangladéšské archeologické projekty týkající se ruiny starobylého města Vikrampura neušly pozornosti širší veřejnosti v Bangladéši.
V prosinci roku 2018 tři čínští archeologové Čínského výzkumného institutu pro kulturní dědictví Xu Yan (Sü Jen), Wang Yuanlin (Wang jüan-lin), Gu Jun (Ku Ťün), kteří se zúčastnili ochrany Angkoru - v období 9. až 15. století zde bylo hlavní sídlo Khmerské říše a z té doby se zachovalo velké množství památek, leží v provincii Siem Reap a od roku 1992 je zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO) - byli odměněni Rytířskou medailí Kambodžského království. Příslušný kambodžský archeolog řekl, že se jedná o nejdůležitější práci čínské strany v 25letém archeologickém procesu pro Angkor.
„zaprvé, čínská strana prováděla napřed archeologický průzkum a posuzování dopadů na okolní kulturní památky, aby poskytla přímý základ pro ochranu a rekonstrukci. Za druhé, zkoumala kulturní vzhledy a evoluci památek Angkor, aby podpořila interpretaci hodnoty kulturních památek, výzkum starověké civilizace památek Angkor a čínsko-kambodžské kulturní výměny. Za třetí, otestovala předchozí výsledky výzkumu, aby upevnila mezinárodní archeologickou spolupráci a výměny."
Na pracovním zasedání čínsko-zahraničních archeologických projektů Čínský národní úřad pro kulturní památky navrhl, aby čínští archeologové využívali výhod čínské archeologické teorie, metod a technologie v plné míře a pozitivně působili na mezinárodní spolupráci při ochraně kulturních dědictví a archeologických projektů.
