Během posledních 12 let, zatímco byla pozornost světa zaměřena na novou generaci moderních čínských letadel, se umělec Gong Haoqin (Kung Chao-čchin) věnoval zlomeným křídlům, otlučeným vrtulím a zrezavělým opuštěným bojovým letounům.

Gong Haoqin přirovnává vyhřezlé dráty těchto starých hrdinů k cévám a rezavé skvrny k ranám. Říká, že jeho obrazy vyjadřují poctu pilotům a jejich strojům.

Poté, co Gong Haoqin získal v roce 2007 doktorát na Akademii umění a uměleckého designu na Univerzitě Tsinghua, pracoval jako profesor na univerzitě Beihang (Pej-chang), která se specializuje na leteckou a astronautickou výuku a výzkum.

V roce 2016 se proslavil svými sépiovými monochromatickými kresbami legendárních pilotů ze skupiny Létajících tygrů, kterou tvořili Američané, kteří v letech 1941-1945 dobrovolně pomáhali čínským vzdušným silám v boji proti japonským vojákům. Jeho díla byla vystavena ve státním hotelu Diaoyutai (Tiao-jü-tchaj) v Číně a na Reagan National Airport a Radford University ve Spojených státech.

Gong Haoqin strávil pět let zkoumáním a návštěvami veteránů a jejich rodin, aby se dozvěděl, jak důstojník americké armády Claire Lee Chennault přivezl do Číny stíhací letadla spolu s americkými piloty a pozemními posádkami. Popsal chvíle, kdy čínští vojáci bojovali vedle Američanů, a mnoho přátelských okamžiků mezi letci a čínskými civilisty.

Na jednom obrazu si starší čínský muž připaluje cigaretu od seržanta americké armády poté, co síly obou zemí vyhnaly v roce 1944 Japonce z pohraničního města v jihozápadní Číně - Tengchongu (Tcheng-čchung).

„Malíř takto zaznamenává historii," řekl Gong Haoqin.

Na rozdíl od jiných leteckých malířů zobrazuje Gong Haoqin málokdy pouze letadlo. Na oslavu založení přímého leteckého spojení mezi Pekingem, Chengdu (Čcheng-tu) a Lhasou, hlavním městem Tibetské autonomní oblasti Xizang (Si-cang) v roce 1965, namaloval v horní části obrazu letadlo této letecké trasy, veselou tibetskou matku nesoucí dítě, palác Potála a zasněžené hory.

„I přesto, že letadla nejsou živá, Gongovy obrazy jsou plné lidských postav, čímž ukazují odvahu, vůli a oddanost," říká kritik Hou Yaodao (Chou Jao-tao) a dodává: „Jeho práce vedou diváky k zamyšlení nad válkou, životem, milosrdenstvím a soucitem."

V posledních letech se Gong Haoqin věnuje vyobrazování scén z čínského průzkumu vesmíru s kosmickými loděmi, lunochody, satelity a astronauty. Vydal několik sbírek, včetně jedné nazvané Letět na křídlech umění, která byla vystavena během 58. zasedání Výboru OSN pro mírové využití kosmického prostoru.

Inspiraci nachází v zapracovávání tradičních kulturních prvků, jako je dřevorytový tisk, do svých uměleckých děl. Nejprve například nakreslil na kus papíru souhvězdí a poté ho vyryl do desky, ze které ho natiskl na papír a hnědou tužkou přikreslil další objekty.

Rád maluje moderní věci společně s legendárními postavami. Jedno dílo vyobrazuje čínského astronauta Zhai Zhiganga (Čaj Či-kang), který v rámci mise vesmírné lodě Shenzhou-7 opustil loď a provedl kosmickou vycházku, jak se setkává se skupinou létajících víl z fresek v jeskyních Dunhuang (Tun-chuang).

Na jiném obrazu je měsíční průzkumné vozítko Yutu (Jü-tchu) s bílým králíkem, který patří podle čínských legend měsíční bohyni Chang'e, podle které byla pojmenovaná čínská lunární mise.

„Číňané byli jedním z prvních národů, který respektoval a studoval vesmír," řekl Gong Haoqin. Chce, aby jeho díla spojovala pozoruhodné čínské úspěchy v oblasti letectví a historické představy Číňanů o vesmíru od dob starověku.

Gong Haoqin má velký plán, v jehož rámci chce zaznamenat všechny letecké a kosmické úspěchy, ke kterým došlo a dojde za jeho života. Tento projekt pojmenoval Létající civilizace.

„Lidé milují létání, protože mají rádi svobodu," řekl Gong, "A to je také kouzlo malířství zaměřeného na letectví."