Základní interpretace

金(jīn) zlatý

蝉(chán) cikáda

脱(tuō) odkládat

壳(qiào) schránka

金蝉脱壳[jīn chán tuō qiào] je čínský idiom, který pochází z první kapitoly staročínské knihy „Yuanquxuan•Zhushadan"(元曲选·朱砂担,sbírka dramatických oper z dynastie Yuan). V čínštině toto přísloví zní „jīn chán tuō qiào" a v překladu doslova znamená: Cikáda odkládá svou schránku. Ze strategických důvodů za sebou zanechávejme falešné stopy. Jako schránka cikády – z vnějšku zůstává netknutá, vlastní akce však probíhá někde úplně jinde.

Ze zmíněného idiomu vyplývá, že bychom měli zachovat tvar a pozici tak, aby nás spojenci nezpochybnili a protivníci si netroufali cokoliv proti nám podniknout. Ve skutečnosti se ale snažíme přesunout svou armádu, abychom se dostali z nebezpečné situace. Strategie se často aplikovala v případě slabé síly. Jako příklad úspěšného uplatnění této strategie disponujeme mnoha proslulými bitvami ve starověké Číně.

Příběhy

1. Zhu Geliang v období Tří říší

Ve třetím století se Čína nacházela v období Tří říší, které bojovaly o nadvládu celé země a za tímto účelem pozvaly k sobě celé řady vojenských stratégů. Nejproslulejším z nich byl Zhu Geliang(Ču Ke-liang), sloužící jižnímu státu Shu(Šu). Válečníci v jiných dvou státech se ho velice báli a při střetu s ním vždy projevovali opatrnost, aby neupadli do jím nastražené lsti. Zhu Geliang vážně onemocněl při šesté expedici proti severnímu státu Wei(Wej). Uvědomil si, že v případě svého úmrtí nedokáže výprava zápasit se silnými protivníky a bude donucena stáhnout se z bojiště. Při náhlém odsunu by však musela výprava čelit útoku ze strany protivníků a utrpěla by těžkou porážku. Zhu Geliang tedy vysvětlil svému následovníku generálu Jiang Wei(Ťiang Wej), jak výprava může ustoupit tak, aby se vyhnula útoku.

Když Zhu Geliang zemřel, Jiang Wei rozkázal, že smuteční zpráva nesmí být vyzrazena a vojáci hned začnou ustupovat. Jak velitel protivníků Si Mayi(S' Ma-i) slyšel o odchodu výpravy, pronásledoval ji osobně se svými vojáky. Před odsunem výpravy nechal Jiangwei vytesat dřevěnou sochu, přestrojit ji za Zhu Geliang a umístit ji do válečného vozu. Také vyčlenil malou část síly, aby čekala na nepřátelskou stíhací skupinu. Si Mayi zdálky viděl, že odchod výpravy je ukázněný a Zhu Geliang sedí ve voze. Jelikož dobře znal Zhu Gelianga a bál se léčky, Si Mayi se vzdal šance na útok a evakuoval své vojáky do tábora. Jak Jiangwei zjistil pohyb protivníků, rozkázal hlavní síle výpravy urychlit odchod. Když zpráva o úmrtí Zhu Geliang dorazila k protivníkům, bylo již pozdě předstihnout výpravu, která se již bezpečně blížila na svou základnu Han Zhong(Chan Čung).

2. Bi Zaiyu v dynastii Song

Další příklad úspěšného uplatnění této strategie se datuje do 13. století, kdy se armáda dynastie Song střetla na bojišti s vojskem národnostní moci Jin. Generál armády Songu Bi Zaiyu(Pi Caj-jü) se rozhodl provést strategický odsun, aby zachoval početní stav síly. O půlnoci se rozezněly bubny z tábora vládní armády. Vojáci Jinu se domnívali, že čelí útoku a tak se uvedli do stavu pohotovosti. Z nepřátelského tábora však nevyšel nikdo, jenže nepřetržitě bubnovali do bubnů. Vojevůdce Jinu si náhle uvědomil, že se je vládní armáda pokouší vyčerpat a oslabit jejich bojovou sílu. V následujících dvou dnech pak nevyhlásil pohotovost svých vojáků. Třetího dne se začaly tlumit bubnové zvuky. Vojevůdce Jinu usoudil, že vládní armáda je sama vyčerpaná. A tak dal rozkaz svým vojákům, aby zaútočili na nepřátelský tábor. Jak dorazili do tábora, objevili však, že v něm nikdo nebyl. Protože generál armády Bi Zaiyu vhodně využil strategii „Cikáda odkládá svou schránku". Vládní armáda se bezpečně odsunula v uplynulých dvou dnech, kdy byla odvedena pozornost vojáků Jinu. V táboře zůstávaly jen desítky ovcí, jejichž zadní nohy byly přivázány ke stromům a u jejichž předních noh na zemi byly umístěny desítky bubnů.

Pepa