Základní interpretace

无(wú) nic

中(zhōng) z

生(shēng) narodit se, udělat

有(yǒu) něco

无中生有[wú zhōng shēng yǒu] je čínský idiom, který pochází ze staročínské filozofické knihy „Tao-te-ťing (Daodejing)"(道德经, Kniha o tao a te – nejznámější taoistický text), která obsahuje přísloví a jiná krátká rčení z mnoha ranějších zdrojů a tradičně je připisovaná starému mudrci Lao-c´-emu, což byl pravděpodobně také původní titul samotné knihy. V čínštině toto přísloví zní „wú zhōng shēng yǒu" a v překladu doslova znamená: Z ničeho udělejte něco. Staročínský filozof Lao-c´ říká, že bytí může existovat jen ve vztahu k nebytí a naopak. Jde totiž o dvě navzájem přeměnitelné stránky věci. Tato strategie nám praví, že přechod z nebytí do bytí pomáhá při realizaci našeho cíle. Nechme protivníka, aby uvěřil lži, kterou mu vsugerujeme. Tak můžeme předstírat, že máme něco, co nemáme, nebo naopak. Tímto způsobem si zajistíme nepředstavitelnou bezpečnost a splníme předpokládaný cíl.

Tato strategie byla ve staré Číně často aplikována v politických a vojenských bojích. Jako příklad uveďme příběh z doby Tří království. Cao Cao (Cchao Cchao) a Liu Bei (Liou Pej) zápasili o hegemonii. Cao jednou v bitvě prohrál a poté zjistil příčinu, že Liuovi pomáhal vynikající vojenský stratég Xu Shu. Cao ho chtěl přivolat na svou stranu, jenže Xu byl oddaný Liuovi a jistě se jen tak nepřeorientuje. Stratég Caoa navrhl, že by mohli ošidit Xuovu matku a přivézt ji do tábora. Jakmile se stará matka dostavila k Caoovi, byla požádána o to, aby napsala dopis synovi a pobídla ho ke kapitulování před Caoem. Jelikož matka odmítla žádost, stratég Caoa napodobil její rukopis a jejím jménem napsal dopis Xuovi, v němž vyjádřil hluboký stesk matky po synovi. Xu byl velmi slušný syn a kvůli dopisu se hned rozloučil s Liuem a vrátil se k matce, tedy do tábora Caoa. Kvůli klamání se Caoovi podařilo oslabit sílu protivníka a zvětšit svou bezpečnost, i když Xu později přisahal, že nebude Caoovi pomáhat.

Aplikaci této strategie ve válkách lze dělit na tři kroky. Za prvé jde o přípravu předstírané akce, aby ji nepřítel pokládal za akci skutečnou. Dalším krokem je nutno nechat protivníkovi poznat falešnost akce, tím ztratí bdělost. Nakonec se snažíme přeměnit předstíranou akci na akci skutečnou, aby nepřítel stejně pokládal skutečnost za klam. V tomto případě se nepřítel nachází v chaosu myšlení a my můžeme využít této příležitosti k zavedení překvapivého útoku.

Jako další příklad uplatnění této strategie uveďme bitvu z osmého století, kdy Čína byla pod nadvládou dynastie Tang (Tchang). Vojenský guvernér An Lu Shan (An Lu-šan) se postavil proti císaři a poslal generála Ling Hu Chao (Ling Chu-čchao) k velení obkličovacího útoku na město Yong Qiu (Jung Čchiou). Defenzívu proti rebelantům vedl císařský generál Zhang Xun (Čang Sün). Disponoval však malým počtem vojáků a zbraní. pak vykázal vojáky ke zhotovení figur ze slámy, které byly připraveny ve velikosti člověka a měly na sobě černé oblečení. Vojáci přivázali tyto figury k provazům a v noci je začali spouštět z hradby. Když to viděl Ling Hu Chao a jeho povstalci, vystříleli proti figurkám salvy šípů. Protože pokládali figurky za skutečné vojáky, kteří by měli mít v úmyslu stáhnout se v noci.

Než Ling Hu Chao si uvědomil, že to byl podvod, již daroval Zhang Xunovi tisíce šípů. Zhang Xun a 500 elitních vojáků poté slézali z hradeb. Tentokrát povstalci ignorovali skutečnost a ztratili bdělost, neboť mysleli, že Zhang Xun opět uplatňoval starou lest. 500 vojáků úspěšně dorazilo do rebelantského tábora, spálilo jeho stany a vytvořilo tak chaos a paniku uvnitř nepřátelských jednotek, které pak utekly z obklíčení města.

Pepa