Dne 8. června roku 2019 byl ve městě Guangzhou (Kuang-čou) na jihu Číny zahájen veletrh nehmotného kulturního dědictví, na kterém se prezentuje 40 předmětů nehmotného kulturního dědictví ze seznamu Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO).

Veletrh zahrnuje výstavy, přehlídky, přednášky a fóra k prezentaci živé praxe ochrany nehmotného kulturního dědictví v Číně a rozvoje příslušné práce v dané oblasti. To patří mezi stálé úsilí Číny o ochranu nehmotného kulturního dědictví.

Barevné aktivity

Od roku 2006 každoročně oslavuje Čína druhou sobotu Kulturní den. V roce 2017 byl tento den přejmenován na Den kulturního a přírodního dědictví. Více než 3200 aktivit bylo naplánováno po celé Číně na oslavu letošního dne kulturního a přírodního dědictví, který spadá na 8. června.

S cílem zvyšování důvěry veřejnosti v kulturu v pátek večer při vzdělávacím televizním programu s názvem Otevřené kurzy o nehmotném kulturním dědictví odborníci vyprávěli příběhy o dědictví nehmotného kulturního dědictví.

Plánována je také výstava o Guqin (Ku-čchin, tradiční čínský trhaný hudební nástroj), vystoupení opery Kunqu (Kchun-čchü) a výstava fotografií nehmotného kulturního dědictví.

Ve čtvrtek dne 7. června se v Národní knihovně Číny konal koncert s tradiční čínskou hudbou a básněmi, který si také připomněl festival dračích lodí. Umělci představili klasické básně s tancem a hráli na tradiční nástroje včetně Pipa (Pchi-pcha). Národní knihovna bude v červnu a červenci pořádat dalších pět aktivit, které budou prezentovat nehmotné kulturní dědictví a studii ochrany nehmotné kulturní dědictví.

Exkluzivní, ale neztracené techniky

Od roku 2018 vlastnila provincie Henan (Che-nan) ve střední Číně 127 nehmotných kulturních dědictví na národní úrovni a 832 na provinciální úrovni, kteří pokrývají všechny oblasti lidového života. Aby nedocházelo k tomu, že by se tyto exkluzivní techniky ztratily, provincie podnikla řadu opatření na ochranu a přenos dědictví. Někteří lidoví dědici dřevěných maleb, řezů papíru a porcelánu byli posláni do vysokých škol nebo příslušných institutů, aby se dozvěděli něco o změnách v sociálních potřebách. Tím jejich výrobky postupně absorbují moderní módu a vlastnosti.

Čína utratila za posledních 13 let 300 milionů yuanů (43,5 milionu amerických dolarů) na ochranu nehmotného kulturního dědictví v tibetské autonomní oblasti Xizang (Si-cang). Podle regionálního muzea umění lidí od roku 2006 do roku 2018, centrální vláda utratila 195 milionů yuanů, zatímco regionální vláda utratila přes 80 milionů yuanů na ochranu nehmotného kulturního dědictví.

Tibeťané v oblastech postižených chudobou mají nyní šanci zbavit se chudoby pomocí tradičního řemeslného zpracování, protože v březnu bylo zřízeno 10 workshopů na podporu zaměstnanosti a odstranění chudoby, v březnu letošního roku bylo zřízeno 10 workshopů s cílem podpořit zaměstnanost místních lidí a zbavit se chudoby, místní obyvatelé se učí vyrábět produkty nehmotného kulturního dědictví, jako jsou tibetské kadidlo, buddhistické modlitební praporky a ruční rytí Pusum.

Celostátní síť

Ke konci roku 2018 Čína zřídila celostátní síť na ochranu nehmotného kulturního dědictví, která obsahuje 2467 institucí a 17 tisíc 308 pracovníků, to vyplývá ze zprávy vlády.

Podle zprávy Ministerstva kultury a cestovního ruchu tyto instituce sponzorovaly v roce 2018 přibližně 65 tisíc 500 souvisejících vystoupení a více než 16 tisíc 800 aktivit v oblasti lidové kultury, které přilákaly 98 milionů návštěvníků.

V roce 2018 bylo nově rozpoznáno celkem 1 082 jedinců jako umělců, kteří nesli odpovědnost za přenos nehmotného kulturního dědictví Číny. Tím se celkový počet dědiců nehmotného kulturního dědictví v Číně vyšplhal na 3,068.

Čína má 1372 reprezentativních programů nehmotných kulturních dědictví pod ochranou státu, má 40 programů na Seznamu světového nehmotného kulturního dědictví UNESCO.

Vláda Číny loni investovala 201 milionů yuanů z centrálního rozpočtu na vybudování 26 národních zařízení na ochranu a využití nehmotného kulturního dědictví.

Čína v posledních letech nadále prosazovala právní předpisy, utajovanou ochranu, budování kapacit a mezinárodní výměny týkající se nehmotného kulturního dědictví, to řekl náměstek čínského ministra pro kulturu a cestovní ruch Li Jinzao (Li Ťin-cao). Dodal, že prostředí, ve kterém se dědí a rozvíjí nehmotné kulturní dědictví, se výrazně zlepšilo a v zahradě čínské kultury se rozrůstá barevné nehmotné kulturní dědictví.

Táňa R2