Základní interpretace

关(guān)zamknout

门(mén)brána

捉(zhuō)chytit

贼(zéi)bandita

关门捉贼(guān mén zhuō zéi) je čínský idiom, který pochází ze staročínské filozofické knihy Yijing (I-ťing; 易经), neboli Knihy proměn, která je považovaná za nejstarší čínský klasický text a v průběhu dějin si získala velké uznání a oblibu. Obsahuje několik rovin textu a přesně stanovený počet výkladů, které přitahují pozornost už více než dva tisíce let. Tato kniha se stala základním učením pro mnoho filozofů, politiků, vizionářů a v poslední době i pro řadu vědců a matematiků.

Přísloví关门捉贼(guān mén zhuō zéi) v sobě skrývá strategii, kterou lze doslovně přeložit jako: Zamkněme brány, chytneme bandity. Nad útočníky vyzrajeme tak, že je necháme uniknout. Znemožníme jim navrátit se s lupem domů. Když uniknou, nepronásledujme je, je to jejich záměr, chtějí nás vyčerpat.

Jako příklad úspěšného uplatnění této strategie uveďme bitvu z období tzv. Válčících států. Výprava státu Čchin proti státu Čao byla zadržena u města Čchang-pching, kde velitelem posádky byl proslulý generál Lien Pcho. Ten viděl, že nepřátelská výprava je silná. Proto rozkázal svým vojákům, aby se orientovali na obranu města a vyhnuli se čelnímu střetu s výpravou. V následujících čtyřech měsících se výprava nejednou pokusila dobýt město, ale marně. Král státu Čchin projevil netrpělivost a obrátil se na své stratégy. Přijal a uplatnil návrh stratéga Fan Suej, jímž bylo vyprovokovat svár mezi králem státu Čchin a generálem Lien Pcho.

Do léčky skutečně padl král státu Čchin. Namísto generála Lien Pcho jmenoval do funkce velitele posádky Čao Kchuo, který se považoval sice za známého válečníka, ale jeho taktika dosud zůstávala na papíře a zkušenosti mu hodně chyběly.

Když Čao Kchuo přijel do města, opustil defenzivní strategii svého předchůdce a chtěl se přímo střetnout s výpravou. Generál státu Čchin Paj Či předstíral prohru svých oddílů v počátečních srážkách, což umožnilo Čao Kchuovi být nadutý tak, že vyzval k finálnímu souboji. Paj Či s tím souhlasil, protože to bylo vhodné právě pro splnění jeho plánu. Tajně poslal několik elitních oddílů k obklíčení města.

Druhého dne Čao Kchuo opustil město spolu s hlavní armádou v počtu 400 tisíc vojáků a vedl s výpravou čelní střet. Zpočátku vyhrál pár bojů a byl povznesený tak, že si ani neuvědomil, že jeho vojáci byli již hluboko v teritoriu nepřátel. Když dorazili k nepřátelskému táboru, protivníci se skrývali v táboře a už odmítli bojovat. Tento stav trval několik dní a pak došla Čao Kchuovi zpráva, že jeho město bylo dobyto a cesta k dodávání jídla byla přerušena.

V následujících šesti dnech byla Čao Kchuova armáda těsně obklíčena, vojáci měli hlad. Byli nuceni navzájem se zabíjet a jíst lidské maso. Čao Kchuo se svými vojáky se nejednou pokusil vymanit z blokády, ale marně. Během jeho posledního úsilí o narušení blokády byl zastřelen a jeho vojáci složili zbraně. Stát Čchin ale nedokázal nesčetné množství zajatých vojáků absorbovat jako vlastní sílu, a tak je zaživa upálili. Stát Čao poté už neobnovil svoji sílu a nevzpamatoval se z těžkého debaklu.

Tato strategie klade důraz na nutnost obklíčit protivníky a odříznout jim cestu k útěku. Pokud se jim podaří dostat se z obklíčení, nesmíme je libovolně pronásledovat, jinak bychom možná sami upadli do jimi nastražené léčky.

V moderním společenství se tato strategie aplikuje i v oblasti obchodu a financí. Na akciovém trhu se někteří investoři rádi na základě přesného posouzení vzdají šance krátkodobého zisku. Jakmile se dočkají nejvyšší tržní hodnoty akcie, hned provedou transakci a tím získají maximální zisk. V podmínkách obchodní konkurence mohou oba soupeři zachytit šanci na fúzi a akvizici druhé strany, což znamená snadnou cestu k realizaci své rychlé expanze.

Pepa