Každé odpoledne mezi čtvrtou a pátou hodinou je čas pro aktivity v dětském paláci Čtvrté základní školy. Na hřišti děti nosí barevné národní kroje a tančí na hudbu. Malířské, taneční, hudební a kaligrafické třídy v různých učebních budovách jsou vždy plné smíchu a radosti.
Komise provincie Gansu pro rozvoj duchovní civilizace v roce 2012 investovala do založení vesnického dětského paláce Čtvrté základní školy města Hezuo. Po uvedení do provozu se dětský palác stal dobrým místem pro děti, aby tam trávily svůj volný čas. Ředitel Čtvrté základní školy Zhang Hongrong (Čang Chung-žung) se vyslovil v tom smyslu, že učitelé ve škole věnovali tomuto projektu spoustu času a energie. Po několika letech tápání a praxe se rozvoj vesnického dětského paláce postupně dostal do normálních kolejí.
„Po několika letech vývoje práce našeho vesnického dětského paláce už vstoupila do běžných kolejí. V současné době jsme založili 28 skupin a souborů včetně fotbalu mužů, ženského fotbalu, basketbalu, stolního tenisu, tance, klavíru, kaligrafie tibetštiny, kaligrafie čínštiny, čtení, konverzace v angličtině a podobně. Komise provincie Gansu pro rozvoj duchovní civilizace poskytla naší škole mnoho podpory a pomoci."
28 kulturních a sportovních skupin a souborů nabídlo bohaté a zajímavé aktivity. Děti mají velký výběr. Dívka v prvním ročníku Ren Qing Zhuo Ma (Žen Čching Čuo Ma) se zúčastnila výuky tance v tanečním souboru.
Novinář: Jak dlouho se učíš tančit?
Zhuo Ma: Jeden rok.
Novinář: Zúčastnili jste se někdy představení?
Zhuo Ma: Ano, náš soubor tančil prvního června o dětském svátku.
Novinář: Co říkají máma a táta této aktivitě?
Zhuo Ma: Líbí se jim to!
V důsledku omezení čínských výrazů jsou odpovědi Zhuo Ma bohužel velmi stručné. Ale její radost je skutečná. Když mluví o těchto dětech, učitelka tanečního souboru Wang Chunlian (Wang Čchun-lien) byla plná úsměvů na tváři.
„tyto děti jsou skvělé, a především roztomilé! ¨Tančí, jako by byly jedním člověkem. V soutěži na dětský den tyto dívky získaly první místo."
Některé děti se rády pohybují, zatímco jiné jsou ochotny se jen tiše zdokonalovat v kaligrafii. Ve třídě kaligrafie tibetštiny Zhou Maoji (Čou Mao-ťi) z pátého ročníku novináři sdělila, že se její rodiče neučili kaligrafii tibetštiny. Ale chce se ji učit ona, naučí se, aby učila poté rodiče.
„mám kaligrafii tibetštiny velmi ráda, chci se ji učit."
Kaligrafie tibetštiny potřebuje určité základy. Proto se až do čtvrtého ročníku otevře vyučování ohledně kaligrafie tibetštiny. Ga Zang Cai Rang (Ka Cang Cchaj Žang) pracuje na Čtvrté základní škole už 8 roků. Po absolvování Jihozápadní národní univerzity získal aprobaci v oborech tibetský jazyk a kultura.
„kaligrafie tibetštiny není stejná jako kaligrafie čínštiny. Pero vyrobené z bambusu se používá k praktikování kaligrafie tibetštiny. Tibetština je jazykem Tibetu. Studenti naší školy jsou tibetští studenti. V procesu učení rodného jazyka cvičení kaligrafie tibetštiny přispěje k prohloubení národní emoce, také se jedná o předání tibetské kultury."
Vesnický dětský palác poskytuje dětem více zajímavostí a možností ohledně budoucího rozvoje. Ředitel školy Zhang Hongrong se domnívá, že na základní škole je důležité rozvíjet zájem dětí, nechte studenty zajímat se o všechny obory co nejvíce, aby prozkoumali svůj vlastní talent.
„vesnický dětský palác má velký výhody pro osobní rozvoj a pro zvýšení uměleckých výkonů. Prostřednictvím různých sportovních a kulturních aktivit musíme pěstovat zájem studentů."
