Město Yiyang (I-jang) v čínské provincii Hunan (Chu-nan) se nachází na rovině u jezera Dongting (Tung-tching), má také mnoho řek a malých jezer, je také známým zdrojem ryb a rýže. V říjnu roku 2018 město Rajshahi na severním břehu řeky Gangy navázalo s městem Yiyang přátelské vztahy. Letos si připomínáme 70. výročí založení Čínské lidové republiky, je také výročí založení přátelských vztahů mezi oběma městy. Jdeme do vesnice Xinan ve městě Yiyang, abychom poznalyi příběhy o rozvoji této krásné vesnice.
Rovné ulice, krásné domky, čisté náměstí a zařízení pro tělocvik, většina lidí se domnívá, že je zde město, ale je jenom jedna vesnice, která má také rýžová pole.
Šli jsme podle rovné silnice, mimo vesnici, ale už slyšíme hudbu z vesnice. Na náměstí ve vesnici rolníci bubnovali pod taktovkou velitele. Jejich vystoupení přitáhlo mnoho rolníků.
V minulosti tato krásná vesnice byla také zaostalá. Nebyl vybudován ani vodovod a dokonalá síť elektřiny, v noci bylo ve vesnici tma. Nebyla kvalitní silnice do vesnice, hlavní cesta přes vesnici byla velmi špinavá. Životní a výrobní podmínky ve vesnici byly špatné, mladí lidé šli do ostatních měst hledat práci. Rozvoj vesnice šel do slepé uličky. Lidé říkají, že pokud chtějí být bohatí, tak musí nejdříve mít silnici. Ve snaze zlepšit lidský život, úředníci vlády této vesnice nejdřív zahájili vybudování silnice. Ředitel této vesnice Wu Zhiming (Wu Č´-ming) uvedl:
„Tato silnice už byla několikrát opravena. V minulosti to byla polní silnice, v roce 1994 byla přestavena na cementovou silnici. Do roku 2014 šířka této vesnice byla zvětšena na 5 metrů.
Vybudovat silnici rozhodli úředníci vesnice, kteří dosáhli podpory vesničanů.
„Podle ustanovení vlády o fondu projektu, taková silnice potřebuje sto tisíc čínských juanů na jeden kilometr cesty, ale připravili jsme více. Mnoho peněz věnovali samotní vesničané. Například starý pán Yu (Jü) z naší vesnice, věnoval 100 tisíc juanů na první silnici, poté také věnoval dalších 50 tisíc na další silnici, jeho rodina tak věnovala celkově 150 tisíc čínských juanů. Pod jeho vedením mnoha lidí, kteří vydělali peníze v jiných městech, věnovali úspory na opravu silnice."
Kromě cesty do vesnice se také opravily vodní kanály.
Vesnice se rozvíjí čím dál, tím líp, vesničan Wu Kaiyuan (Wu Kchaj-jüan) často hodnotil tyto změny.
„V minulosti jsme neměli silnici, vodovod a elektřinu. V současnosti nám náš stát pomohl vybudovat silnici do každé rodiny. V současnosti máme štěstí a bezpečnost, také máme dobré životní prostředí. Jsme ochotni žit ve vesnici."
Podle Wu Kaiyuana rozvoj státu vedl k rozvoji vesnic a šťastnému životu rolníků.
„Narodil jsme v roce 1948, jsem o jeden rok starší než nová Čína, proto jsem důkazem záležitostí a rozvoje v uplynulých 70 letech. Změna je velká, životní úroveň rolníků se zvýšila. Současnou situaci nikdo nikdy nepředpověděl v minulosti."
Můžeme se domnívat, že vesnice Xinan bude jednou taková, jako je její jméno, které znamená novou a šťastnou vesnici.
