Opera je poklad tradiční čínské kultury a kondenzuje estetické ideály čínského národa. Dějiny vývoje tradiční opery lze považovat za historii šíření opery různými médii. Když se médium opery změní, změní se také dramatické umění, divadla i diváci. Lidská společnost se vyvíjela z éry mluveného jazyka přes éru tisku a elektroniky až do éry internetových informací. Telekomunikační technologie 5G, velká data a cloud computing se staly součástí každodenní práce a života lidí. Inteligentní nové mediální softwarové aplikace jako jsou například Weibo, WeChat, Tik Tok, Kuaishou a další, se staly hlavním způsobem, jak se lidé baví a získávají informace. Setkání tradičních oper s různými novými mediálními formami přineslo tradičním operám novou vitalitu.

V šíření a přijímání čínských oper v různých érách od dynastie Song, dynastie Yuan, dynastie Ming, dynastie Qing až do raného novověku existovaly rozdíly a různé dědičné vztahy. Na začátku 20. století byla populárním médiem gramofonová deska. Britské hudební vydavatelství EMI udělalo záznamy pro proslulé umělce pekingské opery pana Tan Xinpeie (Tchan Sin-pchej), pana Wang Xiaononga (Wang Siao-nung) a další. Natočení operního filmu nazvaného Hora Dingjun (Ting-ťün) symbolizovalo spojení filmu a opery. S nárůstem popularity televize v 60. letech minulého století byly velmi oblíbené televizní pořád Liyuanchun (Li-jüan-čchun) a Qinzhisheng (Čchin-č´-šeng). Lze říct, že s využitím multimediálních platforem došlo v tradičních operách ke spojení divadelních představení a internetové komunikace. Diváci mohou na platformě nových médií sledovat „Nenávist k životu a smrti" s mistrem pekingské opery panem Mei Lanfangem (Mej Lan-fang), nebo poslouchat hlas umělce pekingské opery pana Wang Yaoqinga (Wang Jao-čching) v televizním pořadu Čínské ústřední televize (CCTV) „Nebeské divadlo".

Divadlo je důležitý prostředek operní kultury. Vývoj tradiční čínské opery probíhal od Goulan (Kou-lan - zábavní trh ve starověké Číně) a Washe (Wa-še - místnost pro operní představení ve starověké Číně) v dynastii Song a dynastii Yuan po čajovny a operní domy v dynastii Ming a dynastii Qing. V éře nových médií se tradiční způsob šíření opery opět změnil. Spojení čínské opery s novými médii na základě internetových a digitálních technologií přináší velké bohatství operních nosičů.

Nová média podporují integraci mnoha informačních zdrojů jako jsou operní gramofonové desky, operní filmy, operní televizní pořady a další. Webové stránky, Weibo, WeChat, Tik Tok a další platformy nebo aplikace zvětšují prostor pro šíření čínských oper. Diváci mohou kdykoliv sledovat opery na internetu. Je to užitečný doplněk operních představení v divadlech. Pro mladé fanoušky čínských oper, kteří nemohou chodit do divadla kvůli práci, studiu nebo ceně vstupenek, je sdílení zdrojů operních děl na internetu zajímavé řešení.

Multimediální formát přináší také inovace v koncepcích operního umění a v produkčních záležitostech. Mnoho slavných operních mistrů rozpoznává efekt šíření přes mobilní internet. Někdy může živé vysílání na internetu přilákat desítky tisíc diváků, což je počet, který vysoce přesahuje počet diváků v divadle. Slavné operní hvězdy zahájily živé vysílání na sociálních médiích, např. Tik Tok, Kuaishou, Momo a dalších a hned se staly internetovými celebritami s desítkami tisíc podporovatelů. Protože sledování opery na internetu není omezeno geograficky, pocházejí diváci z celé země, dokonce i ze zahraničí. Dá se říci, že tradiční operní herci využívají výhody přítomnosti a interakce nových mediálních platforem k dosažení interakce s diváky prostřednictvím internetu. Během živého vysílání mohou diváci kdykoli poslat zprávu pro komunikaci se svým oblíbeným hercem.

Publicita a otevřenost digitálních mediálních operních zdrojů podporují sdílení vynikající operní kultury na internetu. Technologie velkých dat nabízí obrovskou kapacitu pro ukládání informací, která účinně pomáhá zachovat dědictví tradičních čínských oper. Díky digitálním technologiím s vysokým rozlišením zaznamenala Čína různé druhy nehmotných projektů kulturního dědictví a audiovizuální materiály dědiců tradičních čínských oper. Některé provincie a městské magistráty v Číně vytvořily databáze literárních materiálů, fyzických historických materiálů, obrazových materiálů a audiovizuálních materiálů místních tradičních oper.

Literatura a umění jsou pochodní národního ducha a hlásnou troubou pokroku éry. Čínská opera je živou součástí tradiční čínské kultury a při digitalizaci se rozvíjí dál v souladu se změnami, které nová média přinesla.