V uplynulých více než třiceti letech se čínská ekonomika velmi rychle rozvíjela. Problémy ve struktuře, prostředcích růstu, nerovnoměrnosti rozvoje mezi městy a venkovem se hromadily a čím dále tím více omezují zdraví a trvalou udržitelnost ekonomického rozvoje. Omezení vyplývající z energetických zdrojů a životního prostředí podněcuje lidi k přemyšlení o růstových prostředcích. V roce 2013 v průběhu celého roku probíhaly různé reformy. Vláda zjednodušením politik, decentralizací, prohlubováním reforem a stimulací vitality trhu usilovala o rozvoj průmyslu, aby se čínská ekonomika znovu vydala do zdravých a trvale udržitelných kolejí.

O roce 2014 se říká, že je to počáteční rok všestranného prohlubování čínských reforem. Jak se v tomto roce bude rozvíjet čínská ekonomika?

V prosinci roku 2013 se konalo ústřední zasedání o ekonomické práci, v rámci kterého byla shrnuta ekonomická práce pro rok 2013 a byly předloženy hlavní požadavky a úkoly na ekonomickou práci v roce 2014. Podle analýzy vláda klade důraz na zvýšení kvality ekonomického růstu a toleruje nízký růst, aby tak získala prostor pro reformy. Pokud jde o ekonomický růst v roce 2014, šéf výzkumného centra čínských podniků při Ústřední finanční a ekonomické univerzitě Liu Zhuwei (Liou Ču-wej) se domnívá:

„Myslím si, že letos čínské HDP poroste o 6,5 % až 7 %. To stačí, protože základ HDP je již moc velký. Kdyby se stále zvyšoval příliš rychle, bylo by to podle mého názoru na škodu."

Ve rovnání s dobou před 35 lety se čínská ekonomika zvýšila 142 násobně, příjem městských občanů vzrostl 71 násobků a čistý příjem na hlavu zemědělců se zvětšil 59 násobně. Díky investicím a exportu se Čína v současném světě stala 2. největším hospodářstvím a životní úroveň se výrazně zvýšila.

V důsledku dřívějšího modelu ekonomického rozvoje však současná Čína čelí mnohá výzvám. Propuknutí globální finanční krize ovlivnilo ekonomický rozvoj různých zemí včetně Číny. Růst čínských vývozů kvůli nedostatku zahraniční spotřeby je omezen a v Číně v důsledku toho došlo k nadbytečné výrobní kapacitě. Aby stimulovala ekonomický rozvoj, investovala vláda do významných podniků, což vyvolalo hrozbu místních dluhů. Současně často dochází ke smogovým kalamitám. Problém životního prostředí se stal hlavním faktorem, který Číně brání v rozvoji. Proto jsou požadavky na změnu modelu ekonomického růstu a komplexní prohlubování reforem čím dál tím podobnější. Jak nakonec poroste čínská ekonomika? Náměstek šéfa ekonomického institutu při Čínské lidové univerzitě Liu Yuanchun (Liou Jüan-čchun) uvedl:

„Domníváme se, že v zájmu toho, aby ve městech vzniklo 12 milionů nových pracovních pozic růst 7.1 % stačí, to je základem. Ale je třeba vzít v úvahu, že v příštím roce bude 12 milionů absolventů, kteří absolvují střední či vyšší vzdělání. Aby se procento nezaměstnanosti výrazně nezvýšilo, navrhujeme, aby cílový počet nových pracovních míst pro příští rok byl 12.5 milionů a rychlost růstu HDP kolem 7.5 %."

Reforma je proměna starých mechanismů. Zásadně nebo částečně upravuje staré výrobní vztahy a jejich nadstavby. V uplynulých více než 30 letech se čínská ekonomika trvale a rychle rozvíjela. Bylo to díky reformě a stejně jako dřív, základem trvalého a zdravého budoucího rozvoje budou také reformy.

Rok 2014 je prvním rokem po 3. plenárním zasedání 18. ÚV KS Číny, kde byl předložen plán na všestranné prohlubování čínských reforem. Tento rok je předurčen k tomu, aby byl neobyčejný. "Vylepšená verze čínské ekonomiky" současně ovlivní obnovu globální ekonomiky.

(Světlana)