Čína v uplynulých více než 30 letech na základě politiky otevírání se světu, levné pracovní síly a nízkých nákladů získávala spousty mezinárodních výrobních objednávek a hrála roli „světové továrny". Proto obchod a ekonomika rychle rostly. V posledních letech se ale situace domácí a zahraniční ekonomiky rychle mění a čínská ekonomika se v důsledku různých tlaků přirozeně proměňuje. Obrovský čínský spotřební trh láká stále více zahraničních investic. Čína se mění ze „světové továrny" na důležitý „světový trh". Dále si poslechněte podrobnější zprávu našeho rozhlasu.

Nedávno byla v Pekingu otevřena 100. pobočka světově proslulého podniku Toys "Я" Us, který obchoduje s hračkami a dětským zbožím. Výkonný ředitel podniku Toys "Я" Us Dave A. Brandon uvedl, že v uplynulých 10 letech otevřel Toys "Я" Us ve 44 čínských městech celkem 100 obchodů. Čínský trh hraje v podnikání tohoto podniku stále významnější roli, proto budou letos v Číně otevřeny další obchody.

„Během letošního roku se chystáme v Číně otevřít dalších 30 až 40 obchodů. To je náš předpokládaný cíl, ale není to konečný plán. Nové obchody budeme otevírat ve vhodnou dobu na vhodných místech. Pro Toys "Я" Us je důležité uspokojit stále větší poptávku čínských dětí a rodičů po vysoce kvalitních hračkách a vybavení pro rodinnou zábavu."

Brandonova naděje je v souladu s názorem stále více obchodníků, kteří se snaží rozvíjet v Číně větší trh se službami. Podle nejnovějších údajů čínského ministerstva obchodu bylo v roce 2015 založeno v Číně 26.575 podniků se zahraničním kapitálem, což se ve srovnání s rokem 2014 zvýšilo o 11,8 %, z toho ve sféře služeb byl skutečně využit zahraniční kapitál v hodnotě 77 miliard 180 milionů amerických dolarů, což se oproti roku 2014 zvýšilo o 17,3 % a tvořilo to 61,1 % všečínského objemu. Výrobní průmysl v podstatě využil zahraniční kapitál v hodnotě 39 miliard 540 milionů amerických dolarů, což je stejné jako v roce 2014 a představuje to 32,4 % všečínského objemu. Náměstkyně vedoucího institutu čínského ministerstva obchodu Xing Houyuan (Sing Chou-jüan) se domnívá, že stále víc podniků z oblasti služeb investuje do Číny proto, že mezinárodní postavení čínského trhu se neustále zvyšuje.

„V minulosti se zahraniční kapitál v Číně zaměřoval na vývoz do zahraničí, to znamená, že využíval levnou pracovní sílu, nízké náklady a další příznivé výrobní faktory. V současnosti se ale typ ekonomiky v Číně proměňuje a eskaluje. Rozvíjíme technologicky náročnou výrobu a služby. Domácí spotřeba se stala hlavní silou čínské ekonomiky, proto zahraniční investice a velké nadnárodní podniky věnují více pozornosti čínským spotřebitelům a poskytování služeb, o které mají zájem."

V uplynulých více než 30 letech Čína závisela na politice otevírání se zahraničí, levné pracovní síle a nízkých nákladech, dostávala mnoho výrobních objednávek a hrála roli „světové továrny". V současnosti se ale čínská ekonomika proměňuje a v době ekonomické globalizace je novou vizitkou Číny „světový trh". Je zajímavé, že v procesu opouštění „primární světové továrny" dochází k postupnému zvyšování poměru vývozu produktů náročných na výrobu. „Zpráva o integraci asijské ekonomiky na rok 2015" ukazuje, že čínský podíl na vývozu pokročilých vědeckých a technických produktů v Asii vzrostl z 9,4 % v roce 2000 na 43,7 % v roce 2014 a Čína je tak v Asii na prvním místě. Čínské pokročilé vědecké a technické produkty populární v různých asijských zemích reprezentují vysokorychlostní železnice, nukleární elektrárny a družice. Vedoucí kanceláře pro mezinárodní spolupráci při Čínském výboru pro rozvoj a reformy Zhang Jianping (Čang Ťien-pching) uvedl, že vysoká inovace posiluje čínskou převahu v mezinárodní konkurenci a mnoho zemí může najít v Číně, na tomto „světovém trhu", produkty, které odpovídají jejich potřebám.

„Čína má v současnosti značnou převahu v oblasti pokročilé výroby. Máme tři skvělé vizitky: vysokorychlostní železnice, nukleární elektrárny, elektrické vedení a transformátory velmi vysokého napětí. Převahu máme také v oblasti telekomunikačního vybavení a automobilového průmyslu. Do budoucna bychom měli neustále zvyšovat svou konkurenceschopnost v oblasti vysoké vědy a techniky, kosmonautiky, IT a biologické medicíny."

Díky zvýšení úrovně výstavby, otevření se zahraničí a zónám volného obchodu se Čína v posledních letech stala důležitým „světovým trhem". Čína už uzavřela a realizovala 14 dohod o volném obchodu, které se týkají 22 zemí a regionů. Xing Houyuan uvedla, že zrychlení konstrukce v rámci zón volného obchodu je důležitou součástí prosazování čínské strategie na integraci domácího a zahraničního trhu, které nejen přispěje k úspěšnému propojení čínského trhu s mezinárodními ustanoveními a k lepší integraci do globálního tržního systému, ale současně to také podpoří čínský trh, aby vstoupil do vyššího mezinárodního průmyslového systému.

„Za prvé, je třeba vytvořit otevřený nový ekonomický systém a mechanismus na integraci domácího obchodního prostředí a principů s mezinárodními. Za druhé, na cestě k silné obchodní zemi je nevyhnutelná změna výrobních faktorů, proto bychom měli zdokonalovat konfiguraci výrobních faktorů doma i v zahraničí, aby se Čína nadále integrovala do globálního tržního systému. Díky tomu se postavení Číny v globálním cenovém řetězci změní, vstoupíme do mezinárodního průmyslového systému z vysoké úrovně."

(Světlana)