V Šanghaji letos proběhl první summit ministrů financí a prezidentů ústředních bank skupiny G20. Na summitu se podařilo dosáhnout shody ohledně současné světové ekonomické situace, souvisejících politik a opatření na podporu strukturních reforem. Podle analytiků hrála Čína jako předsednická země G20 důležitou roli při podpoře dosažení společných názorů. Dále si poslechněte podrobnější zprávu.
Makroekonomická situace je dlouhodobé téma summitu G20. Podle summitu se riziko poklesu a zranitelnost globální ekonomiky zvyšuje, proto je potřeba posilovat koordinaci makroekonomických politik a podniknout nutná politická opatření na zajištění silného, trvale udržitelného a rovnovážného růstu světové ekonomiky. Summit zdůraznil, že členské země budou samy a společně využívat politické nástroje, včetně měnových nástrojů, finančních politik a strukturních reforem, aby řešily riziko, posilovaly tržní důvěru a podporovaly ekonomický růst. Na tiskové konferenci po zasedání čínský ministr financí Lou Jiwei (Lou Ťi-wej) uvedl, že na summitu byla dosažena shoda ohledně vhodně uvolněné měnové politiky a realizace pružné finanční politiky. „Účastníci souhlasili s tím, že měnová politika by měla nadále usilovat o podporu ekonomického růstu a udržování cenové stability. Jinými slovy, je třeba udržovat vhodnou uvolněnost měnové politiky, i když to stále nemůže nahradit roli finanční politiky. Pokud jde o finanční politiku, účastníci souhlasili s pružným prosazováním finančních politik, posilováním ekonomické houževnatosti a udržováním trvale udržitelné úrovně poměru dluhu."
Náměstek vedoucího Asijsko-tichomořského centra při ministerstvu financí Zhou Qiangwu (Čou Čchiang-wu) poukázal na to, že dosažení shody a aktivní postavení různých stran v současné ekonomické situaci je spojeno s čínským předsednictvím G20.
„Z hlediska expertů probíhal celý summit velmi úspěšně. Zástupci rozvinutých ekonomik i ekonomik nových typů spolupracovali v duchu akceptace a spolupráce a dosáhli dobrých výsledků. Čína hrála jako hostitelská země vedoucí roli a zejména díky předběžné komunikaci plně a účinně dohodla s různými stranami, včetně USA a dalšími hlavními ekonomikami, dosažení některých společných názorů ještě před summitem. Proto bylo celé jednání vysoce efektivní a úspěšné."
Na summitu se také podařilo dosáhnout shody ohledně co nejrychlejšího rozvoje strukturní reformy. Summit znovu potvrdil klíčovou roli strukturních reforem pro zvýšení efektu výroby a pro rozvoj potenciální výroby a souhlasil s dalším jednáním o posílení strukturních reforem. Zhou Qiangwu poukázal na to, že strukturní reformy nejsou nové téma summitu G20, na programu jednání byly už v roce 2010. Různé země se domnívají, že strukturní reformy je třeba prosazovat kvůli řešení středně a dlouhodobých výzev. Díky podpoře Číny jako předsednické země získaly strukturní reformy na letošním summitu G20 větší pozornost. „Strukturní reformy byly poprvé předloženy na summitu jako důležité téma pro jednání účastníků. Na základě jednání byla tato otázka povýšena na novou úroveň a účastníci se shodli, že strukturní reformy jsou třeba. Strukturní reformy mají krátkodobý i dlouhodobý význam. Je třeba najít důležitý projekt a na jeho základě vytvořit hlavní zásady a systém indexů. Experti OECD a MMF s námi na toto téma intenzivně komunikovali. Věnovali jsme tomu mnoho času."
Summit znovu zdůraznil, že je třeba posílit spolupráci mezi novými a starými multilaterálními rozvojovými bankami, dosáhnout vzájemné komunikace a spolupráce při výstavbě globální infrastruktury a investic do infrastruktury. Zhou Qiangwu poukázal na to, že Čína jako předsednická země G20 hrála důležitou roli v oblasti multilaterálních rozvojových institucí. „Čína jako předsednická země tentokrát jasně navrhla, že je třeba udržovat rovnovážnou bilanci a zároveň požádala současné multilaterální rozvojové orgány, aby posilovaly spolupráci, zejména v oblasti financování. Čína je také požádala, aby zvýšily investice do výstavby infrastruktury. To je důležitý odraz dominantního práva velké ekonomické země."
Kromě podpory dosažení shody ohledně strukturní reformy a investic do infrastruktury využila Čína také příležitosti a představila celému světu opatření strukturních reforem a oblasti budoucích reforem, reagovala na vnější obavy a získala aktivní reakce. Prezident Čínské ústřední banky Zhou Xiaochuan (Čou Siao-čchuan) na summitu znovu jasně prezentoval čínské stanovisko, že čínská měna RMB se nezapojí do konkurenční devalvace. Americký ministr financí Jacob Lew uvedl, že vítá více podobného úsilí. „Čína neprovede devalvaci, kterou by způsobily netržní faktory, postavení čínského systém měnových kurzů bude rozhodnuto trhem, to je velmi důležité. Díky těmto signálům, které Čína vyslala, pozorovatelé, včetně Spojených států, více rozumějí čínskému stanovisku. To je podle mého názoru velmi pozitivní."
Před summitem se konal vysoký seminář G20 o strukturních reformách, na kterém čínský ministr financí také ministrům financí různých zemí a odpovědným zástupcům mezinárodních organizací představil čínskou situaci rozvoje strukturních reforem. Prezidentka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardová uvedla: „Čínský ministr financí nás informoval o čínských strukturních reformách, včetně podpory ekonomického růstu, impulzu na podporu spotřeby, rozvoji služeb, založení pohodlnějšího mechanismu tržního financování a podpory urbanizace. Díky tomu máme větší důvěru v čínské rozhodnutí o rozvoji strukturních reforem a v čínské finanční zajištění na tomto základě."
Hlavním úkolem letošního summitu bylo postupovat podle pracovního plánu finančního rozvoje, aby se členské země G20 dobře připravily na summit G20, který proběhne letos v září v čínském městě Hangzhou (Chang-čou).
(Světlana)
