Od roku 2008, kdy došlo ke globální finanční krizi, prošla světová ekonomika a mezinárodní finanční struktura dramatickými změnami. S globálním hospodářským poklesem se mnohé rozvojové země potýkají s mnoha problémy při ekonomickém rozvoji a financování infrastruktury. Mezinárodní finanční systém vyžaduje změnu. V této souvislosti byla založena Asijská banka pro investice do infrastruktury (AIIB) včas.

Řízení globálního finančního systému spoléhá na Světovou banku. Asijská rozvojová banka a jiné regionální rozvojové banky hrají v globálním finančním systému podpůrnou roli. Globálnímu finančnímu systému vévodí především Spojené státy, Japonsko, některé západoevropské země a další vyspělé státy. V řízení starého globálního finančního systému nemají rozvojové země včetně Číny hlas, což vede k nerovnoměrnému řízení světových financí.

Asijská banka pro investice do infrastruktury je asijskou regionální mezinárodní rozvojovou institucí. Její základní kapitál má hodnotu 100 miliard dolarů. Hlavní sídlo je v Pekingu. AIIB se zaměřuje na infrastrukturu v Asii a Tichomořské oblasti. Iniciativu na založení AIIB předložil čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) v říjnu roku 2013. Po 27 měsících byla 16. ledna zahájena konference o založení Rady a představenstva AIIB. Asijská banka pro investice do infrastruktury získala širokou podporu a aktivní účast mezinárodního společenství. Sedmapadesát zemí se rozhodlo stát se zakládajícími členy AIIB.

Předseda Ústavu pro výzkum zahraničního obchodu Zhang Jianping se domnívá, že založení Asijské banky pro investice do infrastruktury odpovídá potřebám většiny zemí světa. Založení AIIB přivítaly různé země světa.

Zhang Jianping řekl, že na jednu stranu budou tyto země po vstupu do AIIB moci získat finanční podporu na zlepšení infrastruktury, obchodního prostředí a investičního prostředí s cílem přilákat více investic ze zahraničí, na druhou stranu vytvoří investiční systém AIIB vhodné podmínky pro všestrannou regionální spolupráci a rozvoj.

Finance jsou srdcem a duší moderního hospodářství. Dosud byla Čína jenom účastníkem ve Světové bance a Asijské rozvojové bance. Založením AIIB se Čína poprvé stává tvůrcem pravidel a účastní se globální správy ekonomických záležitostí, které nejen zvýší hlas rozvojových zemí v globální správě ekonomických záležitostí, ale také přinesou Číňané více odpovědnosti v mezinárodním společenství.

Předseda Ústavu pro výzkum zahraničního obchodu Zhang Jianping připomněl, že Čína chce společně diskutovat o mezinárodním finančním řízení, společně chce vytvořit nový globální systém finančního řízení a sdílet zájmy globálního finančního trhu. Tyto zásady prezentují vztahy rovnosti a spolupráce mezi velkými i malými zeměmi. Je třeba podpořit spolupráci, která je založena na vzájemné shodě. Tento koncept spolupráce je trendem světového vývoje.

Čínské zkušenosti při výstavbě infrastruktury jsou důležitý důvod, který přilákal k účasti v AIIB další země.

Výzkumník z Univerzity v Cambridgi Martin Jacques řekl, že pokud by existovala jen jedna země v oblasti exportu při výstavbě infrastruktury na světě, byla by to jistě Čína. Čína ví, jak to udělat.

Do dubna loňského roku se k účasti na AIIB přihlásilo 57 zemí, z nichž 37 je v Asii a dalších 20 zemí je z jiných částí světa. 29. června byla podepsána smlouva o založení Asijské banky pro investice do infrastruktury. Tato smlouva je považována za základní zákon AIIB. Smlouva je právním základem AIIB a kromě toho také stanovuje podíl na základním kapitálu, hlasovací právo, obchodní operace a rozhodovací mechanismus. Podle podmínek dohody má Čína 30,34 % akcií a 26,06 % hlasovacích práv. Čína se stala největším akcionářem a má největší hlasovací právo.

Čínský ministr financí Lou Jiwei řekl, že smlouva zajišťuje cíle Asijské banky pro investice do infrastruktury a stanovuje mechanismus řízení, rozhodovací mechanismus, proces přijímání nových členů a potřeby pro dlouhodobý rozvoj.

25. listopadu ratifikovalo smlouvu 17 zakládajících členů. Tyto země vlastní 50,15 % akcií. To jsou základní podmínky výkonu smlouvy. AIIB byla oficiálně založena.

Čínský ministr financí Lou Jiwei uvedl, že založení AIIB je důležitou událostí v globálním systému finančního řízení. Asijská banka pro investice do infrastruktury je novým mnohostranným rozvojovým orgánem.

Založení banky je začátkem úspěchu. Jako mnohostranná rozvojová instituce pro investice do infrastruktury bude AIIB splňovat požadavky a zájmy členských států a bezpečně a efektivně spravovat finance. AIIB se liší od Světové banky a Asijské rozvojové banky. Cílem založení Asijské banky pro investice do infrastruktury není rozvrátit stávající systém, ale doplnit ho a rozšířit. Ve fiskálním roce 2014 poskytla Světová banka pomoc a půjčky rozvojovým zemím světa v celkové hodnotě 61 miliard dolarů, z toho 24 miliard bylo použito na výstavbu infrastruktury. Tento objem byl nižší než potřeba investic do infrastruktury, která se celosvětově blíží asi 1,5 bilionu dolarů. Investice Světové banky nemohly uspokojit potřebu.

Předseda Světové banky Jim Yong Kim řekl, že organizace, které investují do výstavby infrastruktury a bojují proti chudobě, jsou přátelé Světové banky. Domnívá se, že se AIIB stane důležitým partnerem v oblasti výstavby infrastruktury na celém světě, což je velmi významné. Světová banka má reálný problém nedostatku investic a musí zvažovat otázky z ekonomického a nikoli z politického hlediska. Světová banka není politická organizace.

Podle odhadu Asijské banky pro investice do infrastruktury bude v asijsko-tichomořské oblasti v následujících deseti letech potřeba nejméně 8 bilionů dolarů na investice do infrastruktury. Hlavním účelem Světové banky a Asijské rozvojové banky je snižovat chudobu. Investice těchto bank ale nemohou uspokojit potřeby investic do infrastruktury.

Čínský zástupce a první ekonom Asijské rozvojové banky Tang Min uvedl:

„Od vzniku Asijské banky pro investice do infrastruktury a při přípravách na založení banky jsme začali studovat různé systémy a spolupracovat se Světovou bankou a Asijskou rozvojovou bankou na posílení výměny informací a personálu. Vyslali jsme mnoho zástupců do těchto institucí, aby získali zkušenosti. Asijská rozvojová banka a Světová banka k nám také poslaly mnoho úředníků na školení. Vedli jsme velmi těsnou spolupráci."

Kromě ponaučení od stávajících finančních organizací Asijská banka pro investice do infrastruktury stále usiluje o inovaci svých mechanismů, aby lépe pomáhala různým zemím při výstavbě infrastruktury. Po mnoholetém provozu mnoha mezinárodních finančních organizací včetně Světové banky a Asijské rozvojové banky se objevila kritika pro nedostatečnou účinnost těchto orgánů. Doba od návrhu k realizaci projektu v těchto mezinárodních institucích často přesáhne čtyři roky. Výzkumník Čínského institutu pro výzkum moderních mezinárodních vztahů Chen Fengying se domnívá, že:

„Světová banka, Asijská rozvojová banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj jsou pro nás dobrými vzory, protože mají hodně úspěšných zkušeností. Na druhou stranu máme jednotnější a efektivnější strukturu. Kromě toho jsme také inovovali systém řízení banky. Vedoucí Asijské banky pro investice do infrastruktury bude zastupovat jen zájmy své organizace, nikoli zájmy své země."

Zástupce vedoucího Čínského institutu pro výzkum moderních mezinárodních vztahů Ruan Zongze se domnívá, že jako velká země v období rychlého vzestupu Čína stále mění svou pozici v mezinárodních záležitostech, aby poskytla světu více nových veřejných produktů. Asijská banka pro investice do infrastruktury je jedním z typických příkladů.