Podle zprávy o globální konkurenceschopnosti roku 2019, kterou zveřejnilo 9. října Světové ekonomické fórum v Ženevě, se Čína umístila na žebříčku globální konkurenceschopnosti na 28. místě, což je stejné jako v loňském roce, ale počet bodů se zvýšil o 1,3 ve srovnání s loňskými body.
Světové ekonomické fórum zveřejňuje roční Zprávu o globální konkurenceschopnosti už 40 let. Letošní zpráva analyzuje konkurenceschopnost 141 ekonomik světa, které tvoří 99% podíl globálního HDP. Hodnocení využívá 130 druhů indexů ve 12 kategoriích, včetně infrastruktury, makroekonomické stability, velikosti trhu, finančního trhu, schopnosti inovace a podobně. Čína se umístila na žebříčku globální konkurenceschopnosti na 28. místě s celkem 73,9 body. Podle zprávy Čína získala vynikající pokrok v oblasti infrastruktury, tržního měřítka, makroekonomické stability, inovačních schopností a aplikace informačních technologií.
Podle zprávy je čínský pokrok v některých oblastech srovnatelný s pokrokem členů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), například v aplikacích informačních technologií.
Podle zprávy byl Singapur na prvním místě s 84,8 body jako nejkonkurenceschopnější ekonomika. Spojené státy klesly na druhé místo. Z hlediska regionů je asijsko-tichomořský region nejkonkurenceschopnějším regionem na světě, následovaný Severní Amerikou a Evropou. Ve zprávě se také uvádí, že ve Spojených státech je nejistota všudypřítomná a otevřenost obchodu výrazně klesá, což ovlivňuje celkové skóre konkurenceschopnosti USA.
Švýcarský profesionální ekonom Philppe Monnier poukázal na to, že udržování mnohostrannosti a volného obchodu je klíčovým faktorem při řešení rizik zpomalení globálního hospodářského rozvoje. Zdůraznil, že to jsou oba velmi důležité faktory. Rychlý hospodářský rozvoj závisí na mnohostrannosti a volném obchodu. Současně je pro udržení dlouhodobého konkurenceschopného rozvoje nezbytný rozvoj dovedností, vzdělávání, školení a v neposlední řadě rozvoj infrastruktury.
Philppe Monnier uvedl, že tentokrát se Čína umístila na žebříčku globální konkurenceschopnosti na 28. místě, což je dobrá známka. Čína vždy udržovala mnohostrannost, prosazovala globalizaci a bude dále rozšiřovat své otevírání vnějšímu světu, což jsou pozitivní faktory. Současně hrálo velkou roli také stabilní opatření čínské vlády.
Velký trh a stabilní makroekonomika jsou základním kamenem pro udržování dobré globální konkurenceschopnosti Číny. Podle roční Zprávy o globální konkurenceschopnosti 2019 Čína získala sto bodů v indexu velikosti trhu, umístila se tedy na prvním místě na světě. Index makroekonomiky činil 98,8 bodu. Čína má populaci o velikosti téměř 1,4 miliardy lidí, z nichž kolem 400 milionů lidí patří do skupiny se středními příjmy. Tak velký trh hraje důležitou roli při rozšiřování vnitřní spotřeby a přilákávání zahraničních investic. Na druhé straně pokračující hospodářský růst Číny se stal stabilizátorem globálního hospodářství. Čína přispívá ke světovému hospodářskému růstu a od roku 2006 se stala hlavním motorem světového hospodářského nárůstu. Čína nadále podporuje politiku reforem a otevírání se světu. Stabilita a kontinuita čínských makroekonomických politik přispívá k jistotě globálního hospodářského růstu.
Silná inovační schopnost také dodává energii čínské globální konkurenceschopnosti. Letošní Zpráva o globální konkurenceschopnosti 2019 poukazuje na to, že čínská schopnost inovace rapidně vzrostla. Čína se umístila na 24. místě v žebříčku globální konkurenceschopnosti v inovaci a na 10. místě v žebříčku vývoje a výzkumu. Čínský hospodářský růst se proměňuje z rychlého rozvoje na kvalitní rozvoj.
Díky podpoře inovace čínské vlády tvoří investice čínských podniků do inovačního výzkumu a vývoje 70 % investic všech investičních subjektů. Alibaba, Huawei, Tencent a další čínské společnosti se dostávají na přední světovou úroveň globální technické inovace, a podporují čínský vývoj v oblasti umělé inteligence, mobilních plateb, vědeckotechnických financí, vysokorychlostní železnice, obnovitelných zdrojů energie, elektrických automobilů a podobně. Podpora vědeckotechnické inovace a tržní konkurenceschopnost jsou klíčem k růstu hospodářského rozvoje do budoucna.
Zpráva o globální konkurenceschopnosti z roku 2019 znovu zdůrazňuje význam otevřenosti a spolupráce. Ve zprávě se také uvádí, že ve Spojených státech je nejistota všudypřítomná a otevřenost obchodu výrazně klesá, což ovlivňuje celkové skóre konkurenceschopnosti USA. Protekcionismus obchodu a unilateralismus nyní převládají, ale Čína jako vždy bezdůvodně rozšiřuje svou otevřenost a usiluje o spolupráci.
Čína si při zachování své globální konkurenceschopnosti přinese do rozvoje světové ekonomiky také vitalitu.
Světové ekonomické fórum zveřejnilo od roku 1979 svou výroční zprávu o globální konkurenceschopnosti, aby posoudilo hnací síly dlouhodobého hospodářského růstu v každé ekonomice. Světové ekonomické fórum zavedlo od loňského roku řadu nových hodnotících ukazatelů, které odrážejí změny způsobené čtvrtou průmyslovou revolucí v konkurenceschopnosti ekonomiky.
(Jiajia)
