Co je váš největší sen? V Číně přes 90 % lidí odpoví vydat se na cestu kolem světa. V dětství a mládí jsme vždy plní zvědavosti a chceme vidět celý svět na vlastní oči. Jen málokomu se však tento sen splní. Starý manželský pár Liu Zhiming (Liou Č'-ming) a Cai Songmei (Cchaj Sung-mej) jsou jedni z těch, kdo si tento sen splnili. Zatím navštívili 51 států a oblastí v Evropě, Asii, Africe a severní Americe včetně Zlatého trojúhelníku, Palestinsko-izraelské oblasti a nejchudšího státu Haiti.
Pan Liu Zhiming vzpomínal, že když studoval na základní škole, jeho snem byla cesta kolem světa. Jeho manželka Cai Songmei od dětství ráda zkoumá různé mapy a má hluboký zájem o zeměpis. V 90. letech minulého století se dívali na televizní dokumentární program BBC Cesta kolem světa za 80 dní. Tehdy se v nich poprvé probudil nápad vypravit se kolem světa.
Když ještě nebyli v důchodu, Liu Zhiming a Cai Songmei používali dovolené a služební cesty k tomu, aby procestovali Čínu a získali dost zkušeností s cestováním. Ale skutečnou příležitost k cestě do zahraničí měli, až když odešli do důchodu. Liu Zhiminga je zaměstnáním policista, proto je odvážnější a rozhodnější než většina turistů. Jako destinaci si vybrali například Zlatý trojúhelník. Tato oblast jihovýchodní Asie se rozkládá na hranicích Barmy, Thajska a Laosu a je významným producentem máku. Ten se používá na výrobu heroinu, který se odsud exportuje do celého světa. V očích obyčejných lidí je Zlatý trojúhelník nebezpečný a plný terorismu. Liu Zhiming a manželka však měli o tuto mystickou oblast obrovský zájem, takže o této oblasti přečetli velké množství knih. Samozřejmě učinili předsevzetí vydat se na cestu. Liu Zhiming uvedl:
„Měl jsem vážné obavy. Nevěděl jsem, čemu se budeme muset postavit, až přijedeme na místo." Ale silná zvědavost a dobrodružná povaha je zavedly do zlatého trojúhelníku.
Když se dostali do vesnici Mae Salong v nadmořské výšce 1100 metrů, která se nachází v Thajsku a je částí oblasti zlatého trojúhelníku, zjistili, že je to tam úplně jiné, než jak si představovali. Je to velmi klidná a hezká vesnička.
„Dospělí i děti na ulicích jsou velmi veselí. Tehdy zrovna byl v Songkran Thajský Nový rok. Všichni se navzájem polévají vodou. Lidé nás upřímně zvali, ať se připojíme. "
V této vesnici také žije mnoho potomků vojáků armády strany Guomingdang (Kuo-ming-tang), kteří umí mluvit čínsky. Majitel ubytovny, kde nocovali, byl jeden z těchto potomků Číňanů. Byl k manželskému páru velmi srdečný a seznámil je s historií, folklórem, specialitami a různými zajímavostmi o tomto místě. Cesta vůbec nebyla hrozná, naopak v nich zanechala krásný dojem.
Liu Zhiming se domnívá, že největším přínosem jejich cesty bylo poznat nové přátele a komunikace a výměna s různými lidmi.
Ve vietnamském městě Hanoji se setkali s francouzskou rodinou. Liu Zhiming a manželka se tehdy rozhodli přejet z Hanoje do Saigonu vlakem. V hotelu na snídani viděli roztomilou francouzskou dívku. Cai Songmei se dívky zeptala, s kým cestuje? Co dělá v Hanoji? Dívka odpověděla, že její rodiče a oni, čtyři děti, budou příští rok cestovat kolem světa. Tato dívka držela v náruči nemluvně. Toto miminko je její mladší bratr, který byl také členem této skupiny. Cai Songmei a Liu Zhiming si nedokážou představit obtíže, které na tuto rodinu čekají na jejich nadcházející cestě. Zároveň byli hluboce dojati.
Na cestě se setkali s mnoha takovými dojemnými lidmi a věcmi. Jeden starý manželský pár ve věku více než 70 let neměl dobrý zdravotní stav a nebyl bohatý. I když nocovali v levném hotelu bez oddělené koupelny, trvali na tom, že na cestu pojedou. V USA se setkali s třiadevadesátiletou paní, která jela navštívit příbuzného autobusem. Každý člověk a jeho příběh podněcoval Liu Zhiming a Cai Songmei, aby se nevzdávali svého snu a cesty. Ve srovnání s těmito lidmi jsou jejich obtíže zanedbatelné.
Díky několikaletému cestování prodělal jejich světový a životní názor obrovské změny. Přátelství a elán lidí z různých míst je vždy hluboce dojal. Liu Zhiming řekl, že cizinci, se kterými se na cestě setkali, ať už na památkách nebo v obchodech, se na ně smáli. To je první věc, kterou se naučili: když se na své cestě setkali s problémem a hledali pomoc, většina neznámých lidí jim byla ochotna pomoci.
„Na začátku jsme přicházeli do cizího prostředí a cítili se osaměle, ale později nám místní lidé přinesli srdečný a vřelý pocit. Úsměv neznámých může zbavit strachu lidi, kteří poprvé vyjeli do zahraničí. Také jim může pomoci obeznámit se se světem. Když už se na usmáli a vyjádřili přátelství, můžeme se také usmát na ně. Tento proces je velmi harmonický. Tento zvyk se stal velkým plodem naší cesty."
To asi je skutečným významem jejich cesty. Jeden člověk ani nemůže skutečně procestovat celý svět a největším bohatstvím jsou zážitky z cest. Zjistíme díky nim, že tento svět je krásnější, než si představujeme.
