V posledních letech se v rámci ekonomické globalizace rychle rozvíjí spolupráce a výměna mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. V roce 2013 čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) podal návrh na založení ekonomické zóny hedvábné stezky a strategický návrh na námořní hedvábnou stezku 21. století, která přinese nové příležitosti k prohloubení ekonomické a obchodní spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy.

Země střední a východní Evropy jsou důležitým dopravním uzlem, který spojuje Východ a Západ. Tyto země současně spojují asijský a evropský trh a hrají velkou roli v oblastech výměny talentů, zboží, podniků, financí a techniky i upevňování stavby infrastruktury.

Čínské návrhy zaznamenaly pozitivní reakce zemí střední a východní Evropy. Albánský zástupce ministra zahraničí Alqi Puli se vyslovil v tom smyslu, že jako země na ekonomické zóně hedvábné stezky je Albánie ochotna hrát aktivní roli.

„Albánie je součásti hedvábné stezky. Tato strategie má velký význam pro ekonomickou a obchodní spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední, východní a jižní Evropy."

Letos v červnu se ve městě Ningbo (Ning-po) v čínské provincii Zhejiang (Če-ťiang) konalo ekonomické zasedání Číny a zemí střední a východní Evropy na úrovni ministrů. Účastníci zasedání dosáhli široké shody na rozšíření obchodního rozsahu, zvětšení vzájemných investic a upevňování spolupráce při stavbě infrastruktury.

Šestnáct středoevropských a východoevropských států se nachází v okolní nebo uvnitř EU. Jedenáct z nich už vstoupilo do EU, ostatní zemi se také snaží o vstup. Čína se jasně vyslovila v tom smyslu, že vztahy mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy se v rámci EU rozvíjí k lepšímu. Vedoucí evropského odboru Čínského ministerstva obchodu Sun Yongfu (Sun Jung-fu) uvedl:

„Země střední a východní Evropy s Čínou mají dlouhodobou ekonomickou a obchodní výměnu v oblastech stavby přístavů a železnic. Čínsko-evropská železniční trať Yu-Xin-Evropa povede přes Estonsko, Lotyšsko, Litvu a Polsko do Německa. Středoevropské a východoevropské státy, obzvlášť tři baltské země, doufají, že budou moci přepravovat čínské zboží prostřednictvím jejich přístavu a železnice, a současně budou moci přepravovat evropské zboží do Číny."

Železniční trať Yu-Xin-Evropa, které se říká nová hedvábná stezka, byla oficiálně otevřená pro dopravu v roce 2011. Tato železniční trať začíná v čínském městě Chongqing (Čchung-čching) a vede přes Polsko do německého Duisburgu. Celková délka dosáhla 11179 kilometrů. Úřednice chongqingské vlády Yang Liqiong (Jang Li-čchiung) uvedla:

„Zboží se vypravuje z Chongqingu a do Duisburgu doráží za šestnáct dní. Ve srovnání s námořní dopravou se čas dopravy zkrátil o více než třicet dní."

S postupným nárůstem mezinárodního vlivu této železniční trati je ekonomická a obchodní výměna mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy čím dál tím častější. Yang Liqiang řekla:

„Dokážeme přepravovat zboží přes Polsko do šestnácti zemí střední a východní Evropy a ostatních evropských zemí. Tyto státy mohou shromáždit své produkty v Polsku, a potom je přepravovat do Chongqingu, odkud se dopraví do ostatních čínských měst."

Kromě toho v roce 2012 byla otevřena železniční trať Han-Xine-Evropa, která začíná v čínském městě Wuhanu (Wu-chanu) a vede do Prahy. V dubnu roku 2013 byla otevřená rychlotrať z Chongqingu do polského druhého největšího města Lodz. V červenci roku 2013 byla otevřená železniční trať z čínského města Zhengzhou (Čeng-čou) do Německa. Železniční přeprava je levnější než letecká doprava a rychlejší než námořní doprava, proto má jistou konkurenceschopnost. Na jistém stupni může změnit situaci, kdy se čínský zahraniční obchod dlouhodobě přehnaně opíral o námořní dopravu.

V listopadu roku 2013 se čínský premiér Li Keqiang v rumunské Bukurešti zúčastnil summitu mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. Během summitu premiéři Číny, Maďarska a Srbska společně prohlásili, že tyto tři země budou spolupracovat při stavbě železniční trati, která spojí Bělehrad a Budapešť. Současná maďarsko-srbská železniční trať je velmi stará. Více než 400 kilometrová cesta trvá přes osm hodin. Proto nová rycholotrať značně zvýší efektivitu dopravy mezi těmito dvěma zeměmi.

Maďarsko-srbská železniční trať začíná v Bělehradu a povede přes Rumunsko do Budapešti. Celková délka přesáhla 1000 kilometrů. Je důležitým projektem spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. Premiéři Maďarska a Srbska se shodli, že tento projekt přispěje nejenom oběma zemím, ale i okolním státům v tomto regionu. Odborník Čínského výzkumného institutu pro současné mezinárodní vztahy Li Jun (Li Ťün) se domnívá, že stavba maďarsko-srbské železniční trati má význam na několika úrovních včetně popularizace čínské infrastruktury ve světě a zavedení čínsko-evropského logistického průjezdu.

Vedoucí evropského odboru Čínského ministerstva obchodu Sun Yongfu řekl, že realizace strategie ekonomické zóny hedvábné stezky a námořní hedvábné stezky bude pro ekonomickou a obchodní spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy znamenat významnou příležitost k rozvoji.

„V roce 2013 byl objem obchodu mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy přes padesát miliard amerických dolarů a tato částka byla ještě nízká. V letošním roce možná dosáhne šedesáti miliard. Věříme, že růst obchodu mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy bude rychlejší než růst obchodu růst mezi Čínou a EU. Spolupráce obou stran má obrovský potenciál. Proto železniční a námořní doprava prospěje bilaterální obchodní výměně."