Objem potravinové produkce dosáhl téměř 608 milionů tun, což je meziroční nárůst o 0,9 procenta. Potravinová produkce Číny nepřetržitě roste již jedenáctým rokem. Zároveň podle statistik mezi lednem a listopadem 2014 Čína importovala asi 17 milionů tun rýže, o 33,3 procent víc než loni.

Od roku 2008 se Čína stala velkým importérem potravin. Podle předpokladu do roku 2020 čínská populace přesáhne miliardu čtyři sta milionů lidí. Jak vyřešit problém ohledně potravin pro tolik lidí souvisí s dlouhodobou stabilitou Číny i zajištěním globální potravinové bezpečnosti. Mluvčí čínského ministerstva zemědělství Bi Meijiang (Pi Mej-ťiang) sdělil, že v současné době celosvětový roční objem obchodu s potravinami dosáhl dvou set padesáti až tří set milionů tun, což není ani polovina spotřeby potravin v Číně. Pan Bi dodal, že v současné době dovoz ryže, mouky a kukuřice představuje pouze 2,4 procent podílu tuzemské výroby. V budoucnosti bude Čína pravděpodobně dovážet další druhy potravin, kterých se v tuzemsku nedostává. Dovoz zmíněných druhů potravin by se neměl nadále zvyšovat. Ředitel oddělení hospodářského výzkumu na venkově při čínském státním statistickém úřadu Song Yuezheng (Sung Jüe-ženg) řekl, že díky využití vědy a techniky v zemědělství bylo dosaženo stabilního růstu produkce potravin, přestože v severní oblasti Číny byla vážná sucha.

Je třeba uvědomit si skutečnost, že na půdu, podzemní vody a další zdroje byl v posledních letech kvůli trvalému nárůstu potravinové výroby vyvíjen velký tlak. Podle statistik čínského ministerstva zemědělství Čína používá téměř třetinu umělých hnojiv na světě, avšak objem potravinové výroby představuje pouze pětinu světové produkce. Rozloha degradované půdy v tuzemsku přesahuje více než čtyřicet procent celkové rozlohy orné půdy. Obsah organických látek v půdě představuje 2,08 procent, což je o 0,07 procent méně než v devadesátých letech minulého století. Půda v některých oblastech Číny byla velmi vážně znečištěna a stav životního prostředí není optimistický.

Čínské ministerstvo zemědělství v prosinci loňského roku poprvé zveřejnilo Zprávu o stavu kvality orné půdy v zemi, která rozděluje kvalitu orné půdy v tuzemsku na deset úrovní. Je mezi nimi půda nízké a střední kvality (od čtvrté úrovně do desáté úrovně), jejíž plocha dosahuje 88,5 milionů hektarů, přibližně sedmdesát procent celkové rozlohy orné půdy. Ředitel oddělení pro pěstování zemědělských plodin čínského ministerstva zemědělství Zeng Yande (Ceng Jen-te) sdělil, že pokud se kvalita orné půdy zvýší o 0,5 procent, výrobní kapacita pravděpodobně vzroste o sto milionů tun a pomůže Číně dosáhnout trvale stabilní potravinové soběstačnosti.

Zeng Yande dodal, že Čína bude v budoucnu rozšiřovat využití ekologických zdrojů. Využití drůbežího trusu a organických hnojiv do roku 2020 dosáhne šedesáti procent. Bude se účinně omezovat okyselení a zasolování orné půdy a kontrolovat znečištění těžkými kovy v orné půdě. Aby zajistila bezpečnost potravinové výroby, čínská vláda v roce 2009 předložila strategii na téma „zajistit hospodářský růst a chránit ornou půdu". Orná půda na rozloze 120 milionů hektarů je „minimální hranice". Z toho 104 milionů hektarů základní orné půdy se nesmí zmenšovat a jejich kvalita musí být ochráněna.

Čínské ministerstvo zemědělství a ministerstvo státních pozemků a zdrojů společně informovaly o tom, že orná půda, která byly zabrána v okolí měst nebo u silnic a dálnic, bude nadále chráněna jako trvalá základní zemědělská půda. Příslušné práce budou dokončeny za dva roky.

Aby stimulovala trvale udržitelný rozvoj zemědělství a potravinovou bezpečnost, Čína od letošního roku v rámci regulací zemědělské výrobní struktury stanoví brambory za základní potravinu. Brambory se mají stát čtvrtou hlavní základní potravinou Číny. Náměstek ředitele oddělení pro pěstování zemědělských plodin čínského ministerstva zemědělství Pan Wenbo (Pchan Wen-po) konstatoval, že ustanovení brambor jako základní potraviny v Číně bude znamenat, že se z brambor začnou připravovat základní pokrmy podobné chlebu, knedlíkům nebo nudlím, které budou Číňanům po chuti. Brambory jako základní potravina jsou v rámci strategie na dosažení čínské potravinové bezpečnosti významným krokem. S postupem doby se mění i stravovací návyky Číňanů. Do budoucna bude poptávka po potravinách dlouhodobě růst. Přestože sklizeň pšenice, ryže a kukuřice byla bohatá, ale kvůli omezení vodních zdrojů a orné půdy se očekává nárůst nákladů na pěstování zmíněných tří druhů plodin. Proto brambory mají doplnit pšenici, ryži a kukuřici jako čtvrtá základní potravina.

Náměstek ministra zemědělství Yu Xinrong (Jü Sin-žung) řekl, že brambory lze pěstovat v zimních a suchých oblastech s řídkým vzduchem, zejména na polích na jihu Číny v zimě. Proto má pěstování brambor velký potenciál. Teoreticky lze na každém aru vyrobit osm tun brambor, zatímco průměrná výroba potravin v Číně je pouze o něco víc než jedna tuna potravin. Brambory navíc mají vysokou výživnou hodnotu, takže zlepší strukturu stravování. Ve srovnání s pšenicí, ryží a kukuřicí brambory obsahují více sacharidů, vlákniny, bílkovin a karotenu, které jsou pro lidské tělo nezbytné.