Tady je Čínský rozhlas pro zahraničí. Milí posluchači! Díky splnění Programu z Bělehradu je obchodní a hospodářská spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy den ode dne těsnější a zaznamenala významné výsledky. Podle statistiky čínského ministerstva obchodu bylo v první polovině letošního roku Polsko zemí s nejrychlejším nárůstem investic do Číny. Polské investice do Číny narostly o 3621,92 %. Hned za Polskem je Saúdská Arábie s nárůstem o 697,27 %. To souvisí s častější spoluprácí mezi vládami a podniky obou zemí v první polovině letošního roku. Dále si poslechněte podrobnější informace.

V posledních letech vzbudil rychlý nárůst obchodu mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy zájem polských podniků o investice do Číny. Podle statistiky čínské celnice se obchodní objem mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy zvýšil z 52,1 miliard amerických dolarů v roce 2012 na 60,2 miliard amerických dolarů v roce 2014, což představuje nárůst o 15,6 %. Polsko je v současné době důležitým obchodním partnerem Číny v oblasti střední a východní Evropy a Čína je rovněž hlavním obchodním partnerem pro většinu zemí v této oblasti v Asii.

Ve městě Katowici na jihu Polska se v květnu letošního roku konalo 7. hospodářské zasedání Evropy. Hlavním tématem zasedání se stala spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy a čínská strategie hospodářského pásma podél Hedvábné stezky a námořní Hedvábné stezky v 21. století. Během zasedání se konalo fórum hospodářské spolupráce mezi Čínou a Evropou. Účastníci na fóru diskutovali o spolupráci mezi Čínou a střední a východní Evropou, o čínské strategii hospodářského pásma podél Hedvábné stezky a námořní Hedvábné stezky v 21. století a o dalších tématech. Čínský velvyslanec v Polsku Xu Jian (Sü Ťien) na fóru přednesl projev, ve kterém objasnil hlavní obsah a význam účasti na čínské strategii hospodářského pásma podél Hedvábné stezky a námořní Hedvábné stezky v 21. století. Dále zdůraznil vytvoření důležité platformy 16+1 na základě spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy a posílení vzájemné komunikace a spojení, a plné uplatnění úkolů současného bilaterálního či multilaterálního spolupracovního mechanismu.

(zvuk č. 1 Xu Jian v angličtině)

„Polsko patří k největším hospodářstvím ve střední a východní Evropě a je strategickým partnerem Číny. Těšíme se na hlavní roli Polska v čínské strategii hospodářského pásma podél Hedvábné stezky a námořní Hedvábné stezky v 21. století a platformu spolupráce 16+1, což přispěje k zájmům lidu různých příslušných zemí. Polské přísloví říká, že dobré rozhodnutí znamená polovinu úspěchu. Čínská strategie hospodářského pásma podél Hedvábné stezky a námořní Hedvábné stezky v 21. století a spolupracovní platforma 16+1 vyžadují moudré a rezolutní rozhodnutí a skutečné akce. Doufám, že příslušné země společně podpoří posun spolupráce na vyšší úroveň."

Sinolog a profesor Varšavské univerzity Bogdan Golarczyk na fóru uvedl, že Polsko očekává aktivní roli v čínské strategii hospodářského pásma podél Hedvábné stezky a námořní Hedvábné stezky v 21. století na pozadí trvale udržitelného rozvoje, rozšiřování tuzemského trhu, rychlého rozvoje budování infrastruktury a neustálého nárůstu vývozu.

(zvuk č. 2 Bogdan Golarczyk v Polštině)

„Čínský prezident Si Ťin-pching předložil strategii hospodářského pásma podél Hedvábné stezky a námořní Hedvábné stezky v 21. století, která s námi těsně souvisí. Všiml jsem si, že námořní Hedvábná stezka v 21. století má úplně nový obsah. Čína je silnou zemí na kontinentu a chce se stát i silnou zemí na moři. Čína v současné době stojí na křižovatce. Pokud Čína úspěšně překoná toto rozcestí, tak se dokáže za dva až tři roky stát novou silnou zemí. V roce 2012 byl předložen koncept Čínský sen. Tehdy lidé tento koncept nepochopili. Čínský prezident Si Ťin-pching dodal konceptu Čínský sen konkrétní skuteční obsah, tedy velkolepý vzestup čínského národa."

Ředitel finančního výzkumného institutu Chongyang na Čínské lidové univerzitě Dr. Wang Wen se domnívá, že v roce 2013 byla předložena strategie hospodářského pásma podél Hedvábné stezky a námořní Hedvábné stezky v 21. století, která přináší světu příležitosti ke spolupráci s Čínou ve třech oblastech. Dr. Wang dodal, že první oblast jsou investiční příležitosti. Čínské investice do rozšiřování mezinárodního trhu už přesáhly zahraniční investice do Číny. Pokud bude Polsko a další evropské země nadále otevírat svůj trh a přijmou čínské investice, tak se bude stále víc čínských devizových zásob přesouvat do Polska a Evropy. Druhou oblastí jsou spotřební příležitosti. V roce 2014 cestovalo po světě asi 130 milionů čínských turistů. Většina z nich mířila do Korejské republiky, Japonska, jihovýchodní Asie a západní Evropy. Pokud Polsko a další země ve střední a východní Evropě otevřou trh pro cestovní ruch, tak opravdu stimulují rozvoj místního hospodářství. Třetí oblast představují finanční příležitosti. Po založení a uvedení do provozu Asijské banky pro investice do infrastruktury se Polsko stalo jedinou zakládající členskou zemí této banky ve střední a východní Evropě. Je to prozíravost Polska. Pokud Polsko dobře využije tuto příležitost a zrychlí budování infrastruktury, tak dosáhne zvýšení komplexní národní síly.

Dušan