V roce 1872 byl založen Yellowstonský národní park jako první skutečný národní park světa. Po vzoru Yellowstonského parku postupně vznikaly v různých zemích další národní parky. O 143 let později je v téměř sto zemích více než 6 tisíc národních parků. Národní park Banff se v roce 1887 stal prvním národním parkem v Kanadě. Nový Zéland měl svůj první národní park v roce 1887. 21. června roku 2007 byl založen národní park Potatso v Šangri-le v provincii Yunnan na jihozápadě Číny jako první národní park na čínské pevnině.

V září roku 2015 byl v Tibetu založen národní park Qiangtang jako první velký čínský národní park pro divoká zvířata. Národní park Qiangtang se rozkládá na ploše 298 tisíc čtverečných kilometrů. V parku žijí tibetské antilopy a divocí jaci. Park je známý jako nejkrásnější domov a poslední ráj volně žijících zvířat. Pracovník národního parku Qiangtang uvedl, že v oblasti Naruotang žilo před několika lety pouhých 30 až 40 tibetských antilop, ale díky místním úřadům v okrese Nyima, které věnovaly velké úsilí na ochranu divokých zvířat, se tady v době páření v současnosti vyskytuje více než tisíc tibetských antilop a jejich počet v posledních letech stále rychle roste.

Díky velkému úsilí o zachovávání volně žijících živočichů se značně zvýšil celkový počet divokých zvířat žijících na pastvinách Qiangtang. Kromě tibetských antilop zde můžete vidět také velký počet tibetských gazel, divoké jaky, tibetského divokého osla, sněžného leoparda a další vzácné a ohrožené volně žijící živočichy.

Národní park je rozsáhlé chráněné území, zpravidla s výměrou nad 1.000 hektarů, převážně s ekosystémy podstatně nezměněnými lidskou činností nebo v jedinečné a přirozené krajinné struktuře. V národním parku je ochrana přírody nadřazená ostatním činnostem.

Čína má v současnosti různé scénické oblasti, přírodní rezervace, lesoparky, národní geologické parky o celkové rozloze 1,7 milionu čtverečních kilometrů, které tvoří 18 procent celkové rozlohy území Číny. Jsou to nejkrásnější místa Číny.

Přírodní prostředí je základním předpokladem lidského přežití a rozvoje. Spolu se sociálním a ekonomickým rozvojem se pro Čínu stalo nevyhnutelnou otázkou znečištění životního prostředí. Zachování životního prostředí, snižování znečištění a kontrola zhoršování ekosystémů jsou pro Čínu bezprecedentně důležité úkoly. Zakládání národních parků a dalších přírodních rezervací je jedním z mnoha opatření na ochranu životního prostředí.

Není to tak dávno, co 5. plenární zasedání 18. ÚV KS Číny schválilo návrh 13. pětiletého plánu národního ekonomického a sociálního rozvoje, ve kterém je zelený rozvoj označen za jednu z pěti hlavních myšlenek čínského rozvoje v příštích pěti letech. Ve zmíněném návrhu se také uvádí, že Čína by měla stále trvat na základní státní politice šetření zdrojů a ochraně životního prostředí. Je třeba urychlit výstavbu společnosti šetrné k životnímu prostředí. Činitel střediska pro výzkum politiky o životním prostředí a ekonomice při ministerstvu ochrany životního prostředí Xia Guang se domnívá, že ekologický rozvoj by měl být základní hodnotou čínského rozvoje v příštích pěti letech. „Třináctý pětiletý plán je pro nás stavební program, který označuje, jak by měla být výstavba ekologické civilizace posunuta na vyšší strategickou pozici a být integrována do výstavby dalších oblastí. Výstavba ekologické Číny je duše rozvoje Číny ve třináctém pětiletí," uvedl Xia Guang.

Od zavedení politiky reforem a otevírání se světu dosáhla Čína rychlého ekonomického rozvoje, a zároveň zaplatila vysokou cenu ohledně životního prostředí. Xia Guang se vyslovil v tom smyslu, že v minulosti jsme sledovali ekonomické zájmy výměnou za přírodní zdroje a prostředí. Dosáhli jsme ekonomických úspěchů, což ale neodpovídalo požadavkům ekologické civilizace. Ve třináctém pětiletém plánu na rozvoj Číny byla uvedena výstavba ekologické a krásné Číny jako základní hodnota čínského rozvoje do budoucnosti. To je v souladu s dlouhodobými zájmy obyvatelů Číny.

Mnoho zahraničních politiků vysoce ocenilo úsilí čínské vlády na ochranu životního prostředí. Bývalý italský premiér Mario Monti uvedl, že koordinace a rovnováha jsou, klíčem k dosažení udržitelného rozvoje, jak rozvoje čínské domácí ekonomiky, tak světové ekonomiky, takže si myslím, že je velmi důležité, že Čína se nyní zaměřuje na ochranu životního prostředí, což pomůže Číně dosáhnout větší rovnováhy mezi ekonomickým rozvojem a ochranou životního prostředí.

V době od 30. listopadu do 11. prosince se v Paříži konala 21. klimatická konference Spojených národů. Slavnostního zahájení se zúčastnil čínský prezident Si Ťin-pching, který informoval o čínském myšlení a programu toho, jak se velmi vážně vyrovnávat se změnami globálního klimatu. Čína se mění od pasivního účastníka na aktivního stavitele při prosazování celosvětového boje proti změnám klimatu v rámci multilaterálního procesu. Si Ťin-pching se vyslovil v tom smyslu, že co se týče „vnitrostátního nezávislého přínosu", Čína slíbila co nejrychleji dosáhnout očekávaného cíle do roku 2030 ohledně emisí oxidu uhličitého. Do roku 2030 se emise oxidu uhličitého na jednotku hrubého domácího produktu sníží o 60 % až 65 % ve srovnání se stejnou dobou v roce 2005. Podíl spotřeby nefosilních paliv na celkové spotřebě primární energie dosáhne 20 %. Pokrytí lesy se zvýší o 4,5 miliardy kubických metrů ve srovnání se stejnou dobou v roce 2005. „Je třeba vynaložit velké úsilí, ale my máme důvěru a odhodlání k dosažení našeho závazku," řekl Si Ťin-pching.

(Pepa)