Rok 2018 je 5. výročí předložení návrhu Pásma a Stezky. V posledních pěti letech Čína a země podél Pásma a Stezky prostřednictvím výstavby infrastruktury, provozu čínsko-evropských nákladních vlaků a vytvoření „vzduchového koridoru", vystavěly most spolupráce a cestu rozvoje.

Čínsko-evropské nákladní vlaky se stávají důležitým mostem mezi Čínou a Evropou

9. července časně ráno odjel čínsko-evropský přímý nákladní vlak (Xiamen-Budapešť) z  nádraží Haicang v městě Xiamen v čínské provincii Fujian (Fu-ťien). To je první čínsko-evropský přímý nákladní vlak ze zóny volného obchodu Xiamen do hlavního města Maďarska Budapešti, je to také nová trasa Xiamenu do Evropy po polské Poznani, Hamburgu v Německu, Duisburgu v Německu a Moskvě v Rusku.

 „Tento vlak má celkem 41 kontejnerů a je naložen elektronickými výrobky, obuví, klobouky, taškami, drobnými komoditami a stavebními materiály. Od odeslání z Xiamenu do Budapešti cesta trvá pouze 17 dní, což ušetří 2 až 3 dny ve srovnání s minulostí. Otevření této trasy výrazně zvýší efektivitu zboží dopravovaného do všech částí Evropy," řekl vedoucí Čínské železniční korporace.

Maďarsko se nachází v zázemí evropského kontinentu. Jako první evropská země, která podepsala dokument o spolupráci Pásma a Stezky s Čínou, se Maďarsko nyní stalo významným logistickým distribučním centrem mnoha asijských zemí, včetně Číny v Evropě.

26. srpna čínsko-evropský nákladní vlak X8044 (Hamburg-Wuhan) úspěšně dorazil na železniční kontejnerovou stanici Wujiashan v čínském městě Wuhan (Wu-chan), čímž celkový počet vypravených čínsko-evropských nákladních vlaků překročil 10 tisíc.

Od prvního vypraveného vlaku v roce 2011 se objem a počet čínsko-evropských nákladních vlaků rychle zvýšil, převáženého zboží je stále více a je rozmanitější. Čínsko-evropské nákladní vlaky nejen podporují hospodářskou a obchodní výměnu mezi Čínou a Evropou, ale také obohacují konzumní život lidí podél trasy.

Infrastruktura přináší štěstí

Abdul žije v Džibuti, na východním pobřeží Afriky. V letošním roce již po šesté odjel do města Dere Dawy na východě Etiopie vlakem železnice Addisababa Djibouti. Řekl, že dříve jezdil do Dere Dawy autobusem, což z důvodu špatných silničních podmínek trvalo 18 hodin. Nyní díky elektrifikovanému vlaku trvala cesta jen 4 hodiny.

 „Vlak je nový a pohodlný. Cena je levnější, než kdybych letěl letadlem. Jsem hrdý na to, že Etiopie má takovou železnici," řekl cestující Tesfar, který studuje na univerzitě Dere Dawa, ale jeho domov je na Addisabebě. Každý měsíc se vrací z Dere Dawy do Addisabeby vlakem železnice Addisabeba Djibouti.   

Železnice Addisabeba Djibouti byla postavena Čínskou železniční stavební společností, která 1. ledna roku 2018 oficiálně vstoupila do komerčního provozu. V posledních šesti měsících neustále roste objem cestujících a nákladu, jeho výkonná kapacita se postupně účinně uvolňuje.

V posledních pěti letech se výstavba infrastruktury zastoupená čínskou železnicí dále rozšiřovala na země podél Pásma a Stezky. Významný pokrok byl dosažen při výstavbě vysokorychlostní železnice z Jakarty do Bandungu v Indonésii. Železnice Čína-Laos také zahájila výstavbu. Byly zahájeny výstavby železnice na trase Maďarsko-Srbsko v části Srbska a první fáze čínsko-thajského železničního projektu spolupráce. Projekt lehké železnice v Pákistánu dosáhl pragmatického pokroku.

Čínské nejnovější technologie, vynikající kvalita a dobré služby v oblasti výstavby infrastruktury nejen podporují místní hospodářský a sociální rozvoj, ale také prospívají lidem podél trasy. Každá nová dopravní trasa zprostředkovává lidem jejich sny o štěstí.

Hlavní průlomy v dopravní komunikaci

Čínská letecká společnost Air China 3. července otevřela první přímý let do hlavního města Velké Británie Londýna z čínského města Chengdu (Čcheng-tu). Jedná se o další důležitý „vzduchový koridor" z čínských jihozápadních oblastí do evropských zemí.

Vedoucí Air China uvedl, že v posledních pěti letech tato společnost pozitivně reagovala na národní iniciativy, kdy nově otevřené mezinárodní trasy byly zaměřeny na země a regiony v rámci návrhu Pásma a Stezky. Posupně otevřela trasy Peking-Bombaj, Peking-Minsk-Budapešť, Peking-Varšava, Peking-Astana, Peking-Houston-Panama, Chongqing-Dubaj, Šanghaj-Bangkok, Hangzhou-Nha Trang a další letecké trasy, aby poskytla konfort pro hospodářské a obchodní výměny mezi Čínou a zeměmi podél Pásma a Stezky.

„V uplynulých pěti letech dosáhla Pásmo a Stezka významného průlomu v dopravním spojení. V Číně se zvýšilo 403 mezinárodních tras, byly realizovány přímé lety se 43 zeměmi podél Pásma a Stezky, každý týden máme přibližně 4500 přímých letů," řekl mluvčí čínského ministerstva dopravy Wu Chungeng (Wu Čchun-keng).

Uvedl, že čínské ministerstvo dopravy s příslušnými zeměmi zpracovalo „Strategické plánování dopravní spolupráce Číny - ASEANu", „Dopravní strategie spádové oblasti Mekongu roku 2030", „Rozvojová strategie železnice pro regionální hospodářskou spolupráci v Střední Asii（2030）" a další strategické plánování, také napsalo dokumenty spolupráce s 16 zeměmi a 2 mezinárodními organizacemi v oblasti dokování a dalších dopravních dohod.  

Z hlediska námořní dopravy se Čína podílela na výstavbě a provozu 42 přístavů ve 34 zemích, včetně přístavu Piraeus v Řecku, portu Hambantota na Srí Lance a přístavu Gwadar v Pákistánu. Služba námořní dopravy Číny pokrývá všechny pobřežní země podél trasy, index čínského námořního propojení zůstává na prvním místě na světě.

Lada