Srbská vláda věnuje velkou pozornost této konferenci. Srbská premiérka Ana Brnabićová na slavnostním zahájení poukázala na to, že je velmi důležité podporovat transformaci srbského průmyslu technologickými inovacemi. „Konference o inovaci, vzdělávání, špičkové technologii, digitalizaci a další zahrnující čtvrtou průmyslovou revoluci je pro Srbsko velmi důležitá. Srbská vláda se domnívá, že spolupráce ve výše uvedených oblastech je obrovskou příležitostí k podpoře hospodářského a sociálního rozvoje Srbska, inovační spolupráce může také nahradit jejich nevyužité příležitosti k rozvoji a vést průmyslové transformace Srbska na cestu rychlého rozvoje, " řekla Ana Brnabićová.
Na konferenci o inovační spolupráci podepsaly Čína a Srbsko 12 dohod spolupráce, které se týkají vývoje a využívání nerostných zdrojů, vývoje přírodních bylinných nových léků v oblasti Pan-Balkán, kontroly síťových systémů, technologie absorpce oxidu uhličitého zelenými řasami a nových biomedicínských polymerních materiálů.
Srbský ministr pro inovační a technologický rozvoj Nenad Popovic uvedl, že Čína je světovým lídrem v oblasti umělé inteligence, robotiky, technologie blockchainu, lékařství, zemědělství a kosmického výzkumu. Tyto inovační technologie výrazně podpořily čínský rozvoj. V současné době čínská spolupráce se 17 zeměmi střední a východní Evropy v rámci Pásma a Stezky příspějí účastníkům. „Všechny zúčastněné země souhlasily s tím, že technologické inovace budou motorem budoucího světového hospodářského rozvoje. Čína je ochotna s námi sdílet stávající znalosti a technologie, což výrazně zvýší celkovou konkurenceschopnost zemí střední a východní Evropy a podpoří společný rozvoj Číny a zemí střední a východní Evropy, " uvedl Popovic.
Spolupráce v oblasti vědeckých a technologických inovací se stala novým zaměřením pro spolupráci mezi Čínou a 17 zeměmi střední a východní Evropy.Čínský ministr vědy a techniky Wang Zhigang (Wang Č´-kang) poukázal na to, že Čína bude aktivnější při integraci do globální inovační sítě, aby zvýšila globální vliv a přínosy čínských technologických inovací na světě. „Globalizace je neodolatelným trendem světového rozvoje v současné době, mezinárodní vědecká a technologická spolupráce a výměna je důležitou součástí otevřené spolupráce a vzájemného prospěchu všech zemí na světě. Čína je účastníkem a příjemcem hlubokého rozvoje globalizace a také propagátorem a přispěvatelem k podpoře širší globální spolupráce a rozšiřování otevřené komunikace. Čínský vědecký a technologický kruh je ochoten posílit výměny a spolupráci se zeměmi po celém světě, včetně zemí střední a východní Evropy, za účelem společné podpory a sdílení procesu a výsledků vědeckých a technologických inovací, " uvedl Wang Zhigang.
Dne 12. dubna 2019 se Řecko na 8. summitu hlav Číny a zemí střední a východní Evropy oficiálně připojilo k mechanismu spolupráce „16 + 1" mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. Po účasti Řecka byl mechanismus spolupráce „16 + 1" povýšen na mechanismus spolupráce „17 + 1".
Cílem mechanismu spolupráce „16 + 1" je podporovat obchod a investice mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy na základě společné diskuse, společné výstavby a společného sdílení, podporovat výstavby infrastruktury zemí střední a východní Evropy a realizovat spojení návrhu Pásma a Stezky s rozvojovými strategiemi jiných zemí.
Během posledních osmi let Čína a země střední a východní Evropy neustále rozšiřovaly oblasti spolupráce a zvýšily úrovně spolupráce, což demonstruje pozoruhodné výsledky této otevřené a pragmatické platformy spolupráce. V roce 2018 dosáhl objem obchodu mezi Čínou a 16 zeměmi střední a východní Evropy 82,3 miliardy dolarů, což představuje nárůst o 58% ve srovnání s celkovým objemem obchodu 52,1 miliardy dolarů v roce 2012. Mezi nimi je čínský růst dovozu ze 16 zemí střední a východní Evropy větší než vývoz, obchodní struktura je dále vyvážená.
K dubnu 2019 investovaly čínské společnosti v zemích střední a východní Evropy více než 10 miliard dolarů. Zároveň objem investice 16 zemí střední a východní Evropy v Číně je více než 1,5 miliardy dolarů, včetně výroby strojů, automobilových dílů, chemikálií, financí, ochrany životního prostředí, letectví a medicíny. Od roku 2011 odsud odjelo přes 2000 čínsko-evropských nákladních vlaků, které přepravily zboží v hodnotě přes 20 miliard amerických dolarů. Země střední a východní Evropy hrají stále důležitější roli na euroasijském kontinentálním mostě.
Lada
