Dne 10. ledna proběhlo v Pekingu slavnostní udílení cen za vědu a technologie. Tyto státní ceny letos získalo 12 vědců a 296 týmů zabývajících se různými vědeckými nebo technologickými projekty. Ocenění pokrývají všechny oblasti základního výzkumu a vývoje technologií a aplikací, a nezaměřují se pouze na projekty přední světové špičkové vědy a techniky, ale také na projekty vyplňující mezeru v domácích technologiích. Nejvyšší cenu za vědu a technologie za rok 2019 získali společně hlavní konstruktér čínské jaderné ponorky první generace Huang Xuhua (Chuang Sü-chua) a slavný atmosférický vědec Zeng Qingcun (Ceng Čching-cchun). To znamená, že čínská vláda vysoce respektuje talentované lidi v oblasti vědeckého výzkumu. Toto nejvyšší ocenění obsahuje heslo k čínskému vědeckému a technologickému pokroku. Generální tajemník ÚV KS Číny, čínský prezident, předseda Ústředního vojenského výboru Xi Jinping (Si Ťin-pching) předal medaile a certifikáty dvěma nositelům.

Od založení nejvyššího čínského ocenění za vědu a technologie v roce 1999 bylo oceněno už celkem 33 vědeckých a technologických odborníků, kteří dosáhli významných průlomů v současné vědě a technologii nebo dosáhli vynikajících úspěchů ve vývoji vědy a techniky. Dnes byli v Pekingu vyhlášeni nositelé nejvyššího čínského ocenění za vědu a technologie za rok 2019. Díky tomu čínské technologické inovace opět upoutaly pozornost celého světa.

Jedním z nositelů ceny za vědu a technologie za rok 2019 je hlavní konstruktér čínské jaderné ponorky první generace Huang Xuhua. Od roku 1958 se věnoval vývoji jaderných ponorek a významně přispěl k vývoji čínských jaderných ponorek. Další nositel je slavný atmosférický vědec Zeng Qingcun. Jeho výsledky výzkumu v monitorování meteorologických katastrof jsou široce využívány.

Společně s čínskou národní cenou za vědu a technologie 2019 byla také deseti zahraničním odborníkům udělena cena za mezinárodní spolupráci ve vědě a technice v Číně.

S cílem povzbudit vědecké výzkumníky, aby se vážně zapojili do vědeckých a technologických inovací, založila Čína nejvyšší čínské ocenění za vědu a technologie. Zejména v roce 2019 čínská vláda významně zvýšila finanční odměnu pro nositele nejvyššího čínského ocenění za vědu a technologie, což dále odráží respekt k vědeckým a technologickým pracovníkům. Čína bude v budoucnu věnovat více pozornosti rozvoji založenému na inovacích.

Huang Xuhua uvedl, že jako dlouholetý vědecký výzkumník pracující v oblasti vývoje jaderných ponorek v Číně byl spolu se svými kolegy svědkem namáhavé historie národního průmyslu jaderných ponorek a je velmi hrdý na skvělé úspěchy Číny.

Čínský premiér Li Keqiang (Li Kche-čchiang) zdůraznil, že je nezbytné posílit základní výzkum a vést podniky a další sociální síly ke zvýšení investic. Je nezbytné důrazně rozvíjet informační technologie nové generace, umělou inteligenci a digitální ekonomiku a pokračovat ve vytváření nových průmyslových odvětví a nových formátů.

Kromě toho Li Keqiang dodal, že podniky by měly hrát důležitou roli hlavního souboru technických inovací a musí zlepšovat svoji schopnost inovace a rozšiřovat mezinárodní inovační spolupráci.

V dnešním světě čelí lidstvo novým příležitostem vyplývajícím z dalšího kola vědeckotechnické revoluce a průmyslové transformace. Hlavní země světa usilují o průlom v oblasti vědeckých a technologických inovací s tím, že využijí příležitosti pro budoucí ekonomický a technologický rozvoj. Samozřejmě Čína také aktivně hledá příležitosti. V roce 2018 se čínské investice do výzkumu a vývoje zvýšily na přibližně 1,97 bilionu juanů, čili jim patřilo druhé místo na světě. V současné době má Čína vytvořený nejkompletnější systém disciplín a největší systém talentů na světě. Kromě toho se Čína v současnosti řadí na 14. místo žebříčku globálního indexu inovace 2019, který zveřejňuje Světová organizace duševního vlastnictví. Čína se postupně mění ze „světové továrny" na místo pro globální technologické inovace.

Stojí za poznámku, že Čína vždy udržovala otevřenou spolupráci při podpoře rozvoje vědy a techniky. Na jedné straně si Čína střízlivě uvědomuje, že jako největší rozvojová země světa je celková úroveň vědy a techniky stále daleko za úrovní rozvinutých zemí. Na druhé straně pokud jde o energetickou bezpečnost, změny klimatu, vesmírnou bezpečnost a další, různé země mohou vyřešit problémy pouze prostřednictvím užší vědecké a technologické spolupráce.

(Jiajia)