19. prosince se na ambasádě ČR v Pekingu konala vernisáž výstavy Dva světy – jedna energie. Na výstavě se nám představili čínský malíř Wang Qing (Wang Čching) a český malíř Marek Číhal. V krásných prostorech ambasády si mohli návštěvníci v povznesené předvánoční náladě vychutnat jejich obrazy.

Na vernisáži se kromě umělců a navštěvníků ze světa umění sešli i Češi žijící v Číně a Číňané, kteří se zajímají o umění a o Českou republiku. Dva světy se tedy setkaly nejen na zdech ambasády, ale i v jejích ostatních prostorách. Návštěvnící si živě povídali, setkávali se staří známí a navazovala se nová přátelství.

Výstavené obrazy vám přiblíží rozhovory s umělci a s panem velvyslancem.

Interview s panem velvyslancem Sečkou

Jakou roli podle Vás hrají roli kulturní styky v česko-čínských vztazích?

Myslím, že kulturní styky jsou velmi důležité pro sblížení obou zemí, pro sblížení lidí, umělců a mladých lidí. Snažíme se rozvíjet komunikaci a dialog a myslím, že se nám to daří. Je velice zajímavé, že dnes na této výstavě, kde jsou vystaveni český a čínský umělec, většina Číňanů dává přednost českým obrazům a většina Čechů dává přednost čínským obrazům. Je vidět, že se obě kultury přitahují a doplňují a že spolu mohou komunikovat a obohacovat se. To je také smysl toho, proč to děláme.

Jaké jsou další plány ambasády v oblasti kulturní výměny?

Plánů máme celou řadu, v této chvíli připravujeme akce na příští rok. Budou to další výstavy, ale nebudou to pouze výstavy, bude to i hudba, fotografie. Myslím, že máme poměrně bohatý program, který bude opět oživovat Peking, ale nejen Peking. Tentokrát bychom chtěli dále do provincií, do jiných měst, chtěli bychom českou kulturu prezentovat v jiných oblastech Číny a dialog, který máme v Peingu poměrně rozvinutý, bychom chtěli rozvinout i v jiných částech Číny.

Interview s malířem Markem Číhalem

Mohl byste představit své umění?

Věnuji se olejové malbě, kterou vnímám jako velmi komplexní médium. Spousta teoretiků ji zavrhuje a spousta teoretiků ji bere jako klíčové umělecké médium, jako královnu umění. Já si myslím, že postoj kritiků není důležitý, ať se k tomu každý staví, jak chce. V současném světě je v malbě důležité umět ji pojmenovat, umět se k ní postavit a třeba i sám sebe skrze toto médium zpochybnit a vědět, jaký v dnešním světě, ve 21. století, má význam.

Teď momentálně jsem v Pekingu, kde jsem si plně uvědomil, jak obrovský vliv mají média, jak velký svět se může nacházet na několika kilometrech čtverečních. Takže proto je důležité sám v sobě si uvědomit, jaký má význam pracovat s tímto médiem. I když to bude znít jako klišé, snažím se svými obrazy přinést lidem něco jako štěstí, přinést skrze ně pozitivní energii, ale ne naivním způsobem. Snažím se najít harmonii mezi abstraktní a ostatní částí obrazu a pracuji se spoustou informací. Pracuji s legendami, s vlastní imaginací, s abstrakcí, důležitý je pro mě kolorit, barva totiž také nese informační hodnotu, stejně jako kresba. Vůbec nedělám rozdíl mezi malbou a kresbou. Snažím se také najít vlastní rukopis, který je signifikantní a podle kterého jsem rozeznatelný.

Máte povědomí o čínském výtvarném umění? Jaký na něj máte názor?

Neříkám, že jsem v této oblasti vzdělanec, ale Čínu obdivuji už dlouho, její staré mistry a tušovou malbu. V prvních dnech, kdy jsem navštívil Čínu, jsem navštívil Národní galerii, Art Today a všechny významné výtvarné instituce, které v Pekingu jsou a jsem nadšený. Myslím si, že umění je a vždy bylo jenom odrazem, zrcadlem společnosti. Vidím obrovský historický zlom, kdy se Čína začala na můj vkus až přehnaně inspirovat západní kulturou a tak trochu naivně do sebe vměstnala například pop art, který v Americe byl v 50. a 60. letech. To se děje i v Evropě, dnešní svět je o míšení kultur, ale myslím, že by si Čína měla uchovat to, co je pro ní nenahraditelné, totiž neuvěřitelné mistrovství tušové malby a duchovno, které tu měla stovky a tisíce let.

Spolupracujete s nějakými čínskými umělci, případně uvažujete o spolupráci?

Teď zde vystavuji s Wang Qingem. Myslím, že je to úžasné, protože je výjimečný umělec, který ukazuje Čínu tak, jak ji ze svého krátkého pobytu chápu. Dnešní Čínu reprezentuje absolutně.

Co byste vzkázal nebo doporučil čínským umělcům?

Nevím, jestli mám právo něco doporučovat, ale kdybych byl čínský umělec, tak bych maximálně vycházel z toho nejlepšího, co Čína vyprodukovala za tisíce let. Maximálně bych se soustředil na historii. Ačkoli to tak nevypadá, evropští umělci dělají to samé, i když pod formální rouškou různých moderních vlivů.

Interview s malířem Wang Qingem

Mohl byste našim posluchačům přiblížit vase umění?

Moje tvorba ukazuje stav čínské společnosti, téma mých obrazů je život v postmoderní době. Vlastně znázorňuji různorodost a toleranci čínské společnosti. V čínské společnosti se vše překotně vyvíjí a střet čínské a západní kultury vede ke značné různorodosti. Tato různorodost se odráží v životě každého Číňana, a právě tím se zabývají mé obrazy. Všechny mé obrazy vycházejí ze skutečnosti, ze skutečnosti čínské společnosti, kterou na nich zachycuji. Domnívám se, že jsem zachytil čínskou obraznost a kulturu. To také byl můj původní záměr.

Jaký máte názor na české úmění?

Právě jsem se vrátil z Paříže, v Evropě jsem strávil přes čtyřicet dní. Za tu dobu jsem se seznámil jsem se současným uměním a galeriemi, které se zabývají současným uměním, mnoha evropských zemí, ale nestihl jsem lépe se seznámit s českým uměním. Česko je významná, úžasná země. Mám Česko moc rád, Praha je překrásná! Je to nesmírně historické a kulturní město. Rád bych tam jel, ale protože jsem jel vystavovat do Pekingu, nestihl jsem to. V českém současném umění se moc neorientuji, ale znám některé dřívější české umělce. Raději bych ale s českými umělci byl v osobním kontaktu. Dnes zde vystavuji spolu s mladým českým umělcem. Jsem rád, že jsme se mohli seznámit, jeho tvorba se mi líbí a jemu se zase líbí moje. Doufám, že na tuto akci navážeme v České republice.

Je něco, co byste chtěl vzkázat nebo doporučit českým umělcům?

Rád bych se s nimi častěji střetával a vedl dialog. Také bych se rád lépe seznámil s tvorbou mladých českých umělců, protože mladí lidé mají nejvíc energie, mladí lidé také reprezentují budoucnost svých měst a společnosti. Aspoň v to doufám, vždyť jsem také ještě mladý.