V loňském listopadu úspěšně proběhl summit Číny a zemí střední a východní Evropy, tzv. summit 16+1, od kterého tedy už uběhl rok. Lze říci, že v uplynulém roce zaznamenala spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy rychlý rozvoj, vzájemné návštěvy byly časté, mnoho smluv o bilaterální spolupráci, které byly uzavřeny, vstoupily do etapy realizace a mnoho projektů spolupráce už přineslo první úspěchy.

Výzkumnice Jiang Li z Ústavu pro střední a východní Evropu a střední Asii Čínské akademie společenských věd v rozhovoru pro novináře uvedla, že upevnění vzájemné politické důvěry vytvořilo vhodné podmínky pro spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy. Druhý den po summitu 16+1 v Suzhou uzavřel čínský prezident Memorandum o porozumění a spolupráci při budování Ekonomického pásma na Hedvábné stezce a námořní Hedvábné stezce s vedoucími představiteli 5 zemí, tedy Polska, České republiky, Srbska, Bulharska a Slovenska. Předtím Čína také uzavřela podobnou smlouvu s Maďarskem. V letošním březnu navštívil čínský prezident Českou republiku a v červnu zavítal do Srbska a Polska, což odráží pozornost, kterou věnuje Čína regionu stření a východní Evropy.

K rozvoji spolupráce mezi oběma stranami v různých oblastech výzkumnice Jiang Li řekla:

„V uplynulém roce byla spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy všestranná, rozsáhlá a víceúrovňová. V ekonomice zaznamenal bilaterální obchodní obrat rostoucí trend a zvětšil se také rozsah a oblasti bilaterálních investic. Na úrovni regionální spolupráce se v letošním červnu uskutečnil 3. summit místních vedoucích představitelů Číny a zemí střední a východní Evropy, na kterém město Peking, Šanghaj, Suzhou a Ningbo navázaly vztahy přátelství s mnoha městy v zemích střední a východní Evropy. Provincie Hebei a provincie Sichuan navázaly přátelské vztahy s některými kraji. Ohledně spolupráce mezi politickými stranami se v říjnu uskutečnil v maďarském hlavním městě Budapešti Dialog mezi politickými stranami Číny a zemí střední a východní Evropy, na kterém účastníci diskutovali o budování Ekonomického pásma na Hedvábné stezce a námořní Hedvábné stezce a spolupráci v rámci 16+1. V oblasti lidské výměny byl rok 2016 určen rokem lidské výměny 16+1, a v jeho rámci proběhlo mnoho rozsáhlých akcí, které v podstatě podpořily spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy v oblasti kultury, školství, sportu a mládeže, turismu, vydavatelství, think-tanků a ochrany kulturního dědictví."

Český velvyslanec v Číně Bedřich Kopecký v rozhovoru řekl:

„Především jsme za ten minulý rok vytvořili velmi příznivé podmínky pro rozvoj spolupráce ve všech oblastech. Naše spolupráce se dostala na kvalitativně novou úroveň. Je velmi významné, abychom udrželi tu úroveň, minimálně udrželi a dál rozvíjeli ve všech oblastech. Tzn. nadále pokračovat v politickém dialogu na nejvyšší úrovni. My se musíme zamyslet společně s čínskou stranou, jak pokračovat v politickém dialogu, protože jsme vyčerpali mnoho návštěv, náš prezident byl v Číně, váš prezident byl u nás, premiéři se několikrát setkali, ale musíme ten politický dialog udržet. Velmi spoléháme na rozvoj ekonomické spolupráce."

K dalšímu summitu Číny a zemí střední a východní Evropy v Lodyšsku v letošním roce velvyslanec uvedl:

Doufám, že se do summitu podaří dohodnout plán spolupráce na konkrétních projektech mezi čínskou NDRC (Národní komise pro rozvoj a reformy) a naším ministerstvem průmyslu a obchodu, což je klíčový dokument, který by měl vyjmenovat klíčové konkrétní projekty, především ekonomické spolupráce. Tento bilaterální plán by měl ukázat na spolupráci v oblasti investic, průmyslu a obchodu, energetiky, vědy a výzkumu, financí, dopravy tj. infrastruktury, zdravotnictví, civilního letectví, zemědělství, kultury, cestovního ruchu, sportu, vzdělávání a životního prostředí. Tady by měl ten plán vymezit prioritní oblasti a prioritní projekty, na které se chceme soustředit. To znamená, že součástí toho plánu je seznam konkrétních projektů. Mimo jiné by to měly být investice na obou stranách do výstavby vědecko-technologického parku, transfer výroby ultralehkých letadel do Číny, trénink čínských pilotů v ČR, budování lázeňského centra v ČR, tam už je ta dohoda jasná, tam jde o čínskou investici, projekty e-komerce, zakládání poboček čínských bank v ČR, využití českého letadla L410, to je regionální letadlo, pro dopravu v regionech v Číně a také spolupráce ve vědě a výzkumu.

Ke spolupráci 16+1 velvyslanec uvedl:

Ten mechanismus je zajímavý a záleží vždycky na nás, jak ho dokážeme využít. Některé země jsou aktivní, některé jsou méně aktivní. My jsme zcela významně aktivní v některých oblastech, především ve zdravotnictví, kde už u nás existuje jedna klinika a jedna menší v oblasti tradiční čínské medicíny, zde jsme v rámci mechanismu 16+1 jasně nejaktivnější, také ve spolupráci mezi regiony a lídry regionů jsme neobyčejně aktivní a naše kraje uzavřely řadu smluv o partnerství s čínskými regiony. Myslím si například, že regionální spolupráce provincie Sichuan s naším Středočeským krajem významně přispěla k otevření letecké linky Chengdu-Praha. V rámci toho mechanismu bude řada projektů bilaterálních, a jak ukazuje projekt balkánské železnice do Budapešti, tak samozřejmě i regionálních. Záleží to na tom, jak budou jednotlivé země aktivní a jak budou umět tu spolupráci využít. My se v tom samozřejmě chceme aktivně angažovat. ČR kromě toho, že je lídrem ve zdravotnictví a v regionální spolupráci, pořádá tradičně na podzim, letos to bude v polovině listopadu, Čínské investiční fórum. Je tam mnoho bilaterálního, ale zveme celou šestnáctku, takže je to velká příležitost diskutovat s čínskými partnery o možné ekonomické spolupráci a o investicích a už se to stává tradicí. Zde je velmi aktivní Česko-čínská komora vzájemné spolupráce a čínská CFC.

Výzkumnice Jiang Li se domnívá, že ve spolupráci mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy hraje Česká republika vůdčí roli. Česká republika má pevný průmyslový základ, zvláště zpracovatelský průmysl, má také moderní technologie a z různých ekonomik v tomto regionu je nejstabilnější a nejperspektivnější. Kromě toho má Česká republika výhodnou polohu, dobrou politickou situaci, zdravý bankovní systém a dokonalý legislativní systém, což z ní dělá nejvhodnější investiční destinací v tomto regionu.

Jiang Li dodala, že kromě ekonomiky se spolupráce mezi oběma stranami rozšířila do různých oblastí. Domnívá se, že obě země mají velký potenciální prostor pro spolupráci ve financích, zemědělství, lesnictví, spolupráci třetí strany a zdravotnictví.

Bruno