Jan Kohout: Čína má tak silnou pozici, že na ní závisí globální vývoj

Zakladatel Institutu Nové hedvábné stezky, poradce prezidenta a bývalý ministr zahraničí Jan Kohout s velkým zájmem sledoval 19. sjezd Komunistické strany Číny. Podle něj dosáhla Čína za posledních pět let nebývalých úspěchů, které se odráží napříč všemi oblastmi. Český diplomat poskytl české sekci CRI exkluzivní rozhovor, jenž byl pořízen ještě před novou volbou členů ÚV KS Číny.

Sledujete probíhající sjezd KS Číny? Pokud ano, co od něho očekáváte?

Pro člověka, který se pohybuje v česko-čínském, potažmo evropsko-asijském prostředí, je sledování a rozbor sjezdu KS Číny nezbytností. Jedná se přece o událost, jež má pro příštích nejméně pět let přímý vliv na politické, ekonomické i sociálně-kulturní procesy v druhé největší ekonomice, v zemi s největší populací na světě a postupně se etablujícím gigantovi mezinárodních vztahů. Vzhledem k této čínské pozici a současným tématům upíná pozornost k týdennímu sjezdu opravdu takřka celý svět. Bylo by nezodpovědné pečlivě nesledovat vývoj událostí a nenahlížet mezi řádky prezentovaných postojů, hodnocení a plánů čínského vedení, jež – dle mého názoru – vzhledem k dosaženým úspěchům obhájí svůj mandát i pro příští období.

Jak hodnotíte úspěchy, kterých Čína dosáhla v uplynulých pěti letech?

Již jsem se úspěchů minulé pětiletky zčásti dotkl a domnívám se, že právě dosažený pokrok je hlavní predispozicí k tomu, aby si dosavadní vedení obhájilo své pozice i pro příštích pět let. Netřeba v této souvislosti asi nějak více upozorňovat na nebývalý rozvoj infrastruktury. Čína se pyšní nejdelší sítí vysokorychlostní železnice, přičemž nová nejen vlaková, ale rovněž letecká a námořní spojení přibývají každým dnem. Svou nezastupitelnou roli v tomto ohledu hraje Iniciativa Pásma a Stezky, jež je – v mých očích – jedním z hlavních pilířů uplatňované politiky napříč všemi oblastmi. Za obrovský krok vpřed považuji otevření čínské ekonomiky a artikulovaný zájem v tomto liberalizačním trendu setrvat. V uplynulých letech jsem měl možnost navštívit většinu čínských provincií, včetně rozrůstajících se aglomerací i venkovských oblastí. Musím v tomto ohledu potvrdit, že – ačkoliv se bude muset Čína ještě popasovat s řadou nedostatků – sociální úroveň směřuje vzhůru. Dokonce jsem při mých cestách nabyl dojmu, že obyčejní lidé tento rozvoj pociťují. Domnívám se, že tento fakt je potvrzením správnosti nastaveného směru. Zároveň se jedná o důležitý faktor pro udržení legitimity současného přístupu čínské vlády, neboť bez hmatatelných úspěchů by zřejmě brzy ztratila důvěru.

Rozvoj Číny přináší celému světu šanci, nebo hrozbu?

Vzhledem k multipolaritě současného světa, která je podmíněna ztrátou americké hegemonie, a interdependenci tří velmi silných regionů (USA, EU, východní Asie) bych posilování Číny označil spíše za stabilizující prvek současného systému mezinárodních vztahů. Je důležité si uvědomit, že Čína je největším americkým věřitelem; současně je také největším exportérem zboží, největším importérem ropy, disponuje největším automobilovým trhem, je největším zpracovatelem či producentem celé řady komodit a surovin, je jedním z největších subjektů v oblasti přímých zahraničních investic a tento výčet bych mohl rozšiřovat dál a dál. To, k čemu mířím, je ale fakt, že silná pozice Číny, stabilita, rozvoj a zvyšování životní úrovně jejích obyvatel je zájmem většiny zemí, neboť Čína již dávno není jen a pouze montovnou zahraniční produkce, založenou na levné pracovní síle, nýbrž je jedním z nejsilnějších hráčů a na chodu její ekonomiky závisí – bez nadsázky – globální vývoj.

Jak se díváte na čínskou strategii Pásma a Stezky? A nevíte náhodou, zda se mezi ČR a Čínou zavádí, nebo v brzké době zavede nějaký projekt vzájemné spolupráce v rámci této strategie?

Tuto strategie je nutné chápat jako souhrnný přístup k domácí i zahraniční politice, jehož zhmotněním jsou jednotlivé projekty v duchu této Iniciativy.

Čeští podnikatelé a společnosti mohou využít přímo příležitostí, které by bez účasti na této Iniciativě nejspíš nevznikly, zároveň ale také mohou těžit z jakýchsi externalit celého projektu. Jedná se zejména o již zmiňovaná dopravní spojení, rozvoj obchodních cest a infrastrukturu mezi Evropou a Asií, jejichž kvalita a stav jsou významným předpokladem pro úspěšnost provozovaných aktivit. Konkrétními příklady mohou být přímá letecká spojení z Prahy do Pekingu, Šanghaje, Chengdu a nově také Xianu, nebo vlakové spojení mezi Prahou a Yiwu či městy Wuhan a Mělník s Pardubicemi. Ze související liberalizace čínského trhu již těží ziskem licence na poskytování finančních a bankovních služeb např. Home Credit či v oblasti biotechnologií společnost SOTIO, přičemž lze očekávat, že další společnosti budou vzhledem k velikosti a rostoucímu významu čínského trhu následovat v jeho penetraci.