V uplynulých 40 letech od zavedení reformy a otevírání se světu se hrubý domácí produkt Číny zvýšil až na druhé místo na světě. Měřítko výroby představuje světový vrchol a 700 milionů Číňanů se vymanilo z chudoby. Mnoho západních učenců nazývá tyto úspěchy dosažené při čínském rozvoji „čínským zázrakem". Čína může dosáhnout dalšího zázraku při čelení novým výzvám, včetně složitého mezinárodního prostředí a transformace a modernizace vnitřního rozvoje. Čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) v posledních dnech provádí inspekci v provincii Guangdong (Kuang-tung), což vyslalo jasný signál, že čínské reformy a otevírání se světu se nezastaví. Čína vytvoří nový a větší zázrak v duchu reformy.

Město Shenzhen (Šen-čen) je testovací zóna pro čínské reformy a výchozí bod čínského otevírání se. Britský časopis The Economist komentoval, že Shenzhen je na prvním místě jako zvláštní zázrak mezi více než 4000 zvláštních ekonomických zón na světě. Jako mikrokosmos čínských reforem a otevírání se světu se Shenzhen v uplynulých 40 letech změnil z malé rybářské vesnice vedle Hongkongu na mezinárodní metropoli. Díky rozhodnému zavádění reforem a otevírání se světu dokázal Shenzhen zvýšit svůj HDP ze 197 milionů čínských yuanů v roce 1979 na 2,24 bilionu čínských yuanů v roce 2017. Průměrné roční tempo růstu dosáhlo 23 %. Počet obyvatel města Shenzhen se zvýšil z 330 tisíc na téměř 20 milionů. Ve městě Shenzhen sídlí mnoho čínských gigantů, jako jsou společnost Huawei, China Merchants Group, Tencent a další. Zdejší podmínky přilákaly téměř 200 světově známých podniků z 500 nejlepších společností světa. Celosvětová inovační schopnost města Shenzhen se stále umisťuje na prvním místě v žebříčku nejinovativnějších čínských měst časopisu Forbes. Čínský prezident Xi Jinping zvolil po skončení 18. sjezdu KS Číny město Shenzhen za svou první destinaci pro inspekci po Číně. V Shenzhenu vydal i výzvu k zavedení nových reforem a otevírání se světu.

Pepa