Existuje hluboce zakořeněná představa, že čínská ekonomika závisí hlavně na zahraničních trzích, ale od roku 2008, kdy došlo ke světové ekonomické krizi, provádí čínská vláda strategii na snížení závislosti na cizích trzích a klade větší důraz na vnitřní trh.

Podle údajů Světové banky tvořil v roce 2018 čínský vývoz 20 % HDP, což je díky přeměně modelu ekonomického růstu o 16 % méně než v roce 2006. Poměr čínského vývozu v HDP není o moc vyšší než v USA, kde vývoz tvoří 12 % HDP, a je stále nižší než ve Velké Británii, Francii, Korejské republice a Německu.

I když došlo ke změně modelu čínského ekonomického růstu, tak velký objem čínské ekonomiky a její příspěvek ke světovému ekonomickému růstu stále staví čínskou ekonomiku do středu světové prosperity. Podle údajů Mezinárodního měnového fondu přispívala Čína 30 % ke světovému ekonomickému růstu, což je více než součet USA a Indie.

Čínské továrny už obnovily výrobu a nabídka výrobků se zvyšuje. Ale motor poptávky pro čínský ekonomický růst čelí obtížím, protože 40 % čínského vývozu směřuje do 12 zemí, které byly nejvíc ovlivněny epidemií. Mnoho z nich jsou také dodavatelé čínských meziproduktů. V situaci, kdy epidemie ovlivňuje světový nabídkový řetězec, je otázka, jaké budou vztahy mezi čínskou ekonomikou a zahraničím.

Vliv epidemie na reálnou ekonomiku neznamená, že Čína by měla přistoupit k modelu soběstačnosti. Čínské rozhodnutí na podporu globalizace se nemění a Čína nemá způsob, jak v krátké době nahradit všechno dovážené zboží. Čína proto podporuje variabilitu zdrojů nabídky, například nahradí americké výrobky produkty z EU, Japonska a Korejské republiky. Zároveň vyrábí více výrobků, aby snížila závislost na cizích zemích, taková opatření jsou moudrá.