Čínská kuchyně je dnes obecně přijímaná jako součást života v Británii. Jakých však v průběhu své stoleté historie na ostrově doznala změn?

http://english.cri.cn/6566/2013/05/14/902s764880.htm

Čínská kuchyně je dnes obecně přijímaná jako součást života v Británii. Jakých však v průběhu své stoleté historie na ostrově doznala změn?

Od otevření první čínské restaurace v Londýně roku 1907 doznala čínská kuchyně a její kultura v Británii značných změn.

První čínští imigranti, ať už námořníci, pracovníci v přístavech nebo studenti, pocházeli z jižního pobřeží Číny, především z Kantonu (čínsky Guangdong – Kuang-tung) a Hong Kongu. Na menu proto převládala hlavně jídla z kantonské kuchyně jako char siu (pečené vepřové), vepřové ve sladkokyselé omáčce, hovězí s ústřicovou omáčkou a dim sumy. Čínské restaurace také uzpůsobily některá jídla britským chutím.

Po společné deklaraci Británie a Číny v 80. letech do Británie začali proudit lidé z jiných částí Číny a čínské restaurace se proměnily. Na oblibě získávala jídla, jako je pekingská kachna, knedlíčky a kuřecí kung-pao.

V prvním desetiletí 21. století se styky a výměna mezi Británií a Čínou prohloubily. Čínská komunita v Británii nyní čítá přes 600 tisíc lidí, šestinu z nich tvoří čínští studenti z téměř všech koutů tohoto asijského národa. Restaurace, které se specializují na sečuánskou, chu-nanskou (Hunan) a severovýchodní kuchyni, jenom vzkvétají. Dokonce i restaurace, ve kterých se původně servírovala pouze jemná, nasládlá kantonská kuchyně, na své jídelní lístky zahrnuly nové chutě – například výrazné, pikantní sečuánské kuchyně a hotpoty.

Do Číny cestuje nebo v ní žije stále více Britů. Ochutnají tam celou paletu čínských jídel a po návratu do Británie hledají autentickou čínskou kuchyni.

Adam Sadler v sobě poté, co deset měsíců pracoval v Šanghaji, objevil posedlost knedlíčky a sečuánskou kuchyní.

„Totálně jsem propadl knedlíčkům jiaozi (ťiao-c'). Mé nejoblíbenější jsou xiaolongbao (siao-lung-pao). Ale v Británii se dobré xiaolongbao nedají sehnat," povzdechl si mladý finančník v kantonské restauraci v centru Londýna. „Když jsem žil v Šanghaji, byla tam restaurace, která prodávala jenom knedlíčky. Dvanáct knedlíčků stálo tři yuany (asi 9 korun). Byly úžasné. Půl roku jsem je jedl každý den. Žil jsem v Číně, teď jsem zpátky v Londýně. Britská čína mi nechutná. Mám rád pravé čínské jídlo. Mám taky rád hotpoty. Sečuánský hotpot je fantastický."

Přestože v Británii nenašel dobré xiaolongbao, Sadler se přesto domnívá, že v Londýně je nejautentičtější a nejchutnější čína v Evropě.

Nevěříte? Přijeďte a přesvědčte se sami!

Talíř obložený různými pečeněmi

Fileta s omáčkou z černého pepře

Fritovaná hřebenatka s chřestem

Kuřecí polévka s bambusovou dření