Plody hlohu v cukru,

kyselé a sladké,

pro staré i mladé,

nejenže chutnají skvěle,

ale navíc jsou i krásné.

Podle velikosti jsou hložinky hezky seřazeny na tenkém bambusovém klacíku. Lesknou se čistě křišťálovým sirupem z cukru, prodavači těchto sladkých potěšení je nejčastěji naaranžují tak, že jeden klacík po druhém zapíchají do speciálně pro tento účel vyrobeného dřevěného kmene, který tak potom vypadá jako strom bohatě obsypaný krásnými plody. Pohled na ně rozhodí lahodí oku každého potenciálního zákazníka. Pojďme tedy nyní společně zjistit, jak tyto sladké laskominy vznikly.

V dřívějších letech byly v Pekingu o svátcích jara na chrámových slavnostech k vidění kandované hložinky na špejli, na konci byla barevná vlaječka, na jednom klacíku bylo až kolem stovky plodů hlohu, pod tíhou sytě červených plodů se bambusové dřívko prohýbalo. Tyto kandované sladkosti ještě umocňovaly sváteční atmosféru.

Za vlády císaře Song Guangzonga (1147——1200 n. l.) byla slečna Huang jeho nejoblíbenější císařskou konkubínou, byla však vychrtlá a bledá, nechtěla vůbec jíst ani pít. Císařští lékaři jí zkusili podávat nejrůznější drahé léky, všechny se však minuly účinkem. Císař viděl, jak je jeho nejmilovanější konkubína každým dnem bledší a hubenější, celé dny se jen trápil starostmi o ni. Poslední, co mu zbylo, bylo vyhlásit, že se hledá lékař, který by jeho drahé pomohl. Šarlatánský lékař se přihlásil, změřil konkubíně puls a prohlásil: „Budeme potřebovat cukr a červené plody hlohu, před každým jídlem jich sní pět až deset, během půl měsíce by se jí mělo ulevit." Nejdříve byli všichni na pochybách, když slyšeli šarlatánova slova, naštěstí hložinky přesně vyhovovaly konkubínině chuti. Konkubína se opravdu přesně podle šarlatánovy předpovědi uzdravila. Císař byl samo sebou radostí bez sebe, jeho ustaraný výraz byl pryč jako mávnutím čarovného proutku.

Později se tento recept na kandované hložinky rozšířil i mezi lid, někteří běžní občané začali tuto delikatesu i prodávat, a tak vznikly kandované plody hlohu na špejli. Plody hlohu mají mnoho léčivých účinků, odstraňují poruchy strávení, poruchy srážlivosti krve, likvidují tasemnice, zastavují také úplavici, výrazné jsou jejich účinky podporující trávení. Ve starověku byl tedy hloh chápán jako lék odstraňující problémy spjaté s trávením, zvláště pokud jde o trávení masa. Možná konkubína Huang onemocněla z toho, že jedla tolik exotických delikates a malé hložinky jí pomohly zbavit se bolesti spojené s trávením.

Slavný lékárník z dynastie Ming Li Shizhen také dříve prohlásil: „Při vaření ke kuřecímu masu přidejte plody hlohu, maso tak snadněji změkne. Abyste účinky hlohu ještě znásobily, hrnec přikryjte pokličkou. "

Moderní vědci dokázali, že plody hlohu ještě navíc snižují hladinu tuku a cholesterolu v krvi, proto si hloh stále více oblibují lidé všech věkových kategorií, nyní je možné koupit stále více nových výrobků z hlohu. Ale sladkokyselé kandované hložinky zůstaly oblíbenou pochoutkou Číňanů i v 21. století.