Vesnice Zhanglang (Čang-lang) leží v nadmořské výšce 1600 metrů, je to místo s perfektním klimatem pro pěstování čajových stromů.

Poté, co jsem odešel z hotelu, uložil jsem své zavazadlo na nádraží a na místo, kam nejezdí žádný turistický autobus, jsem vyrazil jenom s taškou. O vesnici Zhanglang jsem se dozvěděl na portálu pro zveřejňování cestovatelských deníků. Je to vesnice národnosti Bulang (Pu-lang), která bývá popisována výrazy „autentické zvyky a čajová vůně", proto jsem se tam rozhodl podívat.

Po cestě jsem se ale dozvěděl, že do vesnice nejezdí žádné autobusy. Nejdřív jsem se potřeboval dostat do nedalekého městečka Xiding (Si-ting), kde budu muset najít cestu do vesnice Zhanglang. Když jsem do Xidingu dorazil, byl už večer. Z autobusu jsem vystoupil váhavě. Ostatní pasažéři dávno zmizeli, jako by se vypařili. Na studené ulici jsem zůstal v dešti sám. Bezmocně jsem si prohlížel obě strany ulice. Všude byly hnědé cementové domy, jako by se tu zastavil čas v 70. a 80. letech minulého století. Procházel jsem se po ulici a našel jsem jenom jeden otevřený hotel, neměl jsem jinou možnost. Vstoupil jsem na nádvoří tohoto hotelu, objevila se dívka, která ode mě přijala peníze a dala mi klíč k pokoji. Potom zase rychle zmizela. Byl jsem ten večer jediný host v této dvoupatrové budově s atmosférou motelu. Jednoduchá pérová matrace zvonila.

Druhý den časně ráno zavládla v městečku hustá mlha, ze které se ozývalo hlasité vyvolávání prodejců. Začal týdenní trh, mám štěstí. Na trhu jsem viděl různé divoké věci. Ženy byly svátečně oblečené, měly na sobě tradiční oblečení, které je pestrobarevné a u každé národnosti jiné. Žijí zde příslušníci národnosti Hani (Cha-ni), Bulang (Pu-lang), Wa (Wa) a Handai (Chan-taj). Procházel jsem se po tržišti a ptal jsem se na cestu do vesnice Zhanglang. A opět mi přálo štěstí. Muž, který řídil auto, mi řekl, že je z vesnice Zhanglang a mohl by mě tam svézt, až si nakoupí. Auto se proplétalo po horské cestě, až vyjelo z mlhy. Před námi vysvitlo slunce a jako bychom přijeli do „nebeského města". Řidič se jmenoval Yang (Jang) a je z národnosti Han (Chan), která má ve vesnici Zhanglang malou populaci. Oknem auta jsme viděli čajové zahrady, vzduch byl naplněn vůní rostlin.

Díky teplému klimatu, se čaj v oblasti Xishuangbanna (Si-šuang-pan-na) v provincii Yunnan (Jün-nan) sbírá celoročně. Když jsme dorazili do Yangova domu, jeho dcera a žena právě šly sbírat čaj, proto jsem se k nim přidal. Z vesnice jsme vyšli přímo do starodávného deštného pralesa a začali jsme stoupat do hor. Přišlo mi to zvláštní, nejsou čajové plantáže na svazích? Proč stoupáme do hor? Dozvěděl jsem se, že dnes jdeme trhat čaj ze starověkého stromu, který stojí v lese na vrcholu hory. Na cestě ke starověkému stromu jsem viděl obrovské kořeny, plazivé víno, barevné houby a mraveniště. Užíval jsem si procházky v tropickém pralese a měl jsem pocit, že stále něco chybí. Když v tom se matka a dcera zastavily. „Už tam jsme?" „Ano." „Kde je čajový strom?" „Tohle je on." Ve směru, kterým ukazovaly, jsem uviděl asi tři metry vysoký strom. Místní lidé mu říkají „Velký čajový strom". To už matka a dcera vylezly na strom a začaly trhat čaj. Dcera mi řekla, že ani staří lidé z její vesnice neví, od kdy tu čajové stromy rostou. Národnost Bulang se živí pěstováním čaje, staré čajové stromy zde společně s vesničany Zhanglang žijí už více než tisíc let.

Ručně vyráběné čajové koláče

Poté, co jsme se vrátili, nechala celá rodina čaj vysušit na slunci, ani neměli čas na oběd. Potom čaj opražili. Když je doba trhání čaje, každá rodina ve vesnici Zhanglang je takto nezprázdněna. Yangova rodina neměla čas ani na přípravu večeře, proto jsem si koupil v obchodu instantní nudle a šunku a navečeřel jsem se jako cestovatel v minulém století. Ale díky vůni čaje, byla tato večeře opravdu fantastická.

Cestovatelské tipy

Na cestě z města Jinghong (Ťing-chung) do vesnice Zhanglang projedete řadou míst souvisejících s čajem. Nejprve jsou to hory Nanru (Nan-žu), což jsou nejbližší starověké čajové hory od města Jinghong. Pod horami je mnoho obchodů s čajem, které přijímají turistické skupiny. Pokud chcete vidět pravé starověké čajové hory, raději se vydejte na jejich svahy a navštivte některou starou vesnici. Přes hory Nanru se dostanete do městečka Menghai (Meng-chaj). Na konci dynastie Qing (Čching) se zde obchodovalo s čajem Puer (Pchu-er) a také to byl začátek starověké čajové cesty. Dnes se zde stále shromažďují čajoví obchodníci z různých míst celé Číny. Z městečka Menghai projedete přes městečko Mengzhe (Meng-če) a dorazíte do „nebeského městečka" Xiding (Si-ting), které se nachází na vrcholu hor. Vzdálenost mezi těmito dvěma městy je 47 kilometrů a každý den tudy jezdí dva autobusy. Není to atraktivní místo, ani trh, který se koná ve čtvrtek dopoledne, není tak zajímavý, ale scenerie s mlhou je velmi speciální. Mezi městečkem Xiding a vesnicí Zhanglang nejezdí žádný autobus. Turisté někdy jdou do vesnice Zhanglang pěšky. Na obou stranách cesty jsou všude čajové zahrady, je to příjemná procházka. Vesnice Zhanglang se dělí na starou vesnici, střední vesnici a novou vesnici. Ve staré vesnici je více než polovina budov z cementu, ale střední vesnice je originálnější a tradičnější. Pokud jde o ubytování, nabízí ho některé rodiny u „muzea" v nové vesnici.

(Světlana)