Ubytování v Xishuangbanna (Si-šuang-ban-na): příběh o rodině Wang Qian (Wang Čchien) a Tomase
  2016-03-16 22:45:13

 

Autonomní kraj národnostní menšiny Dai (Taj)  Xishuangbanna je v nejjižnější části čínské provincie Yunnan (Jün-nan), subtropické klima vyvolalo nebe rostlin. Xishuangbanna (Si-šuang-ban-na) má jedinečný tropický les v Číně, byla také jmenována za domov nadutců, je světoznámá turistická destinace, v roce 2014 přijala turisty na počtu skoro 15 miliónů. Dobré ekologické prostředí a bohaté výrobky přitáhly k ubytování mnoho Číňanů a cizinců. Pekingská žena Wang Qian (Wang Čchien) a její manžel Tomas Gross přišli do hlavního města Xishuangbanny  Jinghong (Ťing-chung) a už tady žili o dva roky. Nám řekli o svém životě v tomto místě.

Dne 26. prosince, nedávno po Vánocích odpoledne Wang Qian a její manžel Tomas seděli v jedné kavárně pod názvem „Káva u řeky Mekongu" a těšili se ze slunce v tomto městečku, které má populaci jenom 500 tisíc.

„Jsme křesťané, proto v neděli nic neděláme, často cestujeme v okolí."

Tomas objednal jednou kávu a pil, Wang Qian chtěla jenom limonádovou vodu, protože nemá ráda kávu, její oblíbený nápoj je čaj puer, Xishuangbanna je jedna z hlavních zdrojů čaje puer. Když byla malá, měla ráda čaj Tieguanyin (Tchie-kuan-jin), před více než 10 lety na jednom trhu nábytků v Pekingu našla jeden obchod, který prodává čajová zařízení. Majitel tohoto obchodu je uvítal čajem puer, který nikdy nepila.

„V roce 2004 nebo v roce 2005 málo lidí pozná čaj puer v Pekingu, v běžných obchodech čaje často také neprodávají čaj puer. V zimě vařil pro mě čaj vařený puer, poté měl jsem ráda čaj puer z Yunnanu." Řekla Wang Qian.

V Pekingu pracovala Wang Qian jako inženýrka v telekomunikačním kruhu, poté přeměnila svou práci na administrativní práci. Tlak z práce je netěšil, domnívá se, že provoz svého obchodu, kde může prodávat věci, které má ráda, je příjemný životní styl. V roce 2010 rezignovala ze své práce, se svými přáteli otevřel jeden obchod čajových zařízení, také prodává svůj oblíbený čaj puer.

Xishuangbanna je zdroj čaje puer v provincii Yunannu, nejstarší divoký čajový strom žije v tropické džungli. Na hoře čajových stromů jde k vidění také starý čajový strom, který je ve věku více než sto let. V roce 2005 Wang Qian, která nedávno se dotýkala čaje puer a má ráda cestování, přijela do Xishuangbanny, kde vyrábí čaje puer. Cestovala na uličce mezi vesnicemi, staré budovy národnostní menšiny Dai, vysoké tropické stromy a rákosy u řeky Lancang činily ji dojem, že je tady velmi krásný.

„Před rokem 2005 jsem cestovala do mnoha míst, ale nikdy jsme nebyla v takovém místě jako tropická džungle. Byl jsem také na ostrově Hainan (Chaj-nan), ale měla jsme jiné pocity. V současnosti můžete cestovat do vesnice, když je čas na jídlo, lidé vás pozvou na jídlo, nechtějí peníze, můžete jíst stejné jídlo jako hostitelé."

Nechodí do práce v 9 hodin a chodí domu v 5 hodin každodenně, přísně provozuje svůj obchod čajových zařízení a čajů, život Wang Qian je už vhodnější a volnější. Byla ji už 50 let, ale byla ještě svobodná, našla na sociální síti svého manžela – Tomas Gross, který učí v Číně angličtinu.

„Bůh je mi věnoval, je tak jednoduché. Je krásná a sympatická. Má hezkou chuť k mužům." Řekl Tomas.

Tomas, který má více než 60 let, je z amerického Cincinnati, je zajímavý a humorný člověk. Po kontaktu o více než roku Wang Qian přijal tomasovy návrh svatby.

„Domnívám se, že je veselý člověk. Když jsem s ním, tak cítím pohodlně a vesele. Kromě toho také mě respektuje, což je důležité pro mě."      

Oba lidé na posledu šli spolu a začali plánovat na budoucnost. Wang Qian bydlela v Pekingu, ale Tomas pracoval ve městě Weifang (Wej-fang), také nechtěl žit v Pekingu, kde je rušné. Tento nový pár musí zahájit nový život v dalším městě. U nového roku 2013 Wang Qian a Tomas Gross přišli do městečka Jinghong v Xishuangbanně. Navštívili některá bydliště, poté rychle se rozhodli, že Xishuangbanna bude místo jejich budoucího života.

V současnosti Wang Qian a Tomas Gross už žili v Xishuangbanně o tří lety. Ve městečku Jinghong každodenně vzdávají v 9 hodin, poté vaří pro sebe snídani. Po snídani Wang Qian učistí pokoje a Tomas krmení ryby. Po obědě kromě procházky na ulicích a návštěvu do domova přátelí, můžou jít na procházku v parku u řeky nebo plavat v plavecké básni u řeky. Uvědomili si, že řeka Lancang (Lan-cang) je dobré místo na zábavu.

Různé potraviny a různé tropické ovoce jsou jejich oblíbené jídlo. Tomas tak ohodnotí jejich život v Xishuangbanně:„Jsem už v důchodu, žijeme v jednom z nejkrásnějších míst na světě. Zasadím květiny tady, nedělám nic zvláštní, protože je tady, kde vhodně žijí. Velmi těšíme se z života v tomto místě."