Novoroční zvyky v Číně
  2016-03-08 22:45:18

Silvestr: zůstat dlouho vzhůru a modlit se k Bohům

Poslední den lunárního roku slaví Číňané obdobu našeho Silvestra. Lidé se loučí se starým rokem a vítají ten nový. V dobách dynastie Qin a Zhou se každý rok v císařském paláci konal rituál vyhánění duchů a moru, to se dá označit za vznik svátku spojeného s oslavami začátku nového lunárního roku. S postupem času se začaly vytvářet různé zvyky, jako je sjednocení celé rodiny u večeře či dětmi vítané obdarovávání penězi v obálce.

Zdobení dveří novoročními dvojveršími

V období Válčících států (475-221 př. n. l.) byla v jednom literárním díle zaznamenána legenda, podle které u Východočínského moře v Měsíčních horách byla obrovská broskvoň, její větve směřovaly na východ až k bráně do pekel, všechny nejrůznější formy zla a monster procházely skrze tuto bránu. Pod stromem byli dva strážní bohové, jedním z nich byl duch čaje a tím druhým byl bůh melancholie. Brzy se přišlo na to, která ze zlých sil má na svědomí všechny ohavnosti, které jsou na lidstvo sesílány. Původce zla svázali lanem a nakrmili jím tygra. Pozdě v období Jarních svátků lidé kvůli odhánění nejrůznějších druhů strašidel a duchů dvě sošky připomínající již zmíněná dvě božstva  z broskvoňového dřeva staví po obou stranách dveří, měly by odehnat stovky zlých duchů, kteří by mohli do domu vstoupit, tomuto se v Číně říká kouzlo broskvového dřeva.

V období Pěti dynastií (907-960) vznikla první jarní dvojverší. V dynastii Song začali lidé na desku ze dřeva z broskvoní psát protikladná dvojverší, která vyjadřují dobré úmysly, zdobí se jimi dveře. Dokážou potěšit lidské oko na první pohled, lepení novoročních dvojverší se již stalo běžným zvykem. V dynastii Ming se navíc pro psaní dvojverší začal používat červený papír.  

Obětní oltář

Podle tradice poslední noc v lunárním roce  nastává okamžik, kdy božstva sestupující na svět nás smrtelníkůproto se mezi lidmi vytvořil zvyk obdarovávání božstev. Na stole bychom mohli najít peníze, svíčky, vonné tyčinky, ovoce a další obětiny. Některé z předmětů se poté spálí, některé se mohou spálit až pátý den nového lunárního roku nebo některé dokonce až v období Lampionového svátku, to znamená 14. den čínského nového roku. Správně umístit tento obětní oltář není až tak jednoduché, pokud jde o velký pokoj, bude oltář umístěn v něm, pokud ale nemáte v místnosti dost místa, umístěte jen na dvůr.

Zůstat vzhůru společně celou noc?

V tajemnou noc, kdy se Číňané loučí se starým rokem a vítají nový, se sejde celá rodina, společně si pochutnají na slavnostní večeři, sedí okolo krbu a povídají si. Podle historických záznamů se tento zvyk poprvé objevil v období Severních a Jižních dynastií, později se rozšířil postupně po celé Číně. V současnosti je rozšířena tradice, že členové rodiny zůstávají společně dlouho vzhůru, venku střílí petardy a mají radost z nejrůznější pyrotechniky, doma se schází u tepla krbu, povídají si a smějí se. V dávných dobách lidé trávili tuto sváteční noc při svíčkách nebo u světla petrolejky, to symbolizovalo, že vyženou všemožné zlé síly, duchy a nemoci, všichni zároveň doufali, že následující rok prožijí ve štěstí a zdraví. Tento zvyk začal být velmi důležitý od dynastie Han, jeho význam přetrval až do dneška.

  Obálky s penězi, které dělají radost těm nejmenším

Novoroční peníze dává starší generace té mladé, v některých rodinách dochází k předávání toužebně očekávané červené obálky po slavnostní večeři, všichni členové rodiny sedí společně u stolu a nikomu není dovoleno odejít, čeká se na to, až každý dojí, členové starší generace tím chtějí povzbudit syny a vnuky v ještě pilnějším studiu a v tom, aby se stali dobrými lidmi. V ostatních rodinách je tomu jinak. Rodiče uloží ke spánku své děti a pak jim pod polštář položí bankovky, v mnohých rodinách se děti nahrnou do haly a halekají: „Babičko, dědečku, tatínku, maminko, šťastný nový rok." Ukloní se a netrpělivě natahují ruce po červených obálkách. V jiných rodinách děti dychtivě běží do ložnice a volají: „Novoroční penízky." Dospělí schválně předstírají, že křik neslyší, a dávají okatě najevo svou lakotu, smlouvají spolu, nakonec jsou děti štěstím bez sebe. Prarodiče a rodiče mají radost z této události, všichni veselí dětí považují za skvělý začátek nového roku.

Stoly se prohýbají pod chody slavnostní večeře

Novoroční večeře se na jednotlivých místech Číny liší, mezi severem a jihem je mnoho rozdílů v tom, co se na slavnostním stole objeví, Číňané si pochutnávají na knedlíčcích ťiao-c´, polévce s knedlíčky, nudlích nebo sladkých plněných knedlíčkcích z glutinované rýže. Jejich příprava vyžaduje určitou dávku zkušeností. Seveřané mají ve zvyku jíst knedlíčky ťiao-c´, tvar knedlíčků může představovat stříbrné penízky, proto hrnec plný knedlíčků symbolizuje přání dosažení velkého bohatství. Zvyk pochutnávání si na knedlíčcích pochází až z dynastie Han, někteří lidé v současnosti stále dodržují zvyk, kdy při slepování těsta přidají do knedlíčku i minci, kdo ji objeví, měl by v následujícím roce vydělat ještě více peněz. Na stole se kromě toho ještě objeví hlavní jídlo, studený předkrm, něco smaženého i něco sladkého, většinou na stole leží rozličné pokrmy, například hot pot (horký kotlík) nebo ryba. Horký kotlík se chová jako živý, stříká, je příjemně horký, symbolizuje prosperitu, ryba se v čínštině vysloví podobně jako přebytek, znamená přání toho, aby měli v dalším roce všichni všeho dostatek.

Na severu mívají rodiny ještě jeden chod, jde o směs rýže a jáhlů, které se vaří dohromady, toto jídlo symbolizuje, že na konci roku jídla přebývá a na začátku nového lunárního roku je tolik jídla, že není možné ho ani sníst. V novém roce budeme ještě dojídat zásoby jídla z minulého roku. V Pekingu se toto jídlo běžně nazývá  二米子饭 neboli jídlo ze dvou druhů obilovin. Jídlo má dvě barvy, bílou a žlutou, to symbolizuje dostatek stříbra a  zlata. Příští rok bude tedy bohatství dostatek.

Říkat slova příjemná na poslech...

Lidé během tohoto svátku uctívají bohatou úrodu,  slaví s jásotem, pečlivě se umyjí a převléknou.  Také pořádně uklidí, tím dají najevo, že ze svého domu vyhání duchy a nemoci.

Ztělesňuje to také to, že lidé usilují o štěstí, pokojně žádají o mír a klid, modlí se také za šťastný život. S tímto dnem je spojeno velké množství tabu, věcí, kterým je lepší se raději vyhnout.

1. Vyhněte se vylévání odpadních vod, vyhazování smetí a zbavování se nejrůznějších věcí.  

Říká se, že pokud byste nebyli opatrní a nalili nebo vysypali nečistoty na ducha, mohl by se rozzlobit a přinést na lidstvo zkázu.

2. Vyhněte se také urážkám, křiku a pláči. Podle tradice by takové hlasité projevy byly vyjádřením nedostatečného respektu k bohům.

3. Dávejte si také pozor, abyste v období sváteční nálady nerozbili žádné hrnce ani mísy, v případě, že by se něco rozbilo, narušila by se harmonie a klid.

4. Vyhněte se také nošení vody, mohli byste totiž rozhněvat a vyburcovat Dračího krále, mohlo by to mít negativní vliv na kvalitu úrody v následujícím roce.

5. Během svátečního večera nechte světla svítit po celou noc, vyhněte se tomu, aby na váš dům padla tma.

6. Vyhněte se také otevírání skříní, díky tomu se vám netratí žádné věci, které se v nich ukrývají.

7. Vystřihovánkami si ozdobte okna, pokud vám zbude lepidlo, kterým jste předtím nalepili verše podél dveří, hlavně si jej nenechávejte, jinak byste byli následující rok den ode dne zmatenější.

8. Nemocní by v tento den měli dočasně přestat užívat léky, zbylé nevypotřebované léky vyhoďte, jen tak budete další rok zdraví.

9. Vyhněte se vyřčení následujících slov: "破"rozbít, "死"zemřít,  "病"nemoc, "输"prohrát, "败"být poražen a také dalším slovům, která mají negativní konotace, pokud se vám přece jen omylem podaří něco podobného vypustit z úst, problém vyřešíte vyřčením formulky童言无忌 neboli prosím neurazte se žvatláním malého dítěte.