Díky zlepšení hardwarového a softwarového vybavení dosáhlo vzdělání v Tibetu velkého pokroku
  2017-09-27 18:34:28
 

V posledních letech posílila vláda ústředního výboru společně s vládou Tibetské autonomní oblasti Xizang investice do vzdělání v Tibetu, což vedlo k výraznému zlepšení školních podmínek, posílení učitelských sborů a kvalita výuky také podstatně vzrostla. Kromě toho v Tibetu platí patnáctiletá bezplatná povinná školní docházka na úrovni mateřských, základních a středních škol. Například základní škola Žikace má vynikající hardwarové a softwarové vybavení, přičemž současně zdůrazňuje tibetskou jazykovou kulturu a vzdělávání, celková úroveň vzdělání se rychle zvyšuje.

Základní škola Žikace je největší základní škola ve městě Žikace. Tato škola má 40 tříd, z nichž šest je pro děti národnosti Han a v ostatních studují děti tibetské národnosti. Škola má celkem více než 2000 studentů. V roce 2015 investovala vláda přes 4 miliony yuanů na výstavbu dětského hřiště na základní škole Žikace, aby měli studenti dost prostoru pro různé aktivity po vyučování. Kromě učebních prostor a kancelářských budov je v areálu školy také speciální budova, která vypadá trochu jako muzeum a žáci ji mají ze všech nejraději. Je tu knihovna, dětský kulturní palác, studio ručních prací a další rozličné místnosti. V budově se konají různé výstavy, včetně národní výstavy, výstavy starověkého čínského architektonického umění, národní dramatické výstavy, výstavy zaměřené na ochranu životního prostředí, kulturní výstavy, výstavy tibetské historie, hudby a oblečení, letecké výstavy a dalších.

Základní škola Žikace má 40 tříd, z nichž šest je pro děti národnosti Han a v ostatních studují děti tibetské národnosti. Ředitel základní školy Žikace Zhaxisuolang (Ča-si-suo-lang) řekl, že jediný rozdíl mezi tibetskými a čínskými třídami je, že tibetské děti mají povinné hodiny tibetštiny.

Zhaxisuolang uvedl, že ústřední výbor klade v současné době důraz na dědictví tradiční kultury a národní kultury. Proto je tibetský jazyk velmi důležitý.

Pro studenty tibetské národnosti je tibetský jazyk povinný, ostatní studenti, pokud mají o tibetštinu zájem, se ji ale také mohou učit.

Zhaxisuolang uvedl, že s cílem stát se členem tibetské rodiny má mnoho studentů jiných národností zájem o studium tibetského jazyka. Jazyk je nejlepší způsob pro výměnu mezi tibetskými a čínskými třídami.

Studentka Zhu Yubing (Ču Jü-bing) se narodila v provincii Henan (Che-nan) a do Tibetské autonomní oblasti Xizang se přistěhovala s rodiči, když jí byly tři roky. V současnosti studuje v čínské třidě ve škole Žikace. Má velký zájem o tibetský jazyk. Má ráda Tibet. V budoucnosti chce pracovat v Tibetu.

Zhu Yubing uvedla, že navštívila Lhasu, Gyangzi a Žikace. Její nejoblíbenější místo je palác Potála. Domnívá se, že večerní Potála je nádherná. Má ráda Žikace a až vyroste, chce se stát učitelkou tance.

Zhu Yubing řekla, že díky mnoha společenským akcím, jako je taneční kroužek, má mnoho kamarádek z tibetské národnosti.

Vedoucí oddělení mravní výchovy Gesang Pingcuo (Ke-sang Pching-cchuo) řekl, že vztahy mezi studenty různých národností jsou velmi dobré.

Gesang Pingcuo uvedl, že vztahy mezi tibetskými a čínskými třídami jsou velmi dobré. Není mezi nimi jazyková bariéra.

Děti mluví plynně čínsky. Studentka 5. tibetské třídy 6. ročníku Cilacuo (Cch'-la-cchuo) řekla, že nejraději má hodiny čínštiny. Učitel čínštiny věnuje velkou pozornost výslovnosti, což je pro ni důležité, protože se chce stát moderátorkou. Proto má ráda hodiny čínštiny.

Gesang Pingcuo je nejen vedoucí oddělení mravní výchovy, ale také vyučuje čínštinu. Absolvoval na pedagogické univerzitě Tonghua v provincii Jilin v roce 2003 a později přišel pracovat na základní školu města Žikace.

Další důležité předměty kromě jazykové výuky jsou matematika, angličtina, hudba, umění a sport. Každá učebna je vybavena video zařízením, velkou obrazovkou a dalšími audiovizuálními zařízeními. Ředitel základní školy Žikace Zhaxisuolang řekl, že v uplynulých letech bylo v Tibetu populární vybavování škol nejnovějšími technologiemi, a to nejen na základní škole Žikace, ale i okresní školy mají různá audiovizuální a informační zařízení.

Zhaxisuolang poukázal na to, že nyní je informační věk, proto se studenti musí učit nejen tradiční kulturu, ale také je potřeba, aby zvládli moderní internetové znalosti. Tibetská autonomní oblast Xizang chce do roku 2020 vytvořit prosperující společnost, proto nesmí být vzdělání v Tibetu zaostalé.

V posledních letech se hardwarové a softwarové vybavení škol v Tibetské autonomní oblasti Xizang výrazně zlepšilo. V roce 2013 navštěvovalo v Tibetu základní školy asi 99,6 % dětí ve školním věku, míra negramotnosti mladých lidí se tak snížila na 0,63 % a průměrná doba vzdělání tibetského obyvatelstva dosáhla 8,4 roku. V Tibetu je všestranně realizováno vzdělání pro všechny občany. V roce 2007 byla v Tibetu zavedena devítiletá povinná školní docházka. V roce 2012 bylo v Tibetu zavedeno patnáctileté bezplatné vzdělávání od mateřské školy. To je první příklad svého druhu v Číně. Během období 12. pětiletého plánu vláda Tibetské autonomní oblasti Xizang investovala 63,677 miliardy yuanů do vzdělávání, což se meziročně zvýšilo o 22,9 %.

S cílem vymýtit chudobu, intenzivně se rozvíjet a dosáhnout společné prosperity je vzdělání velmi důležité.

V tibetských historických dokumentech se uvádí, že před mírovým osvobozením existovaly v Tibetu tři druhy vzdělání: vzdělání v klášterech a chrámech, ve školách provozovaných vládou a v soukromých školách. Ve starém Tibetu neexistovala výuka moderních věd nového typu. Děti zemědělců a pastevců neměly svobodu ani příležitost získat vzdělání. Proto míra negramotnosti ve starém Tibetu dosahovala 95 %. V uplynulých více než šedesáti letech byl v Tibetu změněn systém a způsob vzdělání a vznikly různé druhy škol.

Ředitel základní školy Žikace Zhaxisuolang řekl, že v posledních deseti letech byl svědkem výrazných změn ve školství. Lze říct, že výuka a životní podmínky se v posledních letech výrazně zlepšují.

Cilacuo navštívila mnoho měst po celé Číně, ale nejvíc se jí líbí doma. Řekla, že navštívila Peking, Hainan (Chaj-nan), město Chengdu (Čeng-tu), Xi'an (Si-an) a další místa, ale i přesto chce zůstat v Tibetu. V budoucnosti chce pracovat pro Tibet.

(Jiajia)