Kantonský veletrh svědčí o čínské výrobní síle

„Virtuální Kantonský veletrh nabídl úchvatnou podívanou a stal se důkazem čínské výrobní síly,“ uvedl v článku časopis The Economist.

Letošní 127. veletrh čínského importu a exportu, tato největší světová obchodní výstava, která se koná v Kantonu (Guangzhou/Kuang-čou) hlavním městě provincie Guangdong (Kuang-tung), byl poprvé kvůli epidemii COVID-19 přesunut do on-line prostředí.

Desetidenní veletrh, který skončil ve středu, přilákal téměř 26.000 tuzemských a zahraničních podniků a bylo na něm vystaveno 1,8 milionu produktů, od motocyklů a elektrických automobilů až po kávovary. Během veletrhu mohli vystavovatelé současně moderovat živé přenosy, často ze svých továren, a jednat s každým, kdo má zájem o jejich výrobky.

Podle časopisu The Economist je bezkonkurenční šířka a hloubka průmyslové základny Číny jednou ze dvou velkých výhod této země, protože výrobní síla se v posledních měsících plně projevuje a Čína „chrlí všechno od obuvi po špičkovou biotechnologii“.

„I když se mzdy neustále zvyšují, díky kombinaci výrobních klastrů, prvotřídní infrastruktuře a modernizovaným továrnám je Čína konkurenceschopnější,“ uvedl časopis.

„Více technologií, které jsou součástí čínských elektronických zařízení se vyrábí v Číně,“ uvedl článek a poznamenal, že podle OECD bylo v roce 2016 celkem 16,6 % přidané hodnoty čínských výrobků tvořeno v zahraničí, což se snížilo o 26,3 % oproti roku 2005, s nejvýrazněji klesajícím podílem zahraniční přidané hodnoty v oblasti elektroniky.

The Economist také ilustroval sílu Číny na příkladu výroby zdravotnických roušek. „Na začátku února vyráběla Čína přibližně polovinu světové nabídky roušek, tedy 10 milionů denně. Během měsíce se produkce zvýšila na téměř 120 milionů.“

Obrovský čínský trh je v článku označen jako druhá výhoda této země. „Vzhledem k tomu se světové firmy zdají, navzdory obchodní válce, ještě více propojené s Čínou.“

„Za posledních 18 měsíců se zahraniční fúze a akvizice v Číně zvýšily na úroveň nesrovnatelnou s uplynulými 10 lety,“ uvádí se ve zprávě výzkumné firmy Rhodium Group.

„Většina fúzí a akvizic byla vedena americkými a evropskými firmami, které využily volnější limity v oblasti zahraničního vlastnictví, nebo se pro tento krok rozhodly s ohledem na velkou poptávku čínských spotřebitelů,“ uvádí se ve zprávě.

Volkswagen v květnu investoval 2 miliardy eur do dvou čínských společností NEV. Tento německý automobilový gigant také převzal za 1,1 miliardy dolarů kontrolu nad společným podnikem se společností Anhui Jianghuai Automotive, což je první případ v rámci reformy smíšeného vlastnictví v Číně, kdy státní automobilka přijala zahraniční kapitál. Volkswagen také kupuje za 1,2 miliardy amerických dolarů 26% podíl v čínské společnosti na výrobu baterií Guoxuan (Kuo-süan) High-Tech.

I přes šíření COVID-19 po celém světě, přes obchodní spory a opakované hrozby Donalda Trumpa ohledně oddělení amerického obchodu od Číny, ukazuje průzkum provedený v dubnu Americkou obchodní komorou v Číně, že 83 % dotázaných amerických podniků vyloučilo možnost odchodu z Číny.

Významné americké společnosti dokonce nedávno zvýšily své investice v Číně, včetně společnosti Tesla, která se v květnu stala nejlepším prodejcem elektrických vozidel v Číně, když minulý měsíc prodala 11.065 vozů Model 3, a rychle rozšiřuje svou Gigatovárnu v Šanghaji.

V prvních pěti měsících letošního roku se přímé zahraniční investice do Číny meziročně snížily o 3,8 %, ale oproti prvnímu čtvrtletí roku byl tento pokles nižší o 7 procentních bodů.

„Čínská ekonomika není jen jednou z mála, které letos porostou, ale dřívější obnovení průmyslové činnosti v Číně umožnilo vývozcům získat podíl na trhu, zatímco většina ostatních zemí je stále v různých fázích uzavření v důsledku epidemie,“ uvedl článek.

Br