Dopad epidemie na čínské podniky v Evropě

2020-07-09 12:17:36
Sdílej:

Rozhovor s výzkumníkem pro střední a východní Evropu Gao Xiaochuanem: Dopad epidemie na čínské podniky v Evropě a vyhlídky na spolupráci mezi Čínou a Evropou

Evropská hospodářská recese v době epidemie je dřívějším závěrem. V důsledku poškození nebo dokonce přerušení průmyslového řetězce v Evropě upadlo velké množství podniků do finančních potíží a míra nezaměstnanosti se zvýšila, což zvýšilo provozní tlak na čínské podniky. Během epidemie COVID-19 nedošlo k přerušení výstavby infrastrukturních projektů financovaných hlavně čínskými společnostmi v Evropě. Jaký je dopad epidemie na existující infrastrukturní projekty čínských podniků v Evropě? Dále následuje rozhovor čínské mediální organizace China Media Group (CMG) s profesorem ze Střediska výzkumu pro střední a východní Evropu panem Gao Xiaochuanem (Kao Siao-čchuan) z Východočínské normální univerzity.

●Jaké jsou konkrétní čínské projekty a majetek v Evropě?

Gao Xiaochuan: Čínské infrastrukturní projekty ve výstavbě a finanční majetek v Evropě jsou rozděleny nerovnoměrně. Vzhledem k politickým omezením na výstavbu infrastruktury v členských zemích EU jsou současná infrastrukturní aktiva financovaná Čínou v Evropě soustředěna hlavně v balkánských zemích mimo EU, jako například v Srbsku. Mezi hlavní dokončené projekty patří řada ikonických infrastruktur, jako jsou dálnice E763 a projekt druhé fáze elektrárny Kostolac v Srbsku, tepelná elektrárna v Bosně a Hercegovině, most přes Dunaj v Bělehradu a protipovodňová zařízení v polské Wroclawi. Z toho dálnice E763 s délkou 300 kilometrů v Srbsku je první infrastrukturní projekt, který byl realizován v rámci spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy, je to také první rychlostní silnice vybudovaná čínskými společnostmi v Evropě. Projekty v procesu výstavby v Evropě zahrnují velké rozsáhlé projekty, jako jsou maďarsko-srbská železnice, severojižní dálnice v Černé Hoře a most Peresac v Chorvatsku.

V uplynulých letech se zrychlovalo tempo internacionalizace čínských finančních institucí. V Evropě se finanční majetek financovaný Čínou soustřeďuje hlavně v rozvinutých ekonomikách v západní Evropě, zejména ve Velké Británii, Německu a Francii. Po roce 2012 více čínských finančních institucí vstoupilo do evropských zemí podél „ekonomického pásma podél Hedvábné stezky a nové námořní Hedvábné stezky v 21. století, totiž Pásma a stezky“, včetně Itálie a Španělska, které jsou vážně zasaženy epidemií COVID-19, a zemí ve střední a východní Evropě jako rozvíjejících se ekonomik v Eurasii. Ke konci roku 2018 zřídily čínské finanční instituce v Polsku, Česku, Srbsku a Maďarsku osm plně licencovaných poboček, které v podstatě pokrývají všechny regiony ve střední a východní Evropě. Poté, co byla navržena iniciativa „Pásmo a stezka“, převzaly čínské finanční instituce hlavní úkol a povinnost poskytovat finanční podporu čínským podnikům na expanzi do zahraničí a na účast na výstavbě „Pásma a stezky“.

●Jaký dopad má epidemie COVID-19 na projekty čínských podniků v oblasti infrastruktury v Evropě?

Gao Xiaochuan: Ačkoli epidemická situace v Srbsku a v dalších balkánských zemích není tak závažná jako v jižní Evropě, mají balkánské země také potíže s prací. Díky podpoře srbské vlády nedošlo během epidemie k přerušení stavby srbské sekce maďarsko-srbské železnice. V dubnu podepsala Čínská exportně-importní banka a maďarské ministerstvo financí smlouvu o půjčce na maďarskou sekci maďarsko-srbské železnice, což znamenalo významný pokrok v prosazování tohoto projektu propojení Číny a Evropy. Projekt most Peresac je největším projektem výstavby dopravní infrastruktury v Chorvatsku od navázání diplomatických vztahů mezi Čínou a Chorvatskem. V situaci šíření epidemie v evropských zemích překonaly zodpovědné strany projektu různé obtíže a trvaly na stavbě, takže stavba pokračuje podle plánu.

V současné době je dokončeno přibližně 40 % práce na projektu severojižní dálnice v Černé Hoře a vzhledem k pneumonii nového koronaviru se pracovníci nebudou moci v dohledné době vrátit do práce. Kromě projektu dálnice v Černé Hoře pokračují v současné situaci projekty maďarsko-srbské železnice a mostu Peresac hladce podle plánu. Evropská epidemie obecně nevyvolala významný nepříznivý dopad na infrastrukturní projekty čínských podniků v Evropě.

●Jaké jsou dopady epidemie na čínské finanční instituce v Evropě?

Gao Xiaochuan: Přestože Evropská unie a její členské státy zavedly proti-cyklické fiskální stimulační politiky zaměřené na zvyšování likvidity, úpadek evropské reálné ekonomiky a prudký nárůst fiskálních deficitů v různých zemích zvýší makroekonomickou nestabilitu, takové ekonomické prostředí bude mít přímý dopad na provoz čínských finančních institucí v Evropě. Zpráva českých finančních institucí poukázala na to, že po epidemii v evropských zemích dojde k vlně bankrotů malých a středních podniků. Čínské finanční instituce v Evropě jsou vystaveny stejnému ekonomickému a finančnímu prostředí. V krátkodobém výhledu čelí finanční instituce tlaku na své úvěrové podnikání. Finanční instituce musí být připraveny na nedobytné pohledávky a dokonce musí nést riziko úbytku aktiv. Ve srovnání s místními evropskými bankami jsou čínské finanční instituce relativně slabší v oblastech zkušeností s rozšiřováním na evropském trhu a ve schopnosti podstupovat rizika. Z geografického hlediska se provozní a investiční tlak, kterému čelí čínské finanční instituce v jižní Evropě, západní Evropě a střední a východní Evropě, postupně snižuje, čínské finanční instituce v zemích v jižní Evropě, které byly epidemií vážně zasaženy, jsou pod větším tlakem.

●Jak epidemie ovlivní čínské výrobní podniky v Evropě?

Gao Xiaochuan: Epidemie má obecně závažný dopad na evropskou reálnou ekonomiku, proto se podniky financované z Číny v Evropě potýkají s obtížemi. Například evropská pobočka čínské společnosti na výrobu domácích spotřebičů Hisense zaznamenala v březnu meziroční pokles objednávek o jednu třetinu a v dubnu o dvě třetiny. Očekává se, že v první polovině letošního roku dosáhnou ztráty společnosti desítek milionů eur. Pobočka Hisense v Evropě má celkem více než 9.000 zaměstnanců. Společnost plánuje do konce letošního roku propustit 2.200 lidí, což se blíží čtvrtině počtu současných zaměstnanců. Z toho bude propuštěno 1.580 z 5.580 zaměstnanců ve slovinské továrně, a 1.000 lidí v srbských, českých a slovenských továrnách.

Oživení výrobních podniků financovaných Čínou v Evropě závisí hlavně na celkovém oživení evropské ekonomiky a na zvýšení tržní poptávky.

●Jaká jsou vaše očekávání ohledně spolupráce mezi Čínou a EU?

Gao Xiaochuan: Během boje proti epidemii byly základy čínsko-evropské spolupráce dobré, což položilo základ pro posílení spolupráce mezi Čínou a EU v post-epidemickém období. Boj proti epidemii je také komplexním projevem vědecké a technologické konkurenceschopnosti Číny a evropských zemí. V boji proti COVID-19 jsou obecně uznávány výhody nových technologií, včetně umělé inteligence, velkých dat, nanotechnologií a 5G. V post-epidemickém období by měly obě strany bagatelizovat ideologické spory a nadále prohlubovat pragmatickou spolupráci. Politiky a tlaky na veřejné mínění v některých evropských zemích je třeba překonat skutečnou poptávkou po hospodářském oživení a růstu a čínské podniky mohou využít příležitosti k vytvoření více příkladnějších projektů spolupráce v oblasti infrastruktury mezi Čínou a Evropou. Současné politiky Evropské unie a jejích členů v oblasti fiskálního uvolňování, jejichž cílem je podpora oživení hospodářství, stabilizace obživy lidí a zajištění zaměstnanosti, povedou také k historickým deficitům v těchto zemích a k uvolnění kapitálových rezerv na infrastrukturní projekty v post-epidemickém období. Zvýšení fiskálního schodku a míry nezaměstnanosti v některých evropských zemích vytvoří pro čínské společnosti příležitost k expanzi na evropský trh. Čínské společnosti v odvětví infrastruktury v Evropě mohou využít příležitosti a rozšířit trhy v EU, včetně účasti na spolupráci ve střední a východní Evropě, která se zaměřuje na energetickou, telekomunikační a dopravní infrastrukturu. Čínské finanční instituce v Evropě musí urychlit digitální transformaci, posílit podporu finančních technologií pro inovativní služební modely a podporovat modernizaci on-line finančních služeb. V souladu s novým vývojovým trendem evropského průmyslu do budoucna a novými potřebami, které vzniknou zejména z rozvoje nových technologií a nových materiálů, v oblastech jako je veřejné zdraví, lékařské systémy, blokové řetězce a 5G, je třeba představit inovační finanční produkty.

(Ta)