Teplý obchod s dorty provozovaný německým strýcem

Ve městě Changsha v provincii Hunan je obchod s dorty, který je téměř nerentabilní a je otevřen 9 let.

Existuje německý strýc, který mluví plynně čínsky a umí plynule používat čínský znakový jazyk.

V tomto pečivovém domě ukrytém v odlehlé uličce si zákazníci mohou koupit voňavý chléb, horkou kávu a také cítit lásku, vytrvalost a teplo.

Majitelem obchodu je Němec, jmenuje se Wu Zhengrong. Letos je mu více než 50 let a hovoří plynně čínsky s dialektem v provincii Hunan. Někteří zákazníci jej nazývají Boss Wu nebo Strýček Wu. Wu Zhengrong uvedl, že jeho obchod není živý, ale teplý. Tento cukrářský dům má malou plochu a málo zaměstnanců, z nichž většina jsou stálí zákazníci.

V zadní kuchyni tohoto obchodu, kromě cinkání kuchyňských potřeb nikdo neuslyší nikoho mluvit. Všichni pekaři jsou zaneprázdněni se skloněnými hlavami, všichni se zaměřují na těsto v jejich rukou.

Wu Zhengrong vždy stojí vedle pece, a jakmile uslyší zvuk časovače trouby, osobně vyndá kouřící chléb. Řekl: „Všichni jsou hluší a němí a neslyší zvuk časovače, takže jsem zodpovědný za troubu.

"I když můj obchod není živý, je velmi teplý."

Před osmnácti lety se Wu Zhengrong a jeho manželka Du Xuehui vzdali svého stálého zaměstnání v Německu a přišli do Changsha, aby pomohli dětem s poruchami sluchu. Podle Wu Zhengronga se v té době on a jeho manželka účastnili projektu pomoci německé nevládní charitativní organizace pro děti se sluchovým postižením v Číně. Projekt pomoci vybrali Hunan a šli do provincie Hunan. Neplánovaně žijí v Changsha už 18 let.

Za 18 let pomohl s manželkou téměř 500 sluchově postiženým dětem, naučil je mluvit a pomáhal jim chodit do školy. Wu Zhengrong řekl, že když jsem poprvé přišel, musel jsem být trochu nepříjemný, protože počasí bylo velmi horké. Myslím, že to, co jsem udělal, je velmi smysluplné, a já jsem nepočítal čas. Je to tak dlouho, než to budu vědět.

Wu Zhengrong novinářům řekl, že cukrárna už tolik let funguje na zaručeném základě. „Nikdy jsem nepřemýšlel o vzdání se, musím se toho držet.“ Wu Zhengrong řekl, že si pronajal dům v Changsha po mnoho let a jeho život není bohatý. Po tolika letech od domova mi stále občas chybí domov, nejvíc mi chybí německý chléb, ale teď to zvládnu sám. Po dlouhém pobytu v Changsha jsem si postupně získal několik nových přátel, většinou zákazníků v obchodě.

S nimi nejsme osamělí. Příbuzní a přátelé Wu Zhengronga v Německu také velmi podporují chování páru. Cukrárna se setkala s obchodními potížemi a příbuzní a přátelé v Německu jim pomohli.

Během epidemie letošního roku cukrárna ztrácí peníze, ale Wu Zhengrong nepropustil zaměstnance a cena chleba se nezvýšila. Protože se obává, že pro zaměstnance nebude snadné najít práci jinde.

"Nevzdal jsem se tolik let, nevzdám se kvůli epidemii."

V této cukrárně německého strýce je na stěně nápis, se kterými přišel starý zákazník s pečivem - vezměte chléb domů a předejte lásku. Chléb zde získává nový význam, je nejen sladký a chutný, aby uspokojil chuťové pohárky, ale také obsahuje lásku Wu Zhengronga a jeho manželky k neslyšícím.

Kousek chleba, šálek kávy a skupina lidí. Když vstoupíte do tiché cukrárny zjistíte, že každý kousek skrývá svůj jedinečný jazyk, v teple a pohybu.

(LU)