Čína vydala poziční dokument o světovém řádu po COVID-19

Čínští lékaři a italští lékaři pózují pro fotografii v italské Padově, 18. března 2020. / Xinhua

Čínské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek vydalo „poziční dokument“ o názorech Číny na světový pořádek po epidemii COVID-19, zabezpečení dat a 5G, právě před každoročním shromážděním Valného shromáždění Organizace spojených národů (OSN), které se bude konat koncem tohoto měsíce.

V letošním roce si připomínáme 75. výročí založení OSN, ale je to poprvé, co se zasedání Valného shromáždění OSN bude od 15. září konat prostřednictvím videokonference.

Ve zmíněném dokumentu se uvádí, že když byla v roce 1945 vytvořena OSN, země se zavázaly k zachovávání nového mezinárodního řádu a systému v úsilí o mír a rozvoj.

A OSN od té doby dobře funguje v oblastech od urovnávání sporů a zmírňování regionálních konfliktů až po vymýcení chudoby a hladovění a prosazování rovnosti a demokracie.

Čína uvedla, že světový řád po druhé světové válce byl zpochybněn nárůstem protekcionismu, unilateralismu a mocenské politiky, ale uprostřed pandemie COVID-19 jsou spolupráce a koordinace důležitější než kdy jindy.

Je důležité „dosáhnout mezinárodního konsensu o budování společenství osudu lidstva a měli bychom usilovat o výstavbu otevřeného, inkluzivního, čistého a krásného světa, který se těší trvalému míru, univerzální bezpečnosti a společné prosperitě,“ uvádí se v dokumentu.

Pětasedmdesáté zasedání Valného shromáždění OSN má v této souvislosti velký význam. Uvedla to Čína v dokumentu a vyzvala všechny strany, aby znovu potvrdily svůj závazek k mnohostrannosti a podpořily rozvojové programy OSN.

Zabezpečení dat, 5G

Dokument také uvedl postoje Číny k zabezpečení dat a bezpečnosti 5G.

Čína uvedla, že digitální technologie podporují sociální rozvoj a globální blahobyt a neměly by být zbraněmi proti jiným zemím.

Některé země je s odvoláním na důvody „národní bezpečnosti“ využívají k omezení běžného rozvoje a spolupráce v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT). Čína proto uvedla, že „naléhavým úkolem je vytvořit mezinárodní kodex chování pro kyberprostor, který je přijatelný pro všechny.“

V pozičním dokumentu je uvedena iniciativa osmi principů na zajištění globální bezpečnosti dat. Poprvé to uvedl člen čínské Státní rady a ministr zahraničí Wang Yi. Čína navrhuje globální iniciativu v oblasti zabezpečení dat, která se staví proti narušení klíčové infrastruktury nebo krádeži dat pomocí informačních technologií a nucení firem ukládat data generovaná v zahraničí ve své domovské zemi. Uvedl to v úterý člen čínské Státní rady a ministr zahraničí Wang Yi na mezinárodním sympoziu s názvem „Využití digitálních příležitostí pro spolupráci a rozvoj“.

Wang Yi na sympoziu uvedl, že zmíněná iniciativa rovněž požaduje, aby technologické firmy nevytvářely ve svých službách nebo produktech zadní vrátka pro nelegální získávání dat, a vyzývá účastníky, aby se nezapojovali do rozsáhlého dohledu nad jinými zeměmi nebo nelegálně získávali informace o cizích občanech pomocí informačních technologií.

Pokud jde o bezpečnost 5G, Čína uvedla, že jde o „technický“ problém, a vyzývá všechny země, aby posuzovaly technologii 5G spravedlivě.

Trumpova vláda předtím prohlásila, že kvůli tomu, že čínská vláda podporuje Huawei, světového lídra ve vývoji internetových sítí páté generace (5G), omezila společnost Huawei řadou opatření.

Minulý měsíc Washington přistoupil k omezení přístupu společnosti Huawei ke svým globálním dodavatelům.

Čínské ministerstvo zahraničí ve svém pozičním dokumentu prohlásilo, že vlády by měly zacházet se všemi společnostmi v oblasti 5G nediskriminačním způsobem a se zásadami volného obchodu a tržní soutěže.

Čína plní svůj závazek

Zmíněný dokument uvádí, že Čína splnila svůj závazek vůči OSN, pět let poté, co prezident Xi Jinping oznámil návrhy v sídle OSN v New Yorku.

Čína se aktivně účastní mírových misí OSN a nyní má největší pohotovostní sílu z nejrůznějších kontingentů všech členů OSN. Bylo registrováno již 8 tisíc pohotovostních vojáků a 300členný stálý policejní oddíl pro mírové mise OSN.

Čína podle OSN vyslala celkem 2.508 uniformovaných pracovníků do osmi mírových misí OSN, včetně těch v Jižním Súdánu, Libanonu a Mali.

Fond Číny a OSN pro mír a rozvoj poskytl celkem 67,7 milionu amerických dolarů na více než 80 projektů v oblastech, jako je udržování míru, boje proti terorismu, veřejného zdraví a vzdělávání.

Z údajů, které zveřejnil zmíněný poziční dokument, vyplývá, že Čína pomohla dalším rozvojovým zemím se 180 projekty na snižování chudoby, 118 projekty spolupráce v zemědělství, 178 projekty podpory obchodu, 103 projekty v oblasti ekologické ochrany a změny klimatu, 134 projekty nemocnic a klinik a 123 projekty vzdělávacích a odborně vzdělávacích institucí.

Pe