Hlavní výzvy, kterým bude Čína v příštích pěti letech čelit
Vzhledem k tomu, že Čína letos uzavírá svůj 13. pětiletý plán, přitahuje velkou pozornost nový plán od roku 2021 do roku 2025 - období, které představuje nové domácí i mezinárodní výzvy.
Svět nejistot
Čína vydala pokyny ke svému 13. pětiletému plánu v roce 2015 a připravovala zemi na „komplikované“ mezinárodní prostředí, ale v té době nikdo neočekával, čemu bude svět čelit.
Kromě trvalé konfrontace mezi Čínou a USA ohledně obchodu a technologií pandemie COVID-19 stáhla dolů globální ekonomiku. Mezinárodní měnový fond ve svém nejnovějším výhledu zveřejněném počátkem tohoto měsíce předpověděl v roce 2020 globální pokles o 4,4 procenta.
Ačkoli Čína je dosud jedinou ekonomikou na světě, která v roce 2020 vykázala pozitivní růst, propadající se světový trh vrhá stín na své vyhlídky na růst.
Ve snaze o udržení ekonomické stability pracuje Čína na tom, čemu se říká „dvojí oběh“, což je nový model hospodářského rozvoje, který v květnu předložilo nejvyšší čínské vedení. Jeho cílem je brát domácí trh jako hlavní oporu a současně umožnit vzájemné posílení vnitřních a vnějších trhů.
V souladu s čínským úsilím o zvýšení domácí spotřeby je model dvojího oběhu přirozenou volbou pro Čínu – druhou největší ekonomiku na světě, která se snaží snížit závislost na některých klíčových high-tech dovozech a také její závislost na vnější poptávce k udržení udržitelného růstu uprostřed epidemie.
Úkol snižovat pákový efekt
Čína pracuje na snižování pákového efektu, aby se vyhnula systémovým rizikům, ale epidemie tuto práci ztěžuje. Podle průzkumu, který v září vydal Wang Tao, hlavní čínský ekonom ve společnosti UBS, se očekává, že poměr nefinančního dluhu Číny vůči HDP v letošním roce prudce vzroste o 25 procentních bodů na téměř 300 procent HDP kvůli úvěrovým stimulům a klesajícímu nominálnímu HDP.
S&P učinila podobnou předpověď. V červnu a uvedla, že celkový dluh v letošním roce vzroste, ale Čína se zdráhá nadměrně používat dluh, aby dosáhla růstových cílů.
Čína byla opatrná ohledně růstu podnikových půjček, zejména v sektoru nemovitostí zatížených dluhem.
I uprostřed epidemie čínští tvůrci politiky jasně uvedli, že bublina v nemovitostech musí být omezena – žádné další půjčky pro zadlužené developery.
Čínská centrální banka a ministerstvo pro bydlení a rozvoj měst a venkova oznámily v srpnu nová pravidla financování realitních společností, označované jako „tři červené čáry“: 70 procentní strop závazků k aktivům (bez předprodeje), čistý dluh - poměr vlastního kapitálu pod 100 procent a držení hotovosti minimálně stejné jako krátkodobé půjčky. Společnosti, které překročí tyto tři červené čáry, budou mít zakázáno další půjčky.
Omezení dluhu ukazuje nejen odhodlání Číny ochladit trh s nemovitostmi a zabránit spekulacím, ale také váže příjmy místní správy, a dokonce i širší ekonomiku.
Nevyvážený vývoj
Čína na 14. pětiletý plán otevřela dveře návrhům veřejnosti a umožnila komukoli předkládat názory nebo nápady on-line. Za dva týdny počínaje 16. srpnem bylo přijato více než 1 milion podání.
Podle údajů zveřejněných People's Daily zůstávají problémy obživy, včetně vylepšeného systému sociálního zabezpečení, hlavním zájmem čínského lidu.
Vzhledem k tomu, že populace starších osob (starší 65 let) vyskočí z 8–9 % v letech 2010–2015 na odhadovaných 14 % v roce 2025, očekává se, že čínské výdaje na péči o seniory a sociální pojištění dramaticky vzrostou, což vyžaduje další reformu důchodového systému, uvedla zpráva UBS.
Nevyvážený rozvoj, včetně mezer v regionálním rozvoji a nerovnosti v příjmech, mezitím brání podpoře domácího trhu a realizaci urbanizace.
Například v loňském roce představovalo celkové HDP tří provincií na severovýchodě Číny, které utrpěly oslabením ekonomiky a odlivu populace, pouze asi 47 procent HDP nejbohatší čínské provincie Guangdong (Kuang-tung), výplývá z oficiálních údajů.
Čína proto zahájila pět plánů regionálního rozvoje zahrnujících Chengdu (Čcheng-tu) a Chongqing (Čchung-čching) na jihozápadě a oblast Velkého zálivu pokrývající jižní provincii Guangdong a zvláštní správní regiony Hongkong a Macao.
S neustálým úsilím o zmírnění chudoby podle údajů z CEIC klesl čínský koeficient Gini, indikátor rozdílu v bohatství, na 0,465 v roce 2019 z vrcholu 0,491 v roce 2008. (la)