Otevřenější a inkluzivnější růst sdílený všemi na celém světě

Další reforma a otevírání se světu Číny

Čínští vůdci usilují o otevřenější a inkluzivnější růst sdílený všemi na celém světě. Čína bude všestranně podporovat reformy a otevírání se světu, to vyplývá z nedávné Ústřední ekonomické konference v Číně, která také vyzvala k posílení koordinace v mezinárodních makroekonomických politikách.

Na konferenci bylo uvedeno, že Čína bude příznivě zvažovat připojení ke Komplexní a progresivní dohodě o trans-pacifickém partnerství (CPTPP).

Podle osnovy 14. pětiletého plánu bude Čína implementovat strategii k pozvednutí zón volného obchodu v zemi a vybudování vysoce kvalitní sítě zón volného obchodu s globálním dosahem.

„Úvaha Číny o vstupu do CPTPP znamená, že bude podporovat domácí reformy a rozvoj s vyšší úrovní otevřenosti, což nejen naznačuje směr čínského rozšiřování její sítě zón volného obchodu, ale také to ukazuje, že otevírání se světu Číny bude i nadále pokračovat hlouběji,“ řekl Zhao Ping (Čao Pching), ředitel odboru výzkumu mezinárodního obchodu v radě při Čínské akademii mezinárodního obchodu.

Zelená ambice

V rámci čínského závazku řešit globální problém změny klimatu nebude země ztrácet čas ohledně přípravy akčního plánu pro dosažení maximálních emisí oxidu uhličitého před rokem 2030 a na podporu oblastí s příznivými podmínkami pro dosažení maximálních emisí před plánovaným termínem, sdělila to nedávná Ústřední ekonomická konference UV KS Číny.

V dalších 15 letech bude zelená v Číně novým zlatem

Čína již dříve oznámila, že se bude snažit dosáhnout maximálních emisí oxidu uhličitého do roku 2030 a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060.

Na virtuálním summitu o ambicích v oblasti klimatu, který se konal 12. prosince, oznámil čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) další závazky pro rok 2030, včetně snížení emisí oxidu uhličitého na jednotku HDP o více než 65 procent oproti úrovni v roce 2005 a zvýšení podílu nefosilních paliv na spotřebě primární energie na zhruba 25 procent, zvýšení objemu lesních zásob o šest miliard kubických metrů oproti úrovni v roce 2005 a celkový instalovaný výkon větrné a solární energie se zvýší na více než 1,2 miliardy kilowattů.

V exkluzivním rozhovoru pro CGTN minulý týden uvedl generální tajemník OSN António Guterres, že za pět let od podpisu Pařížské dohody Čína hraje vedoucí roli v globálním boji proti změně klimatu a zdůraznil, že Čína jasně jde „správným směrem" a "poskytuje vedení".

Cesta Číny k uhlíkové neutralitě do roku 2060

Čína je největším producentem oxidu uhličitého na světě - silného skleníkového plynu - a ročně představuje 28 procent celosvětové produkce. V roce 2019 čínské emise překonaly emise USA, Evropy a Japonska. Přestože čínské emise na obyvatele tvoří méně než polovinu USA, významná část globálního boje proti změně klimatu stále závisí na čínských opatřeních.

Může tedy Čína dosáhnout svého ambiciózního cíle? To určitě nebude snadný úkol.

Nelze popřít, že Čína učinila v posledních letech významné pokroky v přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, a to mimo jiné prostřednictvím masivního využívání obnovitelné energie.

Od roku 2019 činila instalovaná kapacita solární a větrné energie v Číně třetinu příslušných celkových světových hodnot. V současné době staví více elektráren než kterékoli jiné země na světě. Čína je také největším světovým výrobcem a prodejcem elektromobilů a elektrických autobusů.

Tá