Wang Yi: Otevírá se okno naděje pro vztahy mezi Čínou a USA

Vztahy mezi Čínou a Spojenými státy „došly na novou křižovatku,“ uvedl ve čtvrtek člen čínské Státní rady a ministr zahraničí Wang Yi (Wang I) v rozhovoru pro CGTN a dodal, že „se otevírá nové okno naděje“.

Wang vyzval nastávající vládu nově zvoleného prezidenta Joe Bidena, aby „se vrátila k rozumnému přístupu, obnovila dialog s Čínou, obnovila normálnost bilaterálních vztahů a obnovila spolupráci“.

S vědomím, že vztahy mezi Čínou a USA „se v posledních letech dostaly do bezprecedentních potíží“, Wang uvedl, že někteří američtí politici vidí Čínu jako takzvanou největší hrozbu a stavěli politiku ohledně Číny na „vážných mylných představách“.

„Taková politika nenajde žádnou podporu a je odsouzena k neúspěchu,“ řekl CGTN.

Napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa v roce 2020 eskalovalo kvůli řadě otázek, jako je COVID-19, obchod, Tchaj-wan, Hongkong, Sin-ťiang a Jihočínské moře. V červenci administrativa Donalda Trumpa náhle požadovala, aby Čína uzavřela svůj generální konzulát v Houstonu. Čína reagovala nařízením uzavření amerického generálního konzulátu v Čcheng-tu.

Wang uvedl, že Čína je připravena rozvíjet vztahy s USA založené na koordinaci, spolupráci a stabilitě, přičemž zdůraznil, že Čína se nikdy nemísí do vnitřních záležitostí Spojených států.

Na druhou stranu vyzval USA, aby „respektovaly sociální systém a rozvojovou cestu zvolenou čínským lidem a respektovaly jejich legitimní práva na lepší život.“

V komentáři ke znepokojení některých Američanů ohledně vzestupu Číny uvedl, že „nejlepší způsob, jak si udržet náskok, je neustálé zdokonalování, nikoli blokování rozvoje ostatních.“

Ve 40minutovém rozhovoru Wang sdílel své názory na mezinárodní situaci a čínskou diplomatickou práci v roce 2020, včetně témat týkajících se pandemie COVID-19, vztahů Číny s USA, Ruskem, Evropskou unií, Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) a Afriky, stejně jako postoj Číny k regionálním otázkám.

Čína jako první „zvonila na poplach“ COVID-19

Wang zdůraznil příspěvky a podporu Číny pro globální boj proti COVID-19 a poznamenal, že to byla první země, která hlásila světu nové případy koronaviru.

„Když byla Čína zasažena neznámým koronavirem, přijala okamžitá opatření k provedení epidemiologického šetření, identifikaci patogenu a zveřejnění klíčových informací, včetně genetické sekvence viru,“ uvedl. „To vše znělo na poplach po celém světě.“

Podle zprávy vydané v Pekingu v červnu 27. prosince 2019 hlásila nemocnice ve středočínském Wu-chanu případy zápalu plic neznámé příčiny. Od 3. ledna 2020 Čína pravidelně informuje Světovou zdravotnickou organizaci (WHO) a příslušné země, včetně USA, o nejnovějším vývoji ohniska.

„Přijali jsme nejpřísnější kontrolní opatření k boji proti viru“ a „účinně kontrolovali virus v co nejkratší možné době,“ řekl Wang.

Čína mezitím poskytla pomoc více než 150 zemím a 10 mezinárodním organizacím, vyslala 36 lékařských týmů do 34 zemí v nouzi a poskytla financování WHO a dalším příslušným agenturám OSN, uvedl.

Čína také dodala zemím po celém světě více než 220 miliard roušek, 2,25 miliard ochranných obleků a více než jednu miliardu testovacích souprav, dodal.

V roce 2020 čínský prezident Xi Jinping (Si Ťin-pching) „osobně plánoval, dohlížel na „cloudovou diplomacii“ a vysílal jasnou zprávu, že „solidarita a spolupráce jsou nejmocnější zbraní, jak virus porazit,“ uvedl Wang.

Xi podle ministra zahraničí uspořádal 87 schůzek a telefonátů se zahraničními vůdci a vedoucími mezinárodních organizací a zúčastnil se 22 důležitých bilaterálních nebo multilaterálních akcí.

Vztahy s Ruskem, EU, ASEAN, Afrikou

V roce 2020 proběhlo 75. výročí vítězství druhé světové války a založení OSN, uvedl Wang. Čína a Rusko společně usilovaly o obranu vítězných výsledků druhé světové války a o zachování mezinárodní spravedlnosti.

Prezident Xi a ruský prezident Vladimir Putin měli v roce 2020 pět telefonních hovorů a několikrát si vyměnili korespondenci, uvedl.

Čína a Rusko oslaví 20. výročí podpisu Smlouvy o dobrém sousedství a přátelské spolupráci v roce 2021. Wang vyjádřil přesvědčení, že obě strany budou i nadále „příkladem dobrých sousedských a přátelských vztahů mezi hlavními zeměmi“.

V komentáři ke vztahům Číny s EU za poslední rok poznamenal, že Čína se poprvé stala největším obchodním partnerem EU a zdůraznil uzavření jednání o investiční smlouvě mezi Čínou a EU.

„V tomto nestálém a měnícím se světě zůstane Čína zastáncem evropské integrace, větší strategické autonomie EU a větší role EU v mezinárodních záležitostech,“ uvedl přední čínský diplomat.

Multilateralismus, který Čína a EU zastávají, „musí přesahovat systémové rozdíly, spíše než vytyčovat linie podle ideologie,“ zdůraznil.

Wang zdůraznil skutečnost, že Čína a ASEAN se poprvé staly navzájem největšími obchodními partnery v roce 2020. A oslavu podpisu obchodní dohody Regionální komplexní hospodářské partnerství (RCEP) ocenil jako „historický průlom“ ve spolupráci Čína-ASEAN.

Při shrnutí nejnovějších výsledků spolupráce mezi Čínou a Afrikou uvedl, že „s pomocí Číny bylo v Africe postaveno více než 6 000 kilometrů železnic, 6 000 kilometrů silnic, téměř 20 přístavů a více než 80 velkých elektráren, oboustranný obchod vzrostl 20krát a přímé investice Číny v Africe stokrát.“

Wang zopakoval odhodlání Číny pokračovat v ochraně své svrchovanosti, bezpečnosti a rozvojových zájmů v roce 2021. (la)